„Cena másla? Může být i hůř,“ bilancuje ekonom Lukáš Kovanda

28. 01. 202509:40
„Cena másla? Může být i hůř,“ bilancuje ekonom Lukáš Kovanda
foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Ekonom Lukáš Kovanda

ROZHOVOR: „Mnoho lidí i přes zlepšování ekonomické situace nejásá, protože si uvědomuje, že se situace reálně zhoršuje nebo stagnuje. Energie v České republice stouply od roku 2021 nejvíce v rámci celé Visegrádské čtyřky. Je to v rozporu s tím,co slíbila vláda,“ řekl serveru PrahaIN.cz Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonom Trinity Bank.

Jaký odhadujete vývoj české ekonomiky během prvního čtvrtletí roku 2025?

V prvním kvartále dál bude pokračovat oživování spotřeby domácností, pořád je ale zhruba pět procent pod úrovní roku 2019. Stejně tak i reálné mzdy jsou stále pod úrovní roku 2019. Jsme na tom tedy hůř jako celek, jako společnost, než před už vlastně takřka šesti lety. Je to nepoměrně dlouhá doba. Proto mnoho lidí i přes zlepšování ekonomické situace stále úplně nejásá, protože si uvědomují, že reálně se situace zhoršuje nebo stagnuje. Pokud tento stav trvá už šest let, tak to není nic, co by bylo povzbudivé.

V jakém pásmu se bude podle vás pohybovat v prvním půlroce inflace?

Inflace by měla být na poměrně příznivých úrovních, to znamená, že by se měla pohybovat kolem úrovně dvou procent, a určitě by to nemělo být mimo to toleranční pásmo České národní banky, které je od jednoho do tří procent. Očekáváme tedy vývoj kolem dvou procent a celoroční míra inflace bude necelé tři desetiny procenta. To znamená, že inflace bude ještě o desetinku procentního bodu vyšší než v roce loňském.

Podaří se do voleb vládnímu kabinetu definitivně stabilizovat veřejné finance?

Současný vládní kabinet se samozřejmě snaží zejména o konsolidaci veřejných financí, což byl její klíčový předvolební slib. S tímto slibem je ale v rozporu to, aby nějak zásadně ulevovala od drahých energií. Takže to je jeden z důvodů, proč energie zrovna opravdu v České republice stouply od roku 2021 nejvíce v rámci celé Visegrádské čtyřky. To také lidé pociťují negativně a srovnávají situaci s okolními zeměmi. Mají zřejmě pocit, že jinde na občany cena energií nedopadala tak silně jako v Česku. Vládě se úplně už nepodaří stabilizovat veřejné finance v tom absolutním smyslu. To znamená, že stále budeme mít i v letošním roce strukturální schodek přes dvě stě miliard korun.

Nicméně to je ten ukazatel absolutní v tom ukazateli relativním. To znamená k poměru hrubému domácímu produktu. Tam už se dá hovořit o elementární stabilizaci veřejných financí. A protože tam splňujeme a splníme to i v letošním roce, aby tedy byly veřejné finance a jejich schodek pod úrovní tří procent hrubého domácího produktu. Byť je třeba říci, že se započítávají i výsledky hospodaření krajů a obcí. Kraje a obce hospodaří s velkými přebytky, takže vylepšují ten celkový tah veřejných rozpočtů. Protože samotný státní rozpočet, což je přímo rozpočet, který má v gesci vláda, by vykazoval horší čísla. A vylepšují to právě obce a kraje, které hospodaří přebytkově. Takže celkový schodek veřejných financí umenšují.

Začal pohyb na pracovním trhu a s tím související míra nezaměstnanosti. Jaký je předpoklad pro rok 2025?

Pozorujeme určitý nárůst, ale samozřejmě míra nezaměstnanosti zůstává nejnižší v Evropské unii, ale pozorujeme určitý pohyb například v průmyslu. V této oblasti dochází ke snižování stavu z důvodu slabší poptávky jak domácí, tak zahraniční, například v autoprůmyslu. Další příčinou je zadrhávání německé ekonomiky. Takže od roku 2019 vlastně přibylo zhruba sto tisíc nezaměstnaných. To je jedna celá Olomouc, takže není to úplně zanedbatelné číslo. Všechno nasvědčuje tomu, že počty nezaměstnaných se budou zvyšovat i v roce letošním. Byť mírně, nebude to nic závratného, ale ten trend bude rostoucí.

Kdo letos „potáhne“ českou ekonomiku? Živnostníci a malé firmy, nebo naopak developeři, průmyslové bloky, velké zemědělské firmy?

Tahounem ekonomiky v letošním roce bude ještě něco úplně jiného, a to je spotřeba domácností. Samozřejmě chápu otázku spíše na výrobní oblast. Tady jsou samozřejmě malé a střední podniky a živnostníci důležití, protože jsou sice menší, ale je jich obrovské množství. Kdežto velkých podniků, které jsou samozřejmě daleko rozsáhlejší, je početně méně. Takže samozřejmě ekonomika by na tom byla zle, i kdyby přišla o malé nebo menší podniky, ale a i kdyby přišla o ty velké. Z hlediska početního jsou motorem ekonomiky malé a střední podniky, které vytvářejí ten samotný ekosystém. Fungují třeba jako subdodavatelé těch velkých, takže jsou jakýmsi základem ekonomického výkonu celé České republiky, na kterém pak mohou stavět opravdu ti velcí hráči.

Ozývají se hlasy, podle kterých opět výrazně poroste cena potravin. Pokud ano, v čem je příčina?

Ano, bude to tak. Růst by měl být kolem pěti procent, a to by mělo převyšovat inflaci až dvojnásobně, možná více než dvojnásobně. Důvod je růst cen energií a také růst cen práce, mezd a v neposlední řadě i různé regulace Evropské unie, to je příklad vajec, která jsou hodně sledována a zdražují vydatně, nyní jsou vlastně nejdražší v historii České republiky. Tímto způsobem se projevují regulace, kdy Česko zapovědělo uplatňování klecových chovů. Chovy na podestýlce nebo ve voliérách jsou sice přívětivější vůči nosnicím, ale samozřejmě jsou dražší a také přechod na tento způsob chovu něco stojí. To musí někdo zaplatit. A je to konečný spotřebitel v ceně vajec. Takže se projevuje to, že zkrátka chceme, aby se slepice měly lépe a žily radostněji, ale za to si připlatíme.

Jiný příběh je například u másla. Jeho cena se zvyšuje díky úbytku živočišné výroby, která není tak rentabilní jako dřív a zemědělci od ní upouštějí. Tím pádem máme méně skotu a samozřejmě méně mléka. A víme, že pro výrobu kilogramu másla je třeba dvaadvacet litrů mléka. K tomu navíc mlékárny laborují s tím, zda raději nebudou nevyrábět sýry, kde pro ně může být vydatnější tržní podíl, a můžou mít vyšší marže. Takže se snaží různými způsoby vyvažovat výrobu a mléko, kterého není tolik, půjde na výrobu másla méně, než kolik je potřeba. A pak musí cena narůst. Kostka másla stojí v průměru přes sedmdesát korun a může být i hůř. Cenová politika se také projevuje i u obchodních řetězců, kde je potřeba říci, že hrubé marše řetězců jsou nižší u másla určitě, než byly třeba před covidem.

Developeři tvrdí, že v Praze chybí 50 tisíc bytů a v celém Česku 150 tisíc bytů, což ovlivňuje cenu nemovitostí. Část odborníků oponuje a tvrdí, že se ale od roku 1990 výrazně nezměnil počet obyvatel. Můžeme během letošního roku čekat pokles cen bytů a domů?

Pokud vím, tak obyvatel České republiky přibývá, a protože už se blíží jejich celkový počet k jedenácti milionům, takže tady je určitý přírůstek početního stavu. Ten není dán porodností, ale přistěhovalectvím. A migranti musí někde bydlet. Takže zatím se početně Česko rozrůstá a rozrůstají se hlavně velká města typu Prahy, kde jednak se koncentruje největší počet emigrantů, ale také vlastně dochází ke stěhování z venkova do větších měst, například za prací. Dochází také k větší rozvodovosti, takže lidé žijí více singl než dříve, což také určitým způsobem zvyšuje nároky na bytový fond.

Nesmíme také zapomínat, že část bytového fondu je nepoužitelná, že musí být investováno do renovací, což nemusí být vždy uplatněno. Skutečně se nových bytů v dostatečné míře dlouhodobě nedostává. Takže kapacita je omezená, což si myslím, že je poměrně velká škoda. Že by to byl výmysl developerů, není pravda. Je samozřejmě pravda, že někteří lidé způsobují další problém tím, že nechávají svoje byty neobsazené. Koupili ten byt jako investiční a stačí jim, jak narůstá na ceně a nemusejí ani pronajímat. Pronajímání je pro ně potencionálně nevýhodné. Budou se muset starat o nájemníky, dělat rekonstrukce, renovace, takže prostě někteří lidé nechávají byty prázdné a mají v nich peníze uložené místo v bance. Vůbec jim nedochází, že růst cen bez pronajímání je dostatečný, aby toto umožnil. Takže se spojuje celá řada faktorů, které pak přispívají k tomu, že skutečně cena roste a dále poroste. Nedá se očekávat, že by došlo k nějakému zastavení nárůstu jak cen nemovitostí, tak cen nájmů. Takže toto v letošním roce oboje poroste.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných