foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Čerpací stanice v Praze
Pohonné hmoty v Česku dál zdražují. Zatímco benzín může podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka narazit na cenový strop, u nafty očekává další tlak na růst. Situaci navíc komplikuje prudké zdražení ropy a výpadek ropovodu, který obchází Hormuzský průliv.
Benzín se v Česku prodává v průměru za více než 44 korun za litr, nafta stojí kolem 48 korun. V Praze či na dálnicích jsou ceny ještě vyšší. Nejlevněji pohonné hmoty prodává Tank ONO, litr benzínu zde stojí 42,50 koruny a nafty 46,50 koruny.
Cena ropy navíc v pondělí raketově vzrostla. Severomořská ropa Brent vystoupala téměř na 108 dolarů za barel, nejvýše od května.
Jde o reakci na další zhoršení situace na Blízkém východě. Po útoku dronů jemenských Húsíů byl odstaven strategický saúdský ropovod East-West, který umožňuje dopravit ropu z Perského zálivu k Rudému moři bez průjezdu Hormuzským průlivem.
Obavy o dostupnost
Ceny podle Indráčka nezvyšuje jen skutečný nedostatek paliv, ale také obavy z toho, že by jejich dostupnost mohla klesnout. Evropa přibližně pětinu spotřeby nafty musí dovážet a nabídka na světovém trhu je nyní omezená.
Významným vývozcem motorové nafty bylo Rusko. I to ji ale nyní dováží. Jedním z důvodů jsou podle Indráčka opakované ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. A v problémech jsou i asijské země, odkud Evropa část nafty získává.
Dalším faktorem je blížící se topná sezona. Topné oleje jsou podle Indráčka zejména v západní Evropě důležitým zdrojem energie. Nafta je navíc zásadní pro zásobování a dopravu.
Naopak u benzínu podle něj další výrazné zdražování zatím není příliš pravděpodobné. Končí motoristická sezona a poptávka začíná klesat. Evropa si navíc podle Indráčka dokáže vyrobit pro svou spotřebu dostatek benzínu a jeho zásobování je podle něj plynulé.
„Těžko se to odhaduje, ale myslím, že aktuálně jsme, pokud jde o ceny benzínu, na maximu,“ uvedl pro server PrahaIN.cz.
Vláda další regulaci zatím nechystá
Česko už letos k regulaci cen pohonných hmot přistoupilo. Od 8. dubna vláda stanovovala maximální přípustné ceny benzínu a nafty a zároveň regulovala marže čerpacích stanic. Opatření skončilo v červenci.
Premiér Andrej Babiš (ANO) už začátkem září nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování. Po následném jednání vlády ale uvedl, že kabinet nyní marže prodejců paliv zastropovat nebude. Podle něj jsou totiž nízké a problém vidí především v rostoucích maržích rafinerií.
S případným znovuzavedením cenového stropu čerpadláři nesouhlasí. „Bylo to zbytečné na jaře, je to zbytečné i nyní,“ uvedl Indráček.
Podobně se na případnou regulaci dívá také analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Podle něj současný růst cen automaticky neznamená, že nastal čas na tvrdý zásah státu. Za vhodnější považuje dočasné snížení spotřební daně.
„Představa, že stát má při každém prudším růstu cen okamžitě určovat, kolik má co stát, je podle mě špatná. Regulace by měla být až nouzovou brzdou pro skutečně extrémní situaci,“ uvedl Tyleček pro ČTK. Také on za problém označuje vysoké marže rafinerií, které podle něj souvisejí s nedostatkem globálních rafinérských kapacit.
Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) ale vláda možnost zásahu do cen pohonných hmot stále nechává otevřenou.
„Pokud by růst cen akceleroval, vláda zase tolik jiných možností nemá, tak k tomu asi přistoupíme,“ citoval web TN.cz Macinku.