foto: Štěpán Hofman, se svolením/Štěpán Hofman
ROZHOVOR: „Rychlá řešení v takto komplexních věcech neexistují. Je třeba řešit čtyři hlavní oblasti, aby se situace v regionech, které dnes ztrácí zlepšila, a k tomu samozřejmě zrychlit výstavbu i nové modely řešení bydlení,” řekl nám upřímně náměstek ministra průmyslu a obchodu Štěpán Hofman k tématu drahých bytů v Praze. Hovořili jsme také o tom, co v Česku funguje a kde máme rezervy pro rozvoj, ale také o tom, jaká zlepšení čekají podnikatele.
S dovolením začnu náš rozhovor tématem, které spadá i pod rezort dopravy. Pražští zastupitelé dali zelenou výstavbě vysokorychlostní trati, začít by se mělo koridorem do Drážďan. Výhody pro občany jsou jasné, ale vysokorychlostní tratě (VRT) by mohly pomoci i průmyslu, je to tak?
Ano, v okolí budoucích terminálů by mohly vzniknout nové tzv. ekonomické rozvojové huby. Může pomoci zvýšit flexibilitu na pracovním i residenčním trhu a zároveň dát nový impuls rozvoje v daných regionech. Systémový přístup k tomu v minulosti zvolili například v Anglii, kdy stát i samosprávy společně připravovaly koncept rozvoje okolo právě nových stanic a v připravených podmínkách se na to pak navázal soukromý kapitál a developeři. Obdobném přístupu vede SIRS (Státní investiční a rozvojová společnost, pozn. red.) aktuálně debaty v Ústí nad Labem, kde je v návaznosti na budoucí umístění terminálu VRT velký potenciál z hlediska rozvojových ploch, v blízkosti Prahy, ale i Drážďan, nového závodu TSMC atd.
Obecně platí, že VRT pomohou průmyslu dvojím způsobem: 1) umožní lepší mobilitu obyvatel, tedy i zaměstnanců či studentů - budoucích zaměstnanců; 2) uvolní kapacitu konvenčních (současných) tratí pro nákladní dopravu, kterou část průmyslu potřebuje. Také vytvoří pracovní místa, posílí regiony a pomohou rozšířit využívání šetrných způsobů dopravy, protože úsporný vlak půjde využít k dopravě na delší vzdálenosti.
Pokud by byla republika propojena rychlým vlakovým spojením, nebyl by takový tlak na bydlení v hlavním městě, platí to ale i opačně, Pražané by mohli dojíždět za prací. Existují nějaká data, která by dokázala vyčíslit ekonomický přínos VRT?
V rámci studií proveditelnosti od Správy železnic jsou metodou CBA (cost-benefit-analýza) částečně ekonomické přínosy popsány. Každý terminál bude mít dle lokálních podmínek jiný dopad, protože regiony mají často rozdílnou úroveň či výchozí pozici, proto je potřeba se podívat o úroveň níže a zaměřit se na vliv vzniku terminálů ve spádové oblasti, kde budou vznikat. To je po upřesňování polohy budoucích stanic určitě potřeba zpracovat. Na našem resortu máme s takovými dopadovými studiemi zkušenosti z projektů strategických podnikatelských parků v Líních, Dolní Lutyni nebo nově v Chebu, ale i třeba z projektů dostavby JE Dukovany nebo projektu onsemi v Rožnově, takže můžeme kolegům z dopravy i samosprávám v tomto pomoci.
V poslední době vychází řada článků o drahém bydlení v metropoli v porovnání s jinými kraji. Existuje i jiný, a hlavně rychlejší způsob, jak podpořit jiné regiony, aby lidé nebyli nuceni se stěhovat za vyššími příjmy do Prahy?
Rychlá řešení v takto komplexních věcech neexistují. Je třeba řešit čtyři hlavní oblasti, aby se situace v regionech, které dnes ztrácí, zlepšila, a k tomu samozřejmě zrychlit výstavbu i nové modely řešení bydlení: Dopravní infrastruktura – viz VRT a rekordní investice do dostavby dálniční sítě. Dále vzdělávání a spolupráce podniků se vzdělávacími institucemi. Energetika – podpora sdílení elektřiny OZE, rozvoj přenosové a datové infrastruktury, jádro. Nové rozdílové investice – zajištění dobré práce za nadprůměrnou mzdu ve svém kraji místo stěhování se za příležitostmi.
Pro rozdílové investice je potřeba vytvořit vhodné podmínky pro nové investice s přidanou hodnotou. Podívejme se na východní Německo, kde každá spolková země vytváří strategické podnikatelské zóny, kam pak směřují investice jako TSMC, Intel atd. To se v posledních letech zanedbalo. Proto jsme založili SIRS, který má za úkol v hospodářsky postižených územích infrastrukturu pro ty technologicky náročné investice proaktivně připravit. Když to propojíme s dalšími zmíněnými body, tak jsme schopni dostat do regionů nabídku kvalifikované práce za lepší mzdy a vytvořit tím tlak na zvyšování mezd i v jiných odvětvích, což by mělo v dlouhodobém horizontu zamezit vylidňování.
Mluvíte o průmyslových a podnikatelských zónách. V lidech často vyvolává toto spojení negativní konotace. Jak by vás měla průmyslová zóna vypadat a fungovat, aby nedocházelo k negativním jevům - přetížení infrastruktury, nepěkná architektura, ubytovny atd.?
Je potřeba si na rovinu říci, že průmysl samozřejmě kromě ekonomického rozvoje s sebou také nese určité dopady, které je potřeba neoddělitelně řešit v daném spádovém území. Jde například o dopravní zatížení, rozvoj navazující infrastruktury, kapacity občanské vybavenosti atd. Tyto věci jsou ale řešitelné a dá se na ně připravit, jen v minulosti nebylo úplně běžné se na to dívat takto komplexně a vzniklo pár špatných příkladů, které bohužel zastiňují ty pozitivní.
MPO si již v roce 2018 nechalo zpracovat metodiku vyhodnocení územních nároků průmyslových zón, ze které vycházíme a všechny nyní připravované strategické podnikatelské parky ze strany SIRS již v konceptu obsahují zpracování tzv. dopadových studií, které mají za cíl zhodnotit i vliv případného záměru na kapacity v území. Pokud je potřeba některé oblasti posílit, jsme připraveni v tom municipalitám skrze SIRS a SFPI (Státní fond podpory investic, pozn. red.) dále pomoci skrze navazující investice. Neřešíme tak jen samotnou přípravu infrastruktury pro investora, ale rozvoj celé spádové oblasti, což je výrazný posun oproti minulosti. Zároveň se snažíme, aby nové parky byly na co nejvyšší úrovni i z hlediska kompenzačních ekologických opatření a standardů a sami investoři to již v rámci ESG kritérií vyžadují. Součástí konceptů je tak i například zázemí pro navazující zasídlení firem z dodavatelského řetězce strategického investora, na kterém se může podílet komerční trh. Dále všechny parky mají v konceptu odstupové zelené izolační pásy, napojení na železnici, doplnění parku funkcemi občanské vybavenosti, administrativy či obnovitelné zdroje energie atd. Součástí toho je, abychom připravený koncept uměli promítnout i do podmínek pro koncového investora a nad rozvojem v území neztratili úplně vliv.
Investice státu do přípravy strategických území představují efektivní nástroj podpory hospodářského růstu, stability veřejných financí a regionální soudržnosti. Každá 1 koruna veřejné investice může při správném zacílení přinést 6,4–8,7 korun pro veřejné finance, přičemž čistý přínos pro státní rozpočet (bez obcí a krajů) dosahuje 4,3–5,7 korun.
Strategické investice zároveň přinášejí zásadní multiplikační dopady ve spádovém území, každých 100 ha připraveného území znamená vznik až 8 300 pracovních míst (včetně nepřímých a indukovaných), tlak na růst mezd, navýšení produktivity a každoroční zvýšení spotřeby v lokální ekonomice.
Zvláštní význam má tento nástroj pro strukturálně postižené kraje (Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský), kde dochází k odlivu mladých a kvalifikovaných lidí, stagnaci příjmů a exekucím. Příchod strategického investora znamená šanci na sociální obnovu regionu, posílení vzdělávání, přenos technologií a stabilizaci populace.
Veřejná podpora přípravy území tak není nákladem, ale investicí s vysokou mírou návratnosti, strategickým významem pro konkurenceschopnost ČR a klíčovým prvkem spravedlivé transformace průmyslových regionů.
Chápu to tedy správně, že si pod průmyslovou zónou můžeme představit i jakési Silicon Valley? Prostor nejen pro sklady, ale také pro nové start-upové společnosti, výzkum a vývoj?
Proaktivní příprava infrastruktury pro strategické investory je vstupním impulsem, na který by se měl jako sněhová koule nabalit další rozvoj v podobě příchodu navazujícího dodavatelského řetězce, propojení na vzdělávací instituce atd. Zároveň podle zákona, kde jsme plochy pro strategické investiční stavby vymezili, platí, že zde by čistá logistika vznikat neměla. Parky by měly být opravdu vymezené pro technologicky nejnáročnější investice s vysokou přidanou hodnotou.
Můžeme se podívat na příklad Černovické terasy v Brně, kde byl v minulosti podpořen vznik 200ha strategické průmyslové zóny. V lokalitě se zasídlil Honeywell, postupně se přidaly další včetně společností jako Thermo Fisher atd. A dnes je brněnský inovativní ekosystém dáván za příklad spolupráce veřejných institucí a soukromých investic.
Když se podíváme do Moravskoslezského kraje na příklad Hyundaie, tak počet pracovních míst v navazujícím dodavatelském řetězci je až trojnásobný oproti tomu, co zaměstnává přímo automobilka (cca 3 200 zaměstnanců). Spolupráce s univerzitami by ale mohla být intenzivnější. S korejskou stranou bylo podepsáno memorandum, které míří na vybudování společného R&D centra v oblasti elektromobility. Pro takový rozvoj je potřeba vytvořit vhodné podmínky a na to se soustředíme.
Pokud se vrátíme k Praze, pak se několikrát řešilo a řeší téma výstavby v Letňanech. Bývalý premiér Babiš mluvil například o výstavbě vládní čtvrti, přesunu lékařských zařízení. Letňany určitě mají obrovský potenciál. Je pro MPO i toto téma? A pokud ano, máte nějakou vizi, jak by mohly Letňany v budoucnu vypadat?
Pražský magistrát aktuálně dokončuje územní studii a změnu územního plánu pro tuto oblast. Vzhledem k tomu, že zde stát vlastní část pozemků, jsme s nimi v diskuzi o možném komplexním konceptu využití této plochy nejen pro bydlení. Vidíme, že lokalita má výjimečnou kapacitu el. energie, je dostupná metrem a v okolí bude vznikat velká kapacita residenční zástavby a možná bude i nedaleko umístěn terminál VRT sever navazující na trať Ústí – Drážďany. Případná rezerva pro novou nemocnici je z hlediska dalšího rozvoje také zajímavá, proto zde vidíme příležitost část území využít i pro moderní průmysl.
Z našeho pohledu je zde potenciál pro umístění moderního business parku s kapacitou pro datová centra, ale i zázemí pro inovativní malé a střední podniky. Ideální by bylo provázat takové zázemí například s kapacitami pro studentské bydlení, aby se začal tvořit propojený ekosystém, který nebude centralizovaný a ve zbytku území může být doplněn modelem dostupného bydlení. Vidíme tady i velký potenciál pro zapojení soukromého kapitálu a chceme zkusit s Prahou tento koncept dále rozpracovat.
Má v Praze ještě nějaká další oblast takový potenciál pro rozvoj?
Jedinou poslední průmyslovější oblastí v Praze je oblast Malešic okolo ulice Průmyslová, kde působí například Zentiva atd. Jinak je většina rozvojových ploch zaměřována primárně na bydlení. Chybí zde určitě větší provázanost jednotlivých funkcí.
A co se týče České republiky jako takové? Kde vidíte prostor pro rozvoj?
Česká republika má prostor pro rozvoj tam, kde se potkává kvalitní infrastruktura, kvalifikovaná pracovní síla a připravené území. Naším úkolem je tyto podmínky vytvářet systematicky, nejen v okolí Prahy, ale především v regionech, které dlouhodobě zaostávají. Proto se soustředíme na rozvoj páteřní dopravní sítě, budování strategických podnikatelských parků, propojení průmyslu s vysokými školami a podporu rozdílových investic s vysokou přidanou hodnotou. Klíčové je využít příležitosti v krajích, jako jsou Ústecký, Karlovarský nebo Moravskoslezský – právě tam má stát největší příležitost ovlivnit strukturu ekonomiky a pomoci ji modernizovat.
Naším cílem je, aby člověk nemusel za příležitostmi stěhovat do Prahy, ale aby kvalitní práce, služby i bydlení byly dostupné ve všech regionech. To je skutečný rozvoj – rovnoměrný, udržitelný a založený na spolupráci státu, samospráv a soukromého sektoru.
Budeme moci zakončit náš rozhovor pozitivně, když se zeptám na predikci růstu HDP České republiky a EU?
Jarní predikce vývoje ekonomiky všech relevantních institucí se shodují v tom, že v letošním roce by se mohl meziroční růst hrubého domácího produktu české ekonomiky pohybovat okolo 2 procent. Růst podpoří spotřeba domácností, a to vlivem kontrolované inflace a růstu reálných mezd. Domácí spotřeba se stane hlavním tahounem ekonomického růstu a bude také posilovat dovoz, který postupně překoná vývoz.
V příštím roce by mohlo dojít k dalšímu posílení hospodářského růstu až na 2,4 procenta, a to vlivem vyšší dynamiky investic. Predikce se ale mírně liší dle jednotlivých institucí, podle Ministerstva financí České republiky by to měla být letos dvě procenta, to samé odhaduje ČNB. Evropská komise predikuje růst 1,9 procent a OECD 2,4 procenta.
Co se týká vývoj ekonomiky EU, pak v roce 2025 by dle odhadu Evropské komise měl v EU HDP vykázat růst přibližně ve výši 1,1 procena a v eurozóně ve výši 0,9 procent, což je podobný vývoj jako v roce předchozím. Optimismus na lepší vývoj je brzděn zejména v důsledku zvýšené nejistoty a dopadu zvýšených cel nedávnými náhlými změnami v obchodní politice USA a ještě v současné době nepředvídatelnosti konečného nastavení cel. Navzdory uvedeným obchodním problémům očekává Evropská komise zvýšení růstu HDP v EU v roce 2026 na 1,5 procent, a to díky růstu spotřeby a investic. V eurozóně by mělo HDP v roce 2026 dosáhnout růstu 1,4 procenta.
Na úplný závěr položím jednoduchou otázku se složitou odpovědí. Co by podle vás našim podnikům, ale i drobným živnostníkům nejvíce pomohlo a v čem jim může pomoci právě MPO?
My jsme v odstraňování administrativní zátěže udělali několik důležitých kroků.
Ten hlavní je Podnikatelský balíček, v rámci kterého postupně realizujeme 22 opatření na snížení byrokracie. Například odstranil administrativní zátěž u menších fotovoltaických systémů, chystáme další novinky v Portálu živnostenského podnikání, které přinesou pro živnostníky nové služby, jen si představte, jakou výhodou může být nasazení digitálního asistenta do tohoto portálu, který bude umět podnikatele nejen správně nasměrovat ke klíčovým informacím, aniž by je musel sám složitě vyhledávat, ale také mu pomůže vysvětlit pod jakou živnost jeho činnost vlastně spadá. Ostatně proto máme také v Podnikatelském balíčku úkol, týkající se implementace AI do Portálu živnostenského podnikání.
V plánu je rovněž Jednotný portál evidence kontrol, který podnikatelům vytvoří digitální přehled o tom, kdy u nich byla provedena jaká kontrola. A zejména se posílí informační povědomí o provedených kontrolách mezi samotnými orgány dozoru.
Připravili jsme také Databázi informačních povinností, což je webové rozhraní, kde si podle formy podnikání a odvětví podnikatel může vyfiltrovat, jaké povinnosti vůči státu musí plnit a co všechno z hlediska zákona musí splňovat.
Naším největším počinem bude Portál podnikatele, což je digitalizované rozhraní, kde by podnikatel měl mít veškeré informace o svých povinnostech vůči státu na jednom místě, měl by dostat možnost komunikovat se státem elektronicky a z pohodlí domova. Portál podnikatele spustíme v pilotním režimu v září.
Od roku 2023 je již v ostrém provozu Portál živnostenského podnikání. Ten je prezenční vrstvou Registru živnostenského podnikání a nabízí celou řadu užitečných služeb, od služby vyhledávání podnikatele v živnostenském rejstříku až po možnost ohlásit si živnost digitálně, bez nutnosti návštěvy živnostenského úřadu.