Češi třídí o sto péro, na Němce však nestačí

Češi za loňský rok vytřídili 766 tisíc tun využitelných odpadů. V přepočtu na jednoho obyvatele je to zhruba 72 kilogramů. Nejvíce se třídil papír, pak plasty, kovy, sklo a nakonec nápojové kartony.

České republice se dlouhodobě daří odpad separovat. Množství vytříděného odpadu každoročně roste. V době, kdy se s tříděním začínalo, což je již pěkná řádka let (EKOKOM byl založen v roce 1997), třídilo přibližně 28 procent obyvatel. Nyní se podle statistik jedná zhruba o tři čtvrtiny všech obyvatel. 

V minulém roce v průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru, 16,8 kilo plastů a kovů, 15,2 kila skla a 0,5 kilogramů nápojových kartonů.

V Praze bylo za rok 2021 svezeno 260 tisíc tun směsného odpadu, v nádobách na tříděný odpad pak skončilo přes 68 tisíc tun, bylo to nejvíc za posledních pět let. V Praze se lidé postupně učí třídit také kovový odpad a bioodpad. 

Ze statistik Pražských služeb vyplývá, že je v Praze umístěno 3.456 venkovních stanovišť na tříděný odpad a 2.623 domovních, na směsný odpad je k dispozici 122 tisíc nádob, na tříděný přes 24 tisíc, k tomu je evidováno 18 tisíc nádob na bioodpad. Dříve byly hnědé nádoby (na biodpad) hrazeny, od roku 2022 lze tyto popelnice objednat zdarma, což navýšilo poptávku. Od ledna 2022 evidují Pražské služby přes 5 tisíc nových žádostí. 

„Nedávno jsme do našeho domu objednávali nádobu na bioodpad. Musím popravdě říct, že jsem byl trochu překvapený tím, co se do nádoby smí dát. Představoval jsem si, že tam vyhodím veškeré kuchyňské zbytky. Tak to ale není. To, co lze vyhodit, je poměrně striktně dáno, ale i tak jsem za tuto možnost rád. Pokud by však služba byla hrazená, asi bych to v rámci našeho domu nepodpořil,” popsal svou zkušenost pro PrahaIN.cz Mojmír Novotný. 

Co se týká republiky, pak podle vyjádření společnosti EKOKOM stojí za vyšší recyklací dva faktory. V prvním jde o úpravu způsobu sběru odpadu. Na mnoha místech byly totiž zavedeny multikomoditní sběry tříděného odpadu, což v praxi znamená, že do jedné popelnice může člověk vyhodit různé typy odpadu. Nejčastěji se jedná o plast a kov. Jejich oddělení zabezpečí takzvaná dotřiďovací linka. Výhodou je, že se dá takto třídit i v husté zástavbě, kde by se další kontejnery nevešly. Druhým významným faktorem je podle EKOKOMu také započatá organizační i technologická modernizace dotřiďovacích procesů na třídicích linkách, zejména v případě plastů. 

Podle oficiálních dat je pro 99 procent populace třídění dostupné. V roce 2020 byla průměrná docházková vzdálenost ke kontejneru na tříděný odpad 90 metrů, tedy přibližně 131 kroků. 

V České republice funguje navíc takzvaný systém integrovaného odpadu, což znamená, že je možné třídit obalové i neobalové materiály společně v jedné nádobě. 

Množství odpadu se v rámci Evropské unie však stále zvyšuje a podle dat Evropské agentury pro životní prostředí se míra recyklace zpomaluje. U elektrického a elektronického odpadu byla míra recyklace pro rok 2019 39 procent, u obalového materiálu činila 66 procent. U komunálního odpadu to bylo 48 procent. 

Některé evropské státy se od roku 2004 výrazně zlepšily, nicméně rozdíly v míře recyklace se v rámci EU liší. V Německu se třídí přibližně 67 procent odpadu, v Černé Hoře pouze 5 procent.