Irové přišli do irské hospody v Praze. Z cen se jim podlomily kolena i krky

REPORTÁŽ: Nedávno jsme navštívili Dublin. V jednom z podniků jsme se dali do řeči s místní obyvatelkou, která se nás ptala, odkud jsme. „Praha?“ reagovala s nadšením a rozzářily se jí oči. V tu chvíli jsme čekali, že zmíní krásu města nebo dobré české pivo, což slýcháme snad ve všech koutech Evropy. Ale nestalo se.

Karlův most, orloj, Pražský hrad nebo pivo Pilsner Urquell nezmínila. „Dubliner!“ řekla místo toho. Chvíli jsme se nechytali. „Skvělá irská hospoda v Praze, úžasná. Když jsme byli v Praze, byli jsme tam pořád. Moc jsme nevěřili těm cenám,“ dodala a nám už došlo, oč se jedná.

Víc jsme si toho neřekli. Během chvíle se totiž ztratila v narvaném baru, kde se vydatně popíjelo a zpívalo.

Vzhledem k naší neznalosti podniku jsme se rozhodli, že po návratu domů zjistíme, proč je v zahraničí tak populární.

Irská hospoda se nachází centru města, kousek od Staroměstského náměstí u Chrámu Matky boží před Týnem, a rozhodně není sama, podobných podniků je v Praze poměrně dost, ale tato, alespoň co se týká hodnocení na Googlu, patří k těm nejznámějším. Hodnotilo ji přes 5 tisíc lidí a průměrně udělili 4,5 hvězdiček z pěti, což není vůbec špatné.

Návrat do Irska. V Praze

Do podniku jsme vyrazili po domluvě s generální manažerkou Mimi Letchevou, Bulharkou, která je v České republice už přes dvacet let.

Dubliner byl už zvenčí „oděn“ do vánoční tématiky. Přišli jsme dřív, a tak jsme ještě chvíli počkali venku. Během našeho čekání si několik turistů, kteří prošli okolo, podnik vyfotilo, dovnitř však vstoupil jediný, byl ve viditelně dobré náladě, na sobě měl tričko s logem piva Guiness, národního klenotu Irska.

Když jsme konečně přišli dovnitř, okamžitě jsme se vrátili o několik dní nazpět, kdy jsme navštívili Dublin. Z reproduktorů jsme slyšeli známou vánoční pecku od anglicko-irské kapely The Pogues - Fairtytale of New York. Tu jsme v Irsku slyšeli hned několikrát, mimochodem i naživo.

Na stěnách Dublineru visí ragbyové dresy irské reprezentace, za barem plno lahví alkoholu a na pípě Guiness. Ještě nebyla ani jedna hodina odpoledne, ale podnik byl už slušně narvaný. Skoro všichni popíjeli pivo a v typickém hospodském hluku jsme slyšeli angličtinu s typicky ostrovním přízvukem. Rozhodně jsme si nepřipadali jako v centru české metropole.

Z Dublineru v Praze. Zdroj: PrahaIN.cz

Irové Irům

Že tady Čecha potkáte spíše výjimečně, nám posléze potvrdila generální manažerka Dublineru Mima Letcheva.

„Většinou sem chodí hlavně Irové. Ale záleží to podle sezony. Zákazníci jsou hlavně cizinci. Hodně k nám chodí takzvané stag groups, dvacetiletí kluci, kteří jezdí do Prahy na party. Kromě Irska většinou Anglie, Skotsko, zkrátka Spojené Království. Chodí ale také hodně Američanů a dalších národností, kteří tady jsou na Erasmu (studijní pobyt ve spolupráci s Evropskou unií, pozn. red.),“ popsala manažerka Dublineru.

Podle ní tady spousta skupinek mladých lidí stráví celý svůj pobyt v hlavním městě České republiky. Těžko říct, jestli stihnou alespoň krátkou procházku na Pražský hrad.

„Dají si snídani, pak začnou pít pivo, panáky, dají si oběd, opravdu jsou tady celý den. Další den znovu, sledují tady sportovní přenosy. Pak už se samozřejmě znají s personálem, protože když jsou tady přes tři dny... Máme také mnoho stálých hostů, kteří se do Prahy vrací jen kvůli nám, že u nás rádi pijí,“ usmívá se generální manažerka Dublineru Mimi Letcheva.

Kapacita podniku je 300 až 400 lidí. O víkendu je na místě přítomná i ostraha „Protože lidé často začínají tancovat na stolech a tak dále. V noci je vždycky plno, i kdybyste přišel v pondělí nebo úterý a ulice jsou prázdné, tady je narváno,“ komentuje Letcheva.

Podle ní chodí spousta lidí také kvůli sportovním přenosům. Nacházíme se v irské hospodě, a tak se na projektoru před námi nevysílá Česká televize ani O2TV Sport, nýbrž Sky Sports, který má ve svých řadách legendy jako například Garyho Linekera či Alana Shearera.

„V únoru začíná Six Nations v ragby, všechno to vysíláme. Populární je samozřejmě fotbalová Premier League a jakékoliv jiné ligy, včetně největších turnajů jako mistrovství světa,“ říká Mimi Letcheva.

Pro Čecha drahé, pro ostrovany ´superlevné´

Tento koncept irská hospoda razí od svého začátku, což je už více než dvacet let. Majitel je z Irska, stejně jako mnoho lidí z personálu.

Dostáváme se k důležité věci, a tou jsou tamní ceny. Jak nám sdělila Irka v Dublinu, díky které jsme se o podniku v Praze dozvěděli, její skupina před lety nemohla uvěřit místním nízkým cenám.

V Dublinu Guiness vyjde v průměru na osm až devět euro (více než 200 korun). V Praze aktuálně stojí jedna pinta Guinesse 135 korun.

Podle manažerky Dublineru se konkrétně cena tohoto piva v posledních letech výrazně nezvyšovala. „Guiness se za posledních deset let mohl zdražit maximálně o patnáct korun. To mi nepřijde moc.“

Z Dublineru v Praze. Zdroj: PrahaIN.cz

V nabídce ale mají i jiné značky: Staropramen, Hoegaarden, Stella Artois, nebo Kilkenny, další pivo, co jsme viděli v každém dublinském baru.

Generální manažerka obecně říká, že ceny v Dublineru jsou příznivé, a to včetně jídla.

„Například burger, když pracujeme s masem black angus z Irska, hodně věcí dovážíme odsud, párky, rybu na fish and chips, řekla bych, že ceny jsou nižší než v ostatních podnicích v centru Prahy,“ popisuje.

Dubliner burger stojí 305 korun. V rozmezí mezi třemi a čtyřmi stovkami najdeme většinu jídel v nabídce. 

„Pro Čechy je to dražší. Pro Iry je to zase ´superlevné´,“ říká generální manažerka.