Én egy liba vagyok. Letošní svatomartinská husa bude pravděpodobně rozumět maďarsky

03. 11. 202314:02
Én egy liba vagyok. Letošní svatomartinská husa bude pravděpodobně rozumět maďarsky
foto: Barbora Novotná, PrahaIN.cz/Husa, ilustrační foto

Husy z českých chovů se pomalu začínají stávat nedostatkovým zbožím. Díky vysokým vstupním nákladům se jich letos vykrmilo o 26 procent méně než v loňském roce. České drůbežáře trápí kromě vysokých cen energií také nízké výkupní ceny, na které tlačí zahraniční maloobchodní řetězce u nás. Nejen o tom informovali představitelé Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie na společné tiskové konferenci, která se uskutečnila 31. října.

Redakce PrahaIN.cz zde zaznamenala také hlasy vyjadřující obavy chovatelů slepičích nosnic související se schválenou novelou zákona o ochraně zvířat z roku 2020, která od ledna 2027 zakazuje klecový chov slepic.

Chovatelé drůbeže si stěžují na vysoké vstupní náklady

Čeští zemědělci a chovatelé na jedné straně potvrzují, že letošní úroda krmné pšenice byla vyšší než v předchozích letech. Podíl mezi krmnou a potravinářskou pšenicí bývá přibližně šedesát na čtyřicet procent, letos to může být i osmdesát na dvacet procent.

„Od členů dostáváme informace, že u cen krmné pšenice se dostáváme na cenu 3.300 až 3.500 korun za tunu, což v současné době představuje cenu i pod výrobními náklady,“ uvedl Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

I když tato skutečnost napovídá, že by nízké ceny krmné pšenice měly mít vliv na cenu drůbežího krmiva, tak její další složky jako je sója a kukuřice cenově stagnují. Další významným nákladem pro výrobu krmiv jsou energie, jejichž vysoké ceny u nás významně neklesají a chov drůbeže je obecně energeticky velmi náročný. V souhrnu tak dochází v posledních týdnech k poklesu cen krmiv pouze v řádu jednotek procent.

Chovatelů drůbeže by se měly týkat i avizované vládní škrty v dotačních programech v rámci záchranného balíčku. Pro rok 2024 se zatím počítá s podporou ve výši přibližně 2,5 miliardy korun, ale její konečná výše se může ještě změnit. V letošním roce se zatím dotace dostaly na padesátiprocentní úroveň ve srovnání s rokem 2022.

Prodejní cenu určují řetězce

Prezident Agrární komory zmínil existující oligopol v maloobchodu s potravinami, kdy přibližně osm velkých zahraničních obchodních řetězců drží sedmdesát pět procent na trhu, a jsou tak schopni tlačit na výkupní ceny. Menší chovatelé pod tlakem obchodní politiky velkých řetězců musí čelit cenové konkurenci zahraničních dodavatelů, kdy nabízené výkupní ceny nepokryjí jejich náklady na chov. Velkým evropským producentem a importérem hus do Česka je Maďarsko.

Počty českých hus letos klesly

Rostoucí náklady tak mají za následek výrazné snížení počtu vykrmených hus v Česku. Letošní číslo ve výši 125 tisíc představuje snížení o 26 procent ve srovnání s loňským rokem, kdy chovatelé dodali na trh 168 tisíc hus. Prodej této drůbeže je výrazně sezonní záležitost, jak potvrdila naší redakci předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

„Zhruba dvě třetiny prodeje hus se realizuje takzvaně ze dvora, zbytek drůbeže se prodá nejčastěji na farmářských trzích. Nejnižší cena za kilogram chlazené husy se pohybuje kolem 250 korun. V obchodních řetězcích se české husy neobjeví, tam nejčastěji nejdete drůbež z Maďarska. České husy jsou oproti těm zahraničním větší, mají kolem čtyř kilogramů,“ řekla naší redakci Gabriela Dlouhá.

Jeden kus v řeznictví za 1200 korun

Naše redakce se ptala ve dvou řeznictvích v okolí pražské Flory na aktuální nabídku hus. Oba obchody od svých zákazníků přijímají na svatomartinské husy objednávky. Od pondělí 6. listopadu tak budou například v řeznictví Brabec prodávat podle vyjádření obsluhy drůbež z českého chovu za 299 korun za kilogram. O pár stovek metrů dále ve stejné ulici nabízí v řeznictví Masolab za 399 korun za kilogram husy z Maďarska.

Ptačí chřipka a welfare

Čeští chovatelé museli v letech 2021 až 2022 zlikvidovat významnou část svých chovů z důvodů výskytu ptačí chřipky. V letošním roce se podle vyjádření Gabriely Dlouhé podařilo tento stav zlepšit, nicméně i letos se objevilo několik nových ohnisek této nemoci.

„Apelujeme jak na komerční chovatele, tak i na drobnochovy, aby opravdu dodržovali striktní zásady biologické bezpečnosti v chovech,“ uvedla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie a uvedla příklad komerčního chovu z Plzeňska. K utracení drůbeže zde došlo v prosinci roku 2022 a úplná obnova chovu se podařila až v říjnu letošního roku. Jak uvedla Gabriela Dlouhá, nedostatek nosnic a chovného materiálu v Evropě také přispěl k vysokým cenám vajec v loňském roce.

V České republice byla v roce 2020 přijata novela zákona na ochranu zvířat, která zakazuje od 1. ledna 2027 chov slepic v obohacených klecích. V okolních evropských zemích, a to především v Polsku, odkud pochází velká část vajec a drůbežího masa na českém trhu, není v platnosti žádné podobné uzákonění podmínek chovu.

Pro tuzemské chovatele to představuje další konkurenční nevýhodu, protože čeští zákazníci při výběru potravin dávají přednost nejnižší ceně. V případě podlahového chovu je na stejné ploše množství chované drůbeže až o třetinu menší, než je tomu o klecového chovu.

Zajištění přechodu na podlahový chov také představuje další náklady pro chovatele. Ti dlouhodobě nemohou prodávat své produkty na hranici rentability, a tak zvažují ukončení činnosti.

 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných