Ekonom Vít Hradil pro PrahaIN.cz: Za inflaci můžou kromě války a covidu také české speciality

ROZHOVOR S hlavním ekonomem investiční společnosti CYRRUS a bývalým makroekonomickým analytikem Raiffeisenbank Vítem Hradilem jsme si povídali nejen o příčinách rekordní inflace, ale také o dopadech západních sankcí na ruskou ekonomiku nebo o navrhovaném energetickém úsporném tarifu Fialovy vlády.

Inflace stále roste, kde vidíte příčiny? Je to válka na Ukrajině, dobíhající pandemická situace, špatné hospodaření minulé vlády nebo kombinace všeho?

Je to kombinace všeho a ještě pár věcí navíc. Takže postupně. Ten covid měl samozřejmě velký efekt. Ten mechanismus už byl v médiích dostatečně diskutovaný. Ekonomika se kvůli pandemii utlumila kvůli obavám o zdraví, přestalo se vyrábět, obchody se zavřely. V tu chvíli to vypadalo jako logické řešení. My, jako západní země, jsme to v podstatě řešili jako všechny ostatní ekonomické krize, které jsme znali. Tahle krize však byla jiná. Minulé krizi byly na straně poptávky. To se často řeší tím, že se ze strany centrálních bank sníží úrokové sazby, aby lidé mohli více nakupovat a aby si vlády mohly půjčovat. Zkusili jsme tento postup na covidovou krizi. V tomto případě to však dopadlo nejhůře, jak mohlo. Ekonomika byla utlumená ze strany nabídky, nic se nevyrábělo, do toho se stimulovala strana poptávky, takže se k lidem „pumpovali“ peníze a ve výsledku je v ekonomice hodně peněz, ale málo zboží. To znamená, že veškeré zboží začne rapidně zdražovat. To je první problém. Další věcí jsou samozřejmě energie, které vstupují do výroby úplně všeho. Když se tedy zdražuje energie, tak se zdražuje všechno. Asi nemá cenu vysvětlovat, že když se geopoliticky odtrháváme od Ruska, které je největším dodavatelem energií, tak ta cena „vystřelí“ nahoru. Tohle jsou tedy evropské faktory. No a pak tu máme české speciality.

O jaké české speciality se jedná?

Už jsem narážel na to, že jsme ten covid řešili nešťastně. Napumpovali jsme do ekonomiky peníze, což dělal více méně každý, my jsme to však dělali úplně nesmyslně. V České republice je takový étos ze strany vlády, že podpora ekonomiky znamená sypání peněz mezi lidi. Samozřejmě to souviselo s tím, že jsme měli parlamentní volby v době, kdy covid končil. Ekonomové sice říkali již půl roku před volbami, že nemá cenu ty stovky miliard do ekonomiky posílat, že to nic neřeší. Dělalo se to však dál a navíc neadresně. Nerozlišovalo se, jestli se dávají peníze lidem, co jsou ohroženi chudobou nebo podnikům, které byly před krachem. Prostě se dávalo všem. Do té ekonomiky jsme tedy nasypali přehnaně moc peněz v porovnání s ostatními státy, proto máme vyšší inflaci. Pak jsou tu další česká specifika, která tu byla již před covidem. Když covid začínal, tak byla inflace kolem 4 procent a už tehdy se mluvilo o tom, že by to mohl být problém. Proč jsme měli vyšší inflaci než ostatní? To už je docela dobře popsané. Máme dva extrémně přehřáté trhy, ze kterých to všechno pochází. Trh práce, kde nejsou lidé, což je dlouhodobý problém. Rádi sice říkáme, že máme nejnižší nezaměstnanost v EU. To sice máme, ale není to dobrá zpráva. Ta ekonomika by potřebovala více lidí než má. Když jich není dost, tak je tlak na mzdy. Když se nevyrábí úměrně víc tomu, kolik se skrz mzdy vydá peněz, tak se pohání inflace. Jelikož je toho zboží omezené množství a rostou ceny. Druhé specifikum je trh s nemovitostmi. Je známo, že tu máme letitý problém s nemovitostmi, které raketově zdražují, což se přes kategorii bydlení promítá do inflace.

Myslíte si, že se všeobecným zdražováním bojuje vláda Petra Fialy dostatečně? Co říkáte na energetický úsporný tarif? Je to správná cesta?

My jsme si zvykli na to, že se na vládu obracíme o pomoc v momentech, kdy ta pomoc z této strany nemá pocházet. Když se zeptáte, jestli vláda dělá dost, tak si pod tím asi většina lidí představí, jestli rozdává dost peněz lidem na to, aby se vyrovnali s inflací. Já to samozřejmě chápu v tom smyslu, že když se zdražuje zboží v obchodech, tak každého napadne, že potřebuje víc peněz. Z individuálního pohledu to dává dokonalý smysl. Z národohospodářského a makroekonomického pohledu to ale smysl nedává. Pokud si vláda řekne, že dá všem více peněz, tak toho zboží ale bude stále stejně a inflace se tím přiživí. Vláda navíc žádné svoje peníze nemá. Jediné peníze co má si půjčuje a ty se jednou budou muset vrátit. Vracet je budou naše děti a vnoučata. To, že vláda „pomáhá“ občanům, znamená, že nám v tuhle chvíli pomáhají naše děti a vnoučata. Ty nám v podstatě půjčují peníze, aniž by se jich na to někdo ptal. To je problematické morálně i ekonomicky. Já myslím, že si vláda poměrně dobře uvědomuje, že to rozdávání peněz není dobrá cesta. Nicméně politika je taková, jaká je. Oni potřebují vykazovat aktivitu před voliči. Opozice jim zleva, zprava vyčítá, že moc nepomáhají, takže vláda je nakonec dotlačena k opatřením, která tu situaci pravděpodobně jenom zhorší. Dostávám se tedy k tomu tarifu. Je to vynucené řešení kvůli tlaku na politiky, že se něco musí dělat. To znamená, musíme někomu dát peníze do kapsy. Je také pravda, že politika minulé vlády nastavila veřejné mínění tak, že vláda má zkrátka rozdávat peníze. Pro současnou vládu je pak velmi obtížné obhájit si, že už to takto dělat nechce, protože ji pak lidé „sežerou i s botami“.

Další důvod je, že minimálně deset mluvíme o tom, že máme mít chytrý digitalizovaný stát, aby levá ruka věděla, co dělá pravá. Aby se nás nemusel již žádný úřad na nic ptát, protože ty informace už má. Bohužel se s tím moc neudělalo. Nemáme ty databáze propojené. To je důležité, protože v momentě, kdy máme takovouto inflaci, tak se lidé dostávají do existenčních problémů. To stát nesmí dopustit. Je tady skutečně od toho, aby se v 21. století nestalo, že senior doma zemře na podchlazení, protože se bojí zatopit a nemá na to peníze. Chytrý stát, který má splněny tyto domácí úkoly je schopen v rozumném čase přijít s řešením, které je zacílené speciálně na tohoto seniora, který se bojí zatopit. Potřebujeme však chytrý stát, který dokáže tyto lidi identifikovat a najít je v těch databázích a zacílit tu podporu přímo na ně. Ta podpora by tedy nemusela být zdaleka tak masivní, protože by se neposílala všem, ale mohla by být větší pro ty jednotlivé osoby. Nicméně náš stát takto chytrý není, takže nám nezbývá nic jiného než přijít s tímto opatřením, které je absolutně nešťastné. Každý miliardář, který si bude chtít vytopit bazén, to udělá s levnější elektřinou či plynem, na což se skládají naše vnoučata a zároveň to zvyšuje inflaci. Další věcí je, že to nemotivuje k úsporám.

Vrchol zmiňované krize se očekává na podzim. Co byste lidem poradil, aby tyto těžké časy zvládli?

Nemám moc rád, když se ekonomové stylizují do role rádců. Vždy je to individuální. Já nemůžu lidem říkat, že nemají kouřit a podobně. U těch nižších příjmových skupin je strašně velký problém, že my nemáme kvalitní síť podpory. Nějakou však máme a jsou tam nezanedbatelné položky, které jsou připraveny, jako například příspěvek na bydlení. Člověk o ty peníze ale musí požádat, samy si ho nenajdou. Z našich dat víme, že velká část nízkopříjmových lidí, kteří mohou být existenčně ohroženi a mají na tyto peníze nárok, o ně nežádá. Důvody? Například o tom nevědí nebo je to složité na vyplnění. Třetím důvodem je, že se o to lidé stydí zažádat, protože mají pocit, že nejsou sociální případy. Tímto bych chtěl apelovat na všechny, kteří tuší, že se blíží k existenčním problémům, aby si ověřili, zdali na ně tato podpora nečeká a aby se rozhodně nestyděli. Myslím si také, že nyní i v následujících letech bude platit, že klíčem číslo jedna je neplýtvat energiemi, pokud to jen trošku jde. Věci, jako zateplení domu, výměna oken a podobně se vyplatily vždy a nyní se vyplatí desetinásobně. Z dat také víme, že obecně mají lidé opravu rádi „teplíčko“. Nechci nikomu mluvit do života. Kdo na to má, tak ať si klidně topí na 24 stupňů, ale je lékařsky ověřené, že při teplotě kolem 20 stupňů se člověku nic nestane. Je to z velké části síla zvyku a opravdu těch stupňů tolik nepotřebujeme.

Foto: archiv Víta Hradila

Nyní k Rusko. Jak je na tom nyní ekonomicky ve skutečnosti? Myslíte si, že by dokázalo nahradit dodávky plynu do Evropy například v Číně či Indii? Jak na něj dopadly sankce Západu?

Co se týče toho plynu, tak určitě ne. Ta infrastruktura na to není vybudovaná. Odbytiště plynu v Evropě je tak obrovské, že nepřichází v úvahu, že by se to jen tak otočilo směrem do Asie. Realitou také je, že Evropa jako bohatší společnost byla vždy schopna zaplatit podstatně více. Takže i kdyby hypoteticky Rusko mělo plynovody, aby mohlo plyn posílat do Asie, tak za něj dostanou výrazně méně peněz, protože je tam ta kupní síla omezená. Samozřejmě se budou snažit tu infrastrukturu vybudovat, ale to trvá strašně dlouho. Nyní k těm sankcím. Myslím, že se do nich od začátku vkládaly falešné naděje v tom smyslu, že za týden uvidíme v televizi, že se v Rusku na ulicích podpalují odpadkové koše, protože lidi nemají co jíst a že to přinutí vládu, aby změnila kurz. Částečně to bylo dané vzedmutím patriotismu, člověk se cítil napadený a ty sankce také možná nebyly dostatečně vysvětleny. Byla tam možnost, že budou mít okamžitý efekt, ale to jen v momentě, kdyby ruské vedení dohlédlo na ten konec, kam ty sankce míří a preventivně by se chovali jinak. Ty sankce reálně omezily naprosto drasticky přístup k tomu, co my poskytujeme Rusku. To jsou technologie a pokročilé strojírenské výrobky. Jednak je to také spotřební zboží, bez toho se ale dá obejít. Ekonomika se zhroutí pokud stojí na technologiích a vy nejste schopen je replikovat, udržovat a opravovat. Spousta gigantů v tomto oboru s Ruskem přestala spolupracovat. Nefunguje to tak, že by továrny, kde se teď pracuje se švédskými stroji, skončily. Zatím jedou dál. Ale v momentě, kdy budou v těch strojích chybět součástky nebo bude potřeba koupit nový, tak už přijde problém, jelikož už jim to Švédsko servis neposkytne. Tyhle procesy ale trvají dlouho.

Jste do budoucna příznivcem toho, aby se v České republice zavedlo euro?

Myslím, že je to úplně jedno. Ekonomický pohled je takový, že euro má své klady a zápory. Nikdo není a nebude schopný dát nějaké číslo, kolik nám euro přinese peněz a naopak. To zkrátka nejde z povahy toho problému. Když si to poctivě ekonomicky projdete, tak dospějete k názoru, že pro zemi jako je Česká republika je to v pásmu neurčita. My jsme země, která by z toho mohla profitovat. Já vždy říkám, že nepotřebujeme stejnou měnu, jako má Portugalsko, ale měli bychom mít stejnou měnu, jako Německo, protože jsme s nim extrémně ekonomicky provázaní. Z tohoto pohledu jsou pro nás ty přínosy relativně velké. Myslím si ale, že ztráta té vlastí měny má docela závažné ekonomické dopady, které nejde bagatelizovat. To rozhodnutí je v našem případě v tom středním pásmu, kdy to nejde jednoznačně určit. Do velké míry je to také o dojmech a o pocitech. Češi to spíše nechtějí, proto si to ani žádná politická strana nedává do programu. Ekonomicky je to tak padesát na padesát.

Jaký máte názor na bitcoin, jehož hodnota nyní klesá. Může být někdy opravdovou alternativou klasické měny?

Myslím si, že to nikdy nebude všeobecně rozšířená měna. To však neznamená, že nemůže přežít. Má nějaké okrajové využití. Teoreticky může přežít i kdyby nikdy k ničemu nebyla. Hodnota věcí je taková, jaká je v očích toho, kdo si tu věc kupuje. Proč si myslím, že nikdy bitcoin nebude regulérní měna? Jednak je měnová politika důležitá v hospodaření státu. Centrální banky mají velkou moc, takže mi přijde krajně nepravděpodobné, že by jakýkoliv stát byl ochoten tolerovat, že by jeho měna byla vytlačená a on by nad ní neměl žádnou kontrolu. Druhým důvodem je, že hlavní výhodou digitálních měn je, že nad nimi neexistuje žádný prostředník. Nikdo se k nim nemůže dostat. Pokud máte privátní klíč schovaný někde v trezoru, tak neexistuje způsob, jak by se k němu někdo dostal, což je smysl a kouzlo bitcoinu. Představte si ale, že to vylučuje jakékoliv možnosti, že byste správu těch peněz svěřovali nějaké instituci, například bankám. To těm fanouškům bitcoinu přijde jako to nejkrásnější. Když ale ztratíte klíč ke svému účtu, tak už se tam nedostanete a všechny úspory jsou pryč. Pokud ztratíte kartu nebo zapomenete heslo, tak přijdete na přepážku a paní za vás ve chvíli, kdy vás identifikuje, vše vyřeší. Skupina lidí, která chce převzít absolutní zodpovědnost za své finance je tak malá, že to nikdy nebude hybná síla, která by tu situaci změnila.

Do čeho by v současné době měli lidé investovat peníze?

Existuje možnost, jak se dají peníze investovat do takzvaných indexových fondů. Ty existují v Americe, Evropě, Asii atd. Pokud tam ty peníze dáte, tak se nesnažíte přechytračit trh. Ideální je rozhodit ty finance napříč celým světem a zapomenout na to. Nesledovat, jestli to jde nahoru či dolů a jestli prodat nebo koupit. Tyto fondy konzistentně desetiletí rostou se svými výkyvy. Nedají se odhadnout a přechytračit. Nejlepší je vložit to tam a minimálně 5 let se o to nestarat. Ušetříte si energii a stres a po těch 5 letech se tam s velkou pravděpodobností peníze rozmnoží.