foto: Redakce PrahaIN.cz/Ceny pohonných hmot 8. dubna
Ministerstvo financí poprvé oznámilo maximální ceny, za které mohou čerpací stanice prodávat pohonné hmoty. Zavedení cenového stropu oznámila vláda po svém mimořádném zasedání minulý týden. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pohrozila pokutami těm, kteří ceny překročí.
„Dospěli jsme k názoru, že je potřeba udělat systémové a zásadní opatření,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci minulý čtvrtek. Hlavním krokem, o kterém rozhodla vláda, je regulace marží a snížení spotřební daně u nafty.
Maximální marže obchodníků, o níž vláda rozhodla, je 2,5 koruny za litr nafty i benzínu. Spotřební daň u nafty klesne o 2,35 koruny na litr, u benzínu zůstává stejná.
Maximální cena nafty je 49,50 a Naturalu 95 pak 43,15
Ministerstvo financí na svých webových stránkách každý den zveřejňuje maximální cenu, kterou budou lidé za pohonné hmoty platit. Čerpací stanice mohou ve středu 8. dubna prodávat naftu za maximálně 49,59 korun a benzín Natural 95 za 43,15 korun. Ve čtvrtek budou muset čerpací stanice zlevnit. Podle nově zveřejněných informací bude maximální přípustná cena benzínu 43,05 korun za litr a nafty 49,40 korun.
Ministerstvo financí počítá cenový strop z průměru velkoobchodních indexů společností Čepro, Orlen a MOL, denní kotace burzovní organizace Platts. K tomu připočítá marži ve výši 2,5 koruny a daně. Cenový strop neplatí pro prémiová paliva.
„Ministerstvo financí vyzývá provozovatele čerpacích stanic, aby k maximálním přípustným cenám přistupovali jen ve výjimečných případech a snažili se udržovat cenovou hladinu pod stanovenou hranicí,“ stojí v oznámení ministerstva.
PrahaIN.cz se podívala konkrétně na ceny u jednotlivých čerpacích stanic. Zatímco většina v centru města nebo mimo Prahu drží ceny nižší, než je cenový strop, benzínové pumpy na dálnicích zvolily maximální cenu, případně se jí velmi blíží.
Ceny jsou nejvyšší na dálnici
Například Shell na 11. kilometru dálnice D1 prodává naftu za 49,59, benzín za 43,15. Čerpací stanice Mol jen několik kilometrů blíže k centru Prahy ponechala cenu o pár haléřů nižší. Benzín vyjde na 42,90 a nafta na 48,90 korun. Orlen na 4. kilometru D1 prodává litr benzínu za 43,10 koruny a naftu za 49,50.
Ve městě
Čerpací stanice Medos na Vinohradské ulici prodává litr nafty za 48,50 korun a benzín za 41,90 korun. Globus nabízí benzín za 40,90 korun a naftu za 48,90 korun. U Mol na Evropské ulici stojí litr benzínu 42,90 korun a nafty 48,90 korun. Tradičně nejlevnější pohonné hmoty prodává čerpací stanice ONO, kde lze koupit litr Naturalu 95 deset haléřů pod hranicí 40 korun, nafta tu stojí 46,90 korun.
Ceny na následující den zveřejňuje ministerstvo financí každý pracovní den ve 14 hodin, opatření platí prozatím do konce dubna. Od začátku válečného konfliktu na Blízkém východě vzrostla cena nafty v Česku přes 15 korun na litr, benzín až o 8 korun.
Zastropování je podle Unie nezávislých petrolejářů chybou
Podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka je zastropování velkou chybou. „Držme si palce, aby to nemělo nějaké trvalé negativní dopady na trh. Ostatně i sama ministryně financí si pochvaluje, jak je český trh s pohonnými hmotami konkurenční, že je jeden z nejlépe fungujících a pak ho začne regulovat,“ říká Indráček naší redakci.
Zastropování bude mít podle jeho slov dopad primárně na ceny na dálnicích. „Přitom ale dálniční ceny jsou vyšší vždy, nejen nyní díky válce. Platí, že atraktivní místo nese vyšší možnost zisku, ale také má vyšší náklady. To platí pro skoro každou zemi, každé zboží. A tedy i pro české dálnice. Navíc na dálnici tankují zejména tranzitující zákazníci a zákazníci, kteří moc neřeší cenu. Běžný řidič si je cenového rozdílu vědom a tankování se na dálnici vyhýbá. Není tedy důvod dálnice regulovat, regulací stát jen přichází o peníze. Druhým místem, které může být postiženo, je německé příhraničí, které může mít problém s dostupností paliva. Důvodem budou zvýšené prodeje, protože čím vyšší je cenový rozdíl mezi německou a českou cenou, tím více zákazníků přijíždí do Čech tankovat,“ vysvětlil Ivan Indráček.
Kritika ministryně Schillerové
První zastropovanou cenu navíc spočítalo ministerstvo podle jeho slov v rozporu se svým vlastním dokumentem. „Nedovoleně manipulovalo se vstupními parametry. Je děsivé, že úřad vydá dokument a všem, kteří ho mají dodržovat, vyhrožuje vysokými pokutami při jeho porušení, ale samo je prvním, kdo jej poruší. Nicméně šlo o výpočet zastropované ceny pro dnešek, dnešní výpočet pro zítřek už bude jistě v pořádku,“ říká Indráček.
„Pokud jde o dopad na menší stanice a stanice mimo hlavní tahy, o negativním dopadu mluví sama ministryně. Ta říká, že menší čerpačky a čerpačky mimo hlavní tahy se chovaly korektně a k cenové regulaci celého trhu došlo kvůli dálničním pumpám, které byly nepřiměřeně drahé. Nyní jsou dálniční pumpy zregulovány, prodávají levněji. A na dotaz, jestli nedojde k cenové nivelizaci, ministryně odpovídá, že právě proto, že trh je vysoce konkurenční, nebudou mít všechny čerpací stanice stejně vysokou cenu a ty menší prostě zlevní, jinak by k nim nikdo nejel,“ říká Indráček.
Z toho prý vyplývá, že před regulací prodávaly menší čerpací stanice za rozumné ceny. „A díky cenové regulaci musí tyto čerpačky ze své marže ještě ubrat, jak správně ministryně říká,“ dodal předseda Unie nezávislých petrolejářů.