foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Armáda buků při cestě do Mariánského údolí už může být jen vzpomínkou na fotografii
Hnutí Greenpeace vyjádřilo nesouhlas s postojem České republiky ke starým českým lesům. Podle organizace dochází k jejich výrazné a nevratné devastaci. Petici na záchranu tohoto přírodního klenotu předali ve čtvrtek členové Greenpeace zástupcům Ministerstva zemědělství.
V České republice je v současné době 9 procent lesů starších 120 let. Polovina z těchto starých lesů je v majetku státu, jsou spravovány prostřednictvím firmy Lesy České republiky. Druhá polovina starých a cenných lesů je v držení Armády České republiky nebo soukromých vlastníků.
Staré lesy jsou křehké a snadno zranitelné
„Les je krásný za jakýchkoliv okolností. Jeho existence pomáhá snižovat dopady klimatické krize, bojuje proti vodní a větrné erozi, ale velmi pozitivně působí i na vodní režim v krajině,“ vyjmenovává na tiskové konferenci mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek důvody, proč bychom měli les v krajině chránit a pečovat o něj.
„Ještě složitější je to v otázce starých lesních porostů,“ doplňuje ho Nikol Krejčová, vedoucí kampaně za záchranu starých lesů. „Staré lesy, a to mluvíme často o stáří přesahujícím až 200 nebo 250 let, si stačily za dlouhé roky života vybudovat řadu nenapodobitelných přírodních vazeb. Jsou domovem mnoha vzácných živočišných i rostlinných druhů.“
Nejstarší stromy rostou přes tisíc let
Dovolme si malou odbočku. Nejvyššího věku na světě sice dosahují jehličnany, jsou to většinou speciální odrůdy borovic, smrků, ale hlavně tisů. To jsou skuteční mistři dlouhověkosti. Jen je u nich těžké určit jejich věk. Nicméně i v naší zemi se najde pár jedinců tisu, u kterých se odhaduje, že pamatují ještě počátek letopočtu nebo dobu krátce po něm. Mluvíme hlavně o Vilémovickém tisu na Havlíčkobrodsku. Jinak jsou mistry dlouhověkosti hlavně duby a lípy, které mohou dosahovat délky života až tisíc let.
Bukovobřezové lesy v Krušných horách pomalu mizí z mapy. Ničí je nevhodná těžba. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
V běžném lesním hospodaření se ale listnaté stromy dožívají kolem 300 let, rozhodující jsou však jejich životní podmínky. Naproti tomu hospodářské odrůdy jehličnanů se takové délky života nedožívají. Mnohem nižší dobu dožití mají také stromy s měkkým dřevem, například břízy. Ovocné stromy se nedožívají víc než 50 let. Třešně, jabloně vydrží zpravidla ještě méně. Zvláštností jsou ale ořešáky, které se mohou dožít až sto let.
„Tyto staré lesy pamatují ještě vládu Františka Josefa I. Pokud je vykácíme, nedožijeme se jejich plné obnovy,“ připomíná Nikol Krejčová a pokračuje: „Nechme je dožít, budou se postupně sami obnovovat a kouzlo krásných bučin bude zachováno. Jen tady můžeme narazit na chráněné druhy jako jsou lejsek malý, strakapoud prostřední, sokol stěhovavý, netopýr rezavý nebo extrémně vzácný brouk kovařík alpský.
Podle hnutí Greenpeace stát zatím nevyslyšel připomínky ekologických organizací ani hlasy místních samospráv dotčených obcí, kde dochází k těžbě. Ministerstvo zemědělství nevzalo v úvahu ani petici, kterou na záchranu starých českých lesů podepsalo na deset tisíc občanů naší země. V současné době proto Greenpeace přistoupilo k další podpisové akci nazvané Nekácejte. Ta má tentokrát internetovou podobu a organizátoři pod ní chtějí získat 35 tisíc podpisů. Zatím jich mají zhruba 7 500.
Kácet se musí s rozvahou
Petice požaduje, aby Ministerstvo zemědělství nařídilo státní firmě Lesy ČR, aby přestala s kácením a nešetrným managementem ve zbývajících starých lesích, aby došlo k zákonným úpravám a k vytvoření nového způsobu a systému hospodaření v těchto lokalitách. Greenpeace si uvědomuje, že stát musí ukázat snahu v první řadě u státního majetku. Těmi zákonnými úpravami by mohla být i všeobecná ochrana lesů starších 120 let.
Tak vypadají svahy Krušných hor v ideální podobě. Podle hnutí Greenpeace tato krajina ale rychle mizí. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Podle této ekologické organizace dochází k masivnímu kácení hlavně ve dvou oblastech země. Prvním místem, kde systematicky dochází k likvidaci starých listnatých porostů, je jižní Morava, konkrétně Ždánický les u Kyjova a nedaleké Chřiby.
Nájezdy těžařů do Karpat
„Jde o podhůří Karpatského oblouku,“ popisuje lokalitu Lukáš Hrábek. „Karpaty jsou vůbec dnes v hledáčku těžařů. Toto pohoří už potřebuje celoevropskou podporu a ochranu. Neobejde se bez ní. K drancování karpatských lesů dochází v Polsku, na Ukrajině i v Rumunsku.“
Ještě palčivější problém ale nastává v Krušných horách. Tady se Greenpeace pustilo do boje s majiteli lesů hned na čtyřech místech. Ve dvou případech bojují ekologové proti Lesům ČR. Jde o lokalitu u Litvínova a u Telnice v blízkosti Ústí nad Labem. Nepříliš férové praktiky popisuje obyvatel Horního Jiřetína a spolupracovník hnutí Greenpeace ČR Martin Rožek: „Nejde o nic jiného, než o nelegální kácení. Firma Lesy ČR sice požádá na patřičných úřadech o umožnění těžby dřeva, ale rozhodně ve firmě nečekají, až povolení dostanou. Pustí se do těžby hned ještě bez patřičných papírů,“ říká Rožek.
I proto podalo hnutí Greenpeace podnět k prozkoumání těžby na Inspekci životní prostředí.
Německá společnost ničí Mariánské údolí
„Ve své podstatě není ani problém v tom, že se některé stromy pokácí. Problém je v tom, jak se to dělá. Když se vykácí všechno a nezbyde nic, vzniká z biologického pohledu vlastně poušť nebo polopoušť. Zmizí řada bylin, keřů, rostlin a živočichů. Přetrhají se léty budované enviromentální vztahy. Přijdou deště a voda spláchne všechnu zeminu do údolí. Vydrancované místo obsadí nálety a možná nám to na první pohled nepřijde, ale dojde i ke změně klimatu v daném místě,“ připomíná Martin Rožek situaci, která v současnosti trápí Mariánské údolí u Horního Jiřetína. Přitom právě Mariánské údolí zažilo v nedávné historii přírodní kolaps. V roce 1890 došlo k vykácení tehdejších lesních porostů. Následně došlo k obrovským sesuvům půdy, povodním a devastaci krajiny.
.JPG)
Okolí Jezeří je pověstné svými bukovými porosty. I do těchto svahů ale už těžařské společnosti zakusují řetězy motorových pil. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Dnes těží v Mariánském údolí dřevo firma Royal Pine. Jde o německou společnost, která vznikla před jedenácti lety. Její české sídlo je na Praze 4 v ulici Ve Svahu a jednatelem firmy je Christian Holm, německý státní příslušník.
Rozhodující je zisk
Těžaři se podle organizace Greenpeace a jejich informací z tiskové konference orientují hlavně na zisk z prodeje dřeva. A cena za něj stále stoupá. Pro těžařské firmy je jednodušší vytěžit bezezbytku určitou část lesa. Je tedy mnohem ekonomičtější s motorovou pilou brát jeden strom za druhým. Na místo pak může najet těžká technika, která všechny kmeny odveze na supertěžkých nákladních vozech. Nezanedbatelný je dopad této techniky, která svými koly zcela zlikviduje lesní krajinu včetně podhoubí. Na místě se pak vysází nový les. Jde však o nevhodný les stejného věku.
Ideální je podle ekologů takzvané částečné vytěžování. Tady se pokácí jen některé stromy, dosadí se novými. Les zažívá přirozenou obnovu, objevují se v něm stromy různého stáří. Tento způsob ale nevyhovuje těžařům. Nemůžou použít těžkou techniku, ke stažení stromů se musejí používat vycvičení koně, těžba nejde tak rychle a hlavně se velmi prodražuje.
Psali jsme
6. října organizace Greenpeace využila pražského summitu na Pražském hradě a vydala se na člunech na Vltavu, aby vrcholným politikům dala jasný…
O velkou likvidaci bukových lesů jde i v okolí zámku Jezeří. „Tady hospodaří a vlastní lesy firma I. H. Farm,“ připomíná Nikol Krejčová. „Jde o firmu Olgy Grillové, nevlastní dcery uhlobarona Pavla Tykače. Nemohou už těžit uhlí, tak likvidují lesy nad těžební jámou.“ Podle Krejčové je však jejich chování nepochopitelné, protože staré stromy ztrácejí na ekonomické hodnotě, protože kmeny mají často dutiny a dřevo už není tak kvalitní. „Těch stromů mizí na stráních Krušných hor tisíce,“ dodává Krejčová.
K jistým dohodám došlo
Nutno ale dodat, že tady je situace trochu jiná. Proti těžbě u Jezeří se už v minulosti zvedla vlna nevole. „Na základě tlaku podepsal tehdy vlastník lesa s Ústeckým krajem smlouvu o ochraně a vyhlásil bezzásahové území na třetině zmiňované plochy. Nebylo to v takovém rozsahu, jak jsme požadovali my v Greenpeace. Na zbytku území bylo zatím omezeno lesní hospodaření,“ připomíná Krejčová.
Dále Krejčová připomíná, že bližší podrobnosti dohody nebyly oznámeny. Když dojde k sepsání podobné dohody s majiteli lesů, tak jí vždy doprovází finanční náhrady ze strany státu. „Dá se to pochopit u soukromých vlastníků lesa,“ diví se Krejčová. „Když ale stát ze státní pokladny odškodňuje za netěžení vlastní státní firmu Lesy ČR, ztrácí to logiku.“
Musíme zachránit biodiverzitu
Nerozvážným kácením starých lesů se vytrácí z naší krajiny biodiverzita, tedy rozličnost naší krajiny. Ta je však nezbytná pro přežití většiny rostlinných i živočišných druhů, a to včetně člověka. I proto se konala loni na podzim v kanadském Montrealu konference o biodiverzitě. Tam se velká část států světa, včetně České republiky, zavázala, že do roku 2030 budou na svých územích chránit 30 procent rozlohy moří a souší. Z toho bude deset procent území pod striktní ochranou.
Je to k nevíře, ale ani kyselé deště nezničily reprezentativní ukázku původních středoevropských listnatých lesů, tak jak jí nabízí NPR Jezerka. Tady si ale mohou stromy oddechnout, jsou už pod národní ochranou. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
V praxi naší republiky by to znamenalo, že třicet procent našeho území by mělo do roku 2030 pod přírodní či kulturní ochranou. V našich podmínkách jde o zřízení chráněných krajinných oblastí, přírodních památek, přírodních rezervací, krajinných parků, kulturních památek, archeologických lokalit. Deset procent našeho území pak bude pod takzvanou bezzásahovou ochranou. Znamenalo by to, že půjde o národní přírodní parky, národní přírodní a kulturní památky a národní přírodní rezervace. V současné době je pod přírodní a kulturní ochranou v Česku zhruba 24 procent území.
Greenpeace usiluje o to, aby v nejbližší době bylo chráněné území státu rozšířeno i oblasti s unikátními starými lesy.