Asociace nájemního bydlení: Neplatičů nájemného ubylo

V průběhu druhého čtvrtletí letošního roku klesl podíl neplatičů nájemného z 2,4 na 2 procenta. Jde navíc o dlouhodobý trend. Zásadní vliv na něj má zlepšující se ekonomická situace. Do výsledků ale promlouvá i stále častější pronájem přes profesionální správce, kteří si budoucí nájemníky pečlivě prověřují.

O poklesu podílu neplatičů nájemného informuje tisková zpráva Asociace nájemního bydlení (ANB) na základě pravidelné čtvrtletní analýzy. Za uplynulé tři měsíce se jejich podíl snížil z 2,4 procent na rovná 2 procenta. Pokračuje tak dlouhodobý trend poklesu počtu neplatičů. V meziročním srovnání jich ubylo o 0,3 procenta, ve druhém čtvrtletí loňského roku jich totiž bylo 2,3 procenta.

„Nemáme křišťálovou kouli, abychom řekli, jak se situace bude vyvíjet dál. Zdá se, že ekonomická situace se zlepšuje, což má bezpochyby na počet neplatičů nájemného klíčový vliv, ale na druhou stranu se ve druhém čtvrtletí na misku vah dostávají nedoplatky související s ročním vyúčtováním. Z mého pohledu se pomalu začínáme dotýkat pomyslného dna a počet neplatičů se dále výrazně a dlouhodobě snižovat nebude,” uvedl ve zprávě CEO společnosti UlovDomov Michal Hrbatý.

Čísla nepočítají se soukromníky

Čísla vycházejí z dat ANB, která sdružuje profesionální pronajímatele, kteří dohromady nabízejí zhruba 60 tisíc bytů. Podíl neplatičů se tak vztahuje pouze k institucionálním pronajímatelům. Individuální majitelé ani obce nejsou do analýzy zahrnuty.

Neplatič nájemného je definován jako nájemník, který na nájemném dluží částku vyšší než tisíc korun po dobu delší než 30 dní, ale stále je nájemníkem. Součástí čísel tak nejsou ani lidé, kteří sice za nájem dluží, ale v nájmu už nebydlí. Důvodem je, že při jejich započítávání by počet neplatičů kumulativně rostl, protože řada lidí svůj dluh nezaplatí nikdy.

Profesionálové si prý nájemníky důkladně prověřují

Výsledný počet je tak zřejmě nižší, než jaká je realita. Většina profesionálních správců a pronajímatelů bytů si totiž případné nové nájemníky důkladně prověřuje prostřednictvím takzvaného scoringu. „Následně také věnují zvýšenou pozornost pravidelným platbám nájemného a na případné nedoplatky mají nastavený špičkový proces s právními experty,” dodal ve zprávě prezident ANB Jakub Vysocký.

Scoring, neboli prověření budoucích nájemníků, často spočívá zejména v kontrole, zda nájemník není zadlužený. Prověřit se to dá ve veřejně dostupných rejstřících dlužníků či například v insolvenčním rejstříku nebo evidenci exekucí. Prověření dále často spočívá ve zjištění, zda má budoucí nájemník pravidelný příjem. Otázky mohou směřovat na výši úvazku i konkrétní pozici.

Pronajímatel či jeho zástupce se může ptát i na reference od předchozího pronajímatele, na důvody k hledání nového nájmu i důvody opuštění předchozího bydlení. Sítem bývá také výše vratné kauce, která může dosahovat hodnoty až tří čistých měsíčních nájmů a v případě problémů dokáže pokrýt nedoplatky za energie nebo případné poškozené vybavení.

K výpovědi musí být důvod, říká zákon

Zbavit se neplatičů může být poměrně komplikovaný proces. Občanský zákoník umožňuje pronajímateli dát výpověď s tříměsíční výpovědní dobou v případě, že nájemce hrubě poruší svou povinnost, která vyplývá z nájmu. To se stane v případě nezaplacení nájemného a nákladů za služby za více než dva měsíce. Nemusí přitom jít o bezprostředně následující měsíce, rozhodující je v tomto případě součet dlužné částky.

Pokud nájemce nezaplatí minimálně za 3 měsíce, porušuje už dle zákona svou povinnost z nájmu zvlášť závažným způsobem. V takovém případě může pronajímatel vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat po nájemci, aby mu byt odevzdal nejpozději do jednoho měsíce. Ještě předtím však musí nájemce vyzvat, aby dluh zaplatil.

V obou případech musí být výpověď písemná a musí být doručena nájemci. Výpovědní lhůta pak běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy výpověď přišla. Obsahovat musí výpovědní důvod i popis chování, kterým se nájemce o výpověď zasloužil.