Bojovníkem za Dejvickou nádražku se stal Karel Havlíček

16. 02. 202511:20
5 min. čtení
Bojovníkem za Dejvickou nádražku se stal Karel Havlíček
foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Karel Havlíček

ROZHOVOR: Karel Havlíček jako bojovník za Dejvickou nádražku? V rozhovoru pro server PrahaIN.cz detailně vysvětluje, proč se rozhodl do problému zapojit. Dodejme, že spousta lidí prvnímu místopředsedovi hnutí ANO vyčítala, že angažovanost k zachování legendárního podniku v Praze 6 je spojena s blížícími se volbami.

Není to politický boj? Volby se blíží.

Kdo sleduje moji aktivitu, tak musí vědět, že mnoho let jezdím lokálkami a v podstatě není víkend, kdy bych nebyl na nějaké trati lokálního charakteru, hodně střední Čechy, ale třeba také jižní. Navštěvují nádražky, mám rád atmosféru železnic a podporuji v uvozovkách infrastrukturu kolem železnic.

Dejvická nádražka má svoji atmosféru. Je tam mnoho let, když jsem věděl, jaká je situace, tak jsem se o to začal víc zajímat. Jako politik do toho samozřejmě vstupuji s tím, že mám určitou možnost něco ovlivnit, to je pravda. Na druhou stranu je to pro mě blízké. Kdybych to dělal jako politik, co pomalu nikdy neseděl v lokálce nebo nádražce, asi bych argument, že je to politický boj bral. Ale tady se spojilo příjemné s užitečným a snažil jsem se dát obě strany za jeden jednací stůl.

Jaká je tedy teď situace?

Vyslechl jsem si obě strany, každá měla svoje racionální argumenty. Rozumní lidé jsou na obou stranách. Znám i Správu železnic, to jsou profíci. My bychom se ale měli řídit tím, co chce zákazník, host. A jestli strana nájemců pětatřicet let platila férově nájemné a je připravena platit víc, jen se hraje o ten koncept, tak by byla škoda, kdyby si spolu nesedli ke stolu a nepokusili se to vyřešit. Naštěstí to vypadá, že by se to mohlo podařit. Snad by se mělo brzy rozhodnout. Mám pocit, že po letech přešlapování a vyostřených diskuzí v posledních týdnech se to dostalo do pozice, kdy je podle mého názoru reálná šance, že by tam stávající nájemce mohl zůstat. Musel by platit o něco víc, ale zůstane tam ten koncept. A Správa železnic o nic nepřijde, pak si může získat lidi v okolí, protože by mohli uznat, že stát se chová ´prozákaznicky´. Znovu říkám, že sloužíme občanům, a jestli lidé chtějí tento typ nádražky, tak je lepší jim vyjít vstříc než tam dávat jiný koncept, který by fungoval třeba jinde. Ještě doplním, že já do toho nevstupoval s tím, že bude jeden vítěz a jeden poražený, chtěl jsem, aby se zakopaly příkopy a hrálo se ve prospěch hostů. Pokud se to podaří, budu mít radost. Obě strany si už teď zaslouží respekt, že znovu sedly k jednacímu stolu a jsem rád, že jsem tomu mohl trochu pomoct.

Říkáte, že sice nebude vítěz, ale ani poražený, nicméně spousta lidí v případě setrvání Dejvické nádražky řekne, že určitě zvítězila jakási tradice. Jsou pro vás tradice důležité?

Jsou důležité. Není to otázka pouze boje v Poslanecké sněmovně. Podívejte se zpětně, kdy jsem bojoval o zachování lokálek. Hádal jsem se se Středočeským krajem, propaguji lokálky. Řekl bych, že mají dost co do činění s atmosférou v daném regionu. Je to součást kultury a historie. Vždy je mi líto, že když nějaké věci, co tady fungují po desetiletí i déle, se ruší jen pro ekonomický či osobní faktor. To je chyba. Rozumní lidé by se nad některými věcmi měli povznést a zamyslet se, jestli těm, kteří jsou tady rozhodující, což jsou obyvatelé, slouží dostatečně dobře. Pokud dojdou k závěru, že je šance se jim přizpůsobit a současně neporušit žádné zákony, jen občas udělat nějaký ústupek, tak je to dobře. Já mám opravdu typ nádražek rád, dýchá tam na vás historie, i když někdo může říct, že už je to trochu styl, kdy tomu chybí moderno. Ale o to tam jde.

Na druhou stranu v těchto podnicích neberou často karty. Řadě lidem to nevadí, ale zrovna vy jste velcí zastánci EET.

Ano, karty neberou. To víte, že mi to vadí a bylo by dobré, kdyby je tam brali. Ale jsme v demokratické společnosti a já jsem toho názoru, že každý se může rozhodnout. To, že podporujeme EET, může být dalším nástrojem k tomu, aby se braly karty, to je pravda a my EET samozřejmě chceme zavést. Třeba to povede k tomu, že se tam karty budou brát. Ale je to vztah mezi provozovatelem a zákazníkem. A pokud to zákazníci akceptují, tak je to v pořádku. Je zjevné, když se v té hospodě podíváte, že tam zákazníky neztrácejí. Je tam pořád plno.

Považujete hospody za nějaký symbol Česka?

Rozhodně. Hospoda je součást české kultury, ať se to někomu líbí, nebo ne. Do hospody se nechodí jen si nalít něco do hlavy, ale hlavně pokecat, diskutovat. Lidé se tam potkávají se svými známými, má to zkrátka obrovskou tradici. Podívejte, jak se snaží třeba ve Velké Británii udržovat hospody s historií, snaží se tam udržovat toho ducha. Vždy říkám, že hospoda vás musí chytit, abyste se tam cítili dobře, což podle mě v Dejvické nádražce platí. Není tam klasická kuchyň, mají tam jen jednoduché stravování, je to založené na pivu a třeba také symbolech jako Miloš Frýba. Kdo zažil tu dobu, něco mu to říká. Proč tohle nepodporovat.

V hospodách vlastně děláte s ANO také kampaň a debaty s občany.

Nejezdím jen po lokálkách a nádražkách, mám svoji kampaň po hospodách. Týdně mám dvě, tři restaurace po večerech, kdy dvě hodiny diskutuji s místními. Přijde sedmdesát, sto, někdy dvě stě lidí. Tohle jedu už mnoho měsíců. Mohu slíbit, že hospody nikdy nezneužiji tak, že bych tam udělal besedu s těmi, kteří tam chodí jen na pivo. 

Tagy

Speciály

Aféry & zločiny
Příběhy zapsané do mapy