Ceny surovin ve výkupech klesly o čtyřicet procent. Sběrny si hrají s maržemi

02. 08. 202212:29
Ceny surovin ve výkupech klesly o čtyřicet procent. Sběrny si hrají s maržemi
foto: Pixabay/Ceny surovin se vyšplhaly na maximum a začínají klesat.

Za kilo železa můžete dostat aktuálně pět korun, někde také korunu. PrahaIN.cz zjišťovala, proč tomu tak je.

Po květnových maximech začaly ceny surovin ve výkupech klesat. „Klesly o čtyřicet procent, ale nevrátily se ani na úroveň, na které byly před vypuknutím války na Ukrajině,“ říká Josef Zeithammer ze společnosti Cajdašrot, podle kterého klesly také objemy. Ty odhaduje na dvě třetiny stavu před zahájením válečného konfliktu.

Podle Petra Millera, předsedy Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, to ale není nic překvapivého: „Jedná se o běžný výkyv, jen to maximum bylo poněkud a překvapivě nahoře. My můžeme prodat tak, aby nám zbyla nějaká marže, a navíc za cenu, kterou nám hutě nebo překupník nabídnou. Takže pokles výkupních cen nesignalizuje žádný dramatický propad, jen ceny se vrátily do normálu.“

Důvodem snížení cen je fakt, že květnovou nedostupnost surovin, nutných pro výrobu, která finální zpracovatele nutila k opatrnosti a předzásobení, již situace na trhu eliminovala. „Dnes mají hutě dostatek šrotu. A jestli bude plyn a hlavně zakázky a hlavně vláda se probudí, začne něco dělat a nebude blbnout s Ukrajinou, pak se kolotoč zase rozjede,“ říká Petr Miller.

Ceny se mohou lišit i v jednom regionu

Neočekává ovšem žádné dramatické změny: „Výkupní cena za velký kusový šrot cca 5 až 6 korun je cena obvyklá. Poněkud mě překvapila výkupní cena za takzvaný komunál, kde se drží okolo 3 až 3,50 korun za kilo. Toto samozřejmě nelze uplatnit pro celou republiku a ceny se mohou lišit i regionálně,  dokonce i dvě vedle sebe sousedící výkupny mohou mít ceny různé.“

A tyto ceny se mohou výrazně lišit. „Někteří jdou hodně pod cenu,“ říká Josef Zeithammer. „Já dávám za železo čtyři až pět korun, někde dávají třeba korunu, což nechápu.“ Důvody těchto rozdílů jsou dva, objektivní a subjektivní.

„Možná mají horší odběratele, kterým vykoupené suroviny prodávají,“ dodává Zeithammer, podle kterého by ale mezi cenami neměl být tak velký rozdíl. Je to jednoduché: každý chce mít co největší marži, čili rozdíl mezi cenou, za kterou nakoupí a cenou, za kterou prodá dále zpracovatelům.

Tu druhou cenu mu stanovují odběratelé, s tou první si ale může hrát. Jak řekl pro PrahaIN.cz jeden z výkupců, který si nepřál být jmenován: „Podívejte se na ceníky výkupen: železo je rozděleno do mnoha kategorií. Silnostěnné, slabostěnné, litina, šrot nad 6 mm, šrot nad 4 mm, šrot nový, litina velkokusová, železný plech, železné profily. Těch lidí, kteří se v přesných kategoriích vyznají, zase tak moc není.“

Odběratelé smlouvají

A s odběrateli prý také není někdy jednoduché jednat: „Naši odběratelé, což jsou většinou hutě, mají přesné požadavky na kvalitu materiálu, který od nás chtějí odebírat. My musíme materiál vytřídit, a když jim ho tam přivezeme, řeknou nám třeba, že to není přesně to, co chtěli, my to budeme muset přebrat, což je pro nás práce navíc a dáme vám za to nižší cenu,“ říká Petr Miller.

Podle něj ale mohou být rozdíly v ceně způsobeny zcela pragmatickými důvody: „Podívejte se, každý musí platit nájmy, lidi, úvěry, benzín. A jak to je se stoupáním cen a inflací, nemusím popisovat. Dnes je velmi nejistá situace a nikdo neví, co bude, takže všichni šetří. Pokud je sběrna velká, může si nastavit menší marže a na náklady si vydělá. Pokud je sběrna malá a vykupuje méně, musí podle toho nutně upravit marže a ceny,“ krčí rameny Miller.

Jak se ale bude situace vyvíjet, to si netroufne odhadnout ani on. „Záleží to na spoustě věcí: bude dostatek plynu? Bude se zastavovat průmysl? Dnes to vypadá, že ale železo dolů nepůjde. Ceny budou buď stagnovat, nebo půjdou dolů. Zatím jsou relativně slušné. Je pravda, že šrotu je méně. Zřejmě stagnují investice. My jsme stabilizaci ani na tom konci května neočekávali, zejména když do toho vstoupil ramadán a Turecko přestalo odebírat – když ramadán skončil, zájem Turecka se obrátil na druhou stranu.“

Stav na trhu druhotných surovin ale jen odráží celkovou ekonomickou situaci, a ta může být podle Millera hodně drsná: „Může dojít k útlumu výroby, budeme mít nižší HDP. Což bude znamenat sociální nepokoje, o které si vláda už dlouho koleduje.“

A jaké z toho všeho plyne poučení? Až budete chtít prodat něco do sběru, podívejte se nejdříve na ceník sběrny a zkuste si to srovnat. A to platí jak u železa, tak u papíru: za ten dostanete někde 50 haléřů, ale někde také 2 koruny. A to už se vyplatí jak velkému odběrateli, tak třeba třídě vašich dětí, které sbírají starý papír, aby si přilepšili třeba na školní výlety.

 

 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných