Evropský průmysl má vysokých cen energií už plné zuby

25. 03. 202220:50

foto: Jiří Zemen PrahaIN.cz/Pumpaři budou muset vykazovat přehledy průměrné prodejní ceny

Jak ostřelování Ukrajiny pokračuje, rozvíjí se „průmyslová nouze“, jak uvedlo velké španělské sdružení spotřebitelů elektřiny AEGE. Ve většině Evropy se průmyslová odvětví propadají pod tlakem rekordních cen energií, píše Nikolaus J. Kurmayer z německé verze Euractiv. Vedoucí představitele EU vyzývají, aby se cenami energie seriózně zabývali, padají slova o „průmyslové nouzové situaci“.

Zatímco lídři EU balili kufry a mířili do Bruselu na čtvrteční zasedání Evropské rady, opoziční strany a lídři průmyslu hromadí tlak, aby přišli s řešením energetické krize. S pokračující válkou na Ukrajině se rozvíjí „průmyslová nouze“, jak uvedla největší španělská asociace spotřebitelů elektřiny AEGE. Ve většině Evropy se průmyslová odvětví propadají pod tlakem rekordních cen energií.

Vlády EU zavedly opatření ke zmírnění této alarmující situace, ale podniky nadále bojují. V Portugalsku textilní průmysl varoval před hrozícími bankroty, pokud společnosti nebudou moci rychle propouštět své zaměstnance. Celý italský průmyslový systém je vystaven „riziku paralýzy kvůli nárůstu surovin, obtížím s dodávkami a nákladům na energii,“ varuje průmyslové sdružení Confindustria. V Německu malé a střední podniky, za normálních okolností oddané své zemi, „nyní musí zvážit stěhování do zahraničí,“ jak poznamenává průmyslová asociace BDI.

Co dělají vlády, aby katastrofu zmírnily?

V Itálii mohou nyní společnosti platit své účty za energie za květen a červen ve 24 splátkách a brát si půjčky na pokrytí výdajů za energie, obojí garantovala vláda. Podobná opatření zavedlo i Česko, kde mohou o státní úvěry žádat i firmy s velkými výdaji na energie.

Vlády obecně zařídily snížení cen pohonných hmot, obvykle snížením daní.

Malé slovenské firmy těží z regulace cen energií primárně zaměřené na domácnosti, kde je spotřeba pod 30 MWh elektřiny nebo 100 MWh plynu horní hranicí. Většina zemí EU si nicméně dávala pozor, aby neuzákonila přímou kontrolu cen.

Rumunská vláda omezila ceny elektřiny pro domácnosti i firmy do 31. března 2023, ale strop je stále výrazně vyšší než před rokem.

Německo tápe, pouze zrušilo příplatek za energii z obnovitelných zdrojů a vyplatilo asi 6 miliard eur mezi zákazníky z řad domácností a hospodářství.

Snad největšími příjemci mohou být řečtí pekaři. Atény dotují pekaře částkou 230 EUR za MWh, což je nejvyšší odvětvová dotace v Evropě.

Kteří lídři budou nejvíce tlačeni k návratu s výsledky z Bruselu?

Rozhodně ne francouzský Emmanuel Macron, kde je průmysl podpořen mimořádně štědrou podporou a opoziční kandidáti se snaží rozhodnout, zda by vláda měla udělat více, nebo si stěžovat na náklady.

Kyriakos Mitsotakis, řecký premiér, zaznamenal úspěch, když se mu podařilo získat průmysl na svou stranu. Jeho opatření na podporu řeckého průmyslu „nepochybně jdou správným směrem,“ poznamenala průmyslová superkoalice. Hlavní opoziční strana Syriza ale uvedla, že Mitsotakis „zcela zakryl kartely“ a nadměrné zisky energetických společností. „Neřekl ani slovo o zavedení stropu ani na jejich zisky, ani na tarify elektřiny a plynu placené občany," uvedla opozice.

Němec Olaf Scholz a Ital Mario Draghi řeší stejný problém se závislostí na ruské energii. Obě země jsou pod značným tlakem svých průmyslových asociací a opozičních stran, aby poskytly řešení toho, co vnímají jako existenční hrozbu.

„Zajímavý“ názor na tento kruciální problém najdeme na Slovensku. Ministr životního prostředí Ján Budaj, který nebyl ochoten zvýšit podporu, naznačil, že by možná bylo lepší, kdyby některé energeticky náročné firmy, jako je Slovalco, ze země odešly.