A bude hůř: Mouka už zdražila o 64,6 procenta, máslo o 51,9 procenta

POHLED EKONOMŮ Tempo zdražování nezpomaluje. Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v květnu na úroveň 16 procent a růst cen v naší ekonomice patří mezi nejvyšší v rámci Evropské unie. Vlivem těchto negativních faktorů dochází k reálnému poklesu příjmů zaměstnanců a znehodnocování úspor.

Na poplach bijí i čeští ekonomové, kteří upozorňují, že v posledních měsících dochází k rapidnímu snižování životní úrovně Čechů.

Zdražování se podepisuje mimo jiné na základních potravinách. Některé zaznamenaly extrémní nárůsty cen. Například mouka zdražila o 64,6 procenta, máslo o 51,9 procenta, polotučné mléko o 42,1 procenta, vejce o 33,8 procenta, cukr o 32,1 procenta, drůbeží maso o 30,7 procenta a chleba o 25,4 procenta.

Lepší není situace ani v případě energií. Ceny zemního plynu se zvýšily o 49,2 procenta, elektřiny o 30,8 procenta a tuhých paliv o 30,1 procenta. Neušetří ani na pohonných hmotách, za které zaplatí více o 44,3 procenta.

Šplháme na vrchol

„Lidé akceptují vysoké ceny v obchodech a dál nakupují, protože se obávají, že budoucnost přinese další zdražování. To ukazuje, jak se mění naše inflační očekávání. Bohužel to může vést k tomu, že se boj s inflací protáhne na další období,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Inflace se dosáhla 16 procent. Pomalu šplháme na vrchol, kterého bychom měli dosáhnout v letošním létě. Od podzimu by se čísla o zdražování měla uklidnit. Vyhráno ale v žádném případě nemáme. Teď bude více než kdy jindy záležet na odpovědnosti vlád v rámci utrácení veřejných peněz a dalšího zadlužování. Bude to bolet všechny, ale nesmíme se z krize vykoupit na dluh. Inflace vznikla především z důvodu extrémně velkého rozdávání peněz, a z toho bychom se měli poučit,“ říká ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková, .

Světlo na konci tunelu? Možná…

„Inflaci dál silně ovlivňují rostoucí náklady na bydlení. Ať už jde o energie, které stále ještě neřekly poslední slovo, ale i nájemné, vodné, stočné a samozřejmě i imputované nájemné zohledňující ceny realit, stavebních materiálů a prací. Stále více jsou však v meziroční inflaci vidět i potraviny, které možná v předstihu reagují na vývoj cen některých komodit na světovém trhu.

Výrazně dražší než loni je i tentokrát oblečení a obuv. Jen za oblečení si Češi připlácejí o 23 procent více než loni, což je naprostý unikát v rámci zemí EU. Obchody s tímto zbožím sice reálně prodávají méně než před covidem, avšak jak je vidět dohánějí skluz cenami. Druhé české specifikum představují hotely a restaurace, které své ceny zvýšily o 22 procent. Rozhodně se přitom nedá říct, že by trpěly příliš vysokou poptávkou.

Inflace se blíží svému vrcholu, z nějž však bude sestupovat jen pozvolna. Nové ceníky energií se totiž do výsledných cen propisují postupně, takže ono násobné zdražení plynu a elektřiny v inflaci rozhodně zcela vidět ještě není.

Inflace výrazně překonala prognózu ČNB (o 1,1procentního bodu), takže stávající bankovní rada nemusí dlouze hledat argumenty pro další skokové zvýšení úrokových sazeb.

Ještě chvíli bude trvat, než spotřebitelé skutečně na extrémní inflaci zareagují a změní své návyky… třeba že omezí některé služby, přesunou se k levnějším značkám, méně kvalitním potravinám apod. Kritickým momentem však zůstanou i nadále energie, před kterými se dá utéct jen velmi těžko,“ prohlásil ve svém komentáři hlavní ekonom CREDITAS Petr Dufek.