Farmářských prodejních automatů přibývá. Jsou z nich lepší tržby

Prodejních automatů začíná být ve městech, ale i na vesnicích, jako hub po dešti. Farmáři si jejich pořízením přijdou na lepší prodejní cenu, než jakou dostávají od obchodních řetězců. Zákazník si zase může koupit kvalitní výrobek, který navíc nezatěžuje jeho organismus potravinářskými „éčky“.

Přímý prodej výrobků menších zemědělských farem se začíná výrazně rozrůstat. Zemědělci nalézají stálé zákazníky ochotné připlatit si za kvalitu. Prodej ze dvora nebo prostřednictvím automatu nabízí nejkratší možný distribuční řetězec. Díky tomu se do potravin nemusejí přidávat potravinové náhražky a vylepšovadla, která prodlužují trvanlivost nebo dělají výrobek hezčí na pohled.

Prodej skrze automaty si nemůže vynachválit například společnost VIKA Kameničná z podhůří Orlických hor, která na 35 hektarech pěstuje brambory.

„Provozujeme dva prodejní automaty na brambory v Letohradě a v České Třebové. Během zhruba dvou týdnů budeme zprovozňovat další v Žamberku a v Lanškrouně,“ uvedl pro server PrahaIN.cz obchodní ředitel Vítězslav Marek. Farma má oproti jiným výhodu v tom, že její mateřskou společností je agromechanizační firma. „Bramboromaty“ si tak vyvinula a vyrobila pro svou vlastní farmu. Podle Marka jsou patentované na prodej brambor a zeleniny.

Farmáři podle jeho slov musejí cílit přímo na koncového zákazníka, protože tak mohou obejít obchodní řetězce, které silně tlačí na co nejnižší nákupní cenu. Ta je, jak farmáři houfně tvrdí, často pod hranicí nákladů.

„Prodej přes automaty má určitě budoucnost, protože malí farmáři se do klasické distribuční sítě ani nedostanou. Momentálně z těchto dvou automatů děláme tržby jen v jednotkách procent, ale plánujeme ještě další dva, tedy celkem šest. Jejich prostřednictvím chceme prodávat až třetinu úrody brambor,“ dodal pro náš server Marek.

Farma vypěstuje asi 1 200 tun brambor ročně. Pozdní odrůdy začali na Orlickoústecku nabízet za 13,50 korun za kilogram, nyní je kilogram brambor k mání za 8,90 korun. Někteří pěstitelé se v současnosti sotva dostanou na dvě koruny za kilogram. Automat je podle Marka pořád levnější než dvě prodavačky.

Vejce, mléko, dezerty, sýry i maso. Bezkontaktně

Prodej farmářských produktů prostřednictvím automatických boxů nebo unimobuňek se rozrůstá ve vsích i ve městech. Množí se například „vejcomaty“, které může provozovat prakticky kdokoli.

„Do domácího chovu slepic se pouští čím dál víc lidí. Potvrzuje to mimo jiné i nedávné vyprodání kuřic v Líhni Studenec na Vysočině. Lidé chtějí nejen ušetřit při nákupu v obchodě, ale také mít vajíčka domácí kvality. Vzhledem k vysoké poptávce po vejcích, způsobené ptačí chřipkou, se líheň rozhodla upřednostnit domácí zákazníky a odmítla četné zahraniční objednávky,“ uvedla na své facebookové stránce Agrární komora ČR.

Jen na území Prahy je automatů na vejce už několik desítek. Výrobci uvádějí, že při pořizovací ceně 150 tisíc korun, ceně pět korun za vejce a denním prodeji tří set vajec by se po odečtení nákladů mohla investice do automatu vrátit už za půl roku. Podobně se rozrůstá i síť automatů na prodej květin a masných výrobků.

Pokud za sebou farma nemá výrobce automatů nebo čtyřiadvacetihodinový servis sedm dní v týdnu, nemusí být tato zkušenost pouze pozitivní.

„Cestou automatů určitě chceme jít dál, ale po třech letech provozu nemáme dobrou zkušenost se servisem. Jakmile nemáte servis a zařízení se sekne, neprodáte nic,“ uvedla pro server PrahaIN.cz Kristýna Chmelová, majitelka rodinné Farmy u svaté Anny nedaleko Brandýsa nad Labem.

Farma například nabízí litr plnotučného mléka za 55 korun, desítku vajec za šedesát korun nebo ovocné jogurty za devatenáct korun. To je dokonce lepší cena než v Lidlu nebo v Bille. Farmářka má výrobu zautomatizovanou, takže prodejní automat je logickým vyústěním výroby a prodeje. „Nedovedu si ale představit mít ten automat dál než na vlastní zahradě,“ dodala Chmelová.