Jde o hodně, tvrdí generální ředitel Českého rozhlasu

TISKOVÁ KONFERENCE: „Jde o hodně. Následující měsíce jsou pro nás klíčové,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Reagoval na změny ve veřejnoprávních médiích, které svým radám musí předložit memorandum. Na tiskové konferenci hovořil také o navýšení rozhlasových poplatků, které letos po dvaceti letech proběhlo.

Od 1. května 2025 vstoupila v účinnost novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, novela zvýšila rozhlasový poplatek na 55 korun měsíčně a mezi rozhlasové přijímače zařazuje prakticky všechna elektronická zařízení včetně mobilu či notebooku. Navýšení poplatku proběhlo po dvaceti letech. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral ve středu ráno na tiskové konferenci připomněl, že naposledy se tento počin povedl za mandátu ředitele Václava Kasíka.

„Asi každý generální ředitel měl ve svých plánech zajistit stabilní a udržitelné financování Českého rozhlasu. Jsem velmi rád, že se ta iniciativa povedla i za mého mandátu. Díky vládní koalici, je fér to tak říct, došlo k navýšení rozhlasového poplatku,“ uvedl Zavoral.

Memorandum musí podepsat ministr kultury

Veřejnoprávní média nově také musí svým radám předložit Memorandum o naplňování veřejné služby na období let 2025 až 2029. Memorandum předloží generální ředitel Radě Českého rozhlasu.

„Jde o hodně. Následující měsíce jsou pro nás klíčové. To hlavní, co mě teď čeká, je příští týden předložit radě memorandum. Něco, s čím jsme nebyli za posledních dvacet let konfrontováni. Vnímáme to jako příležitost, abychom si udělali inventuru, co dnes nabízíme, co chceme nabízet, to hlavní jsou naši posluchači i ti, co nás neposlouchají a čekají, že jim něco nabídneme,“ uvedl Zavoral.

Potřeba bude i podpis ministra kultury, což se nejspíše uskuteční až po volbách, v současné době se neví, kdo hlavním mužem zmiňovaného rezortu bude. Zavoral odkázal na vyhrocené debaty mezi některými opozičními politiky, ale uvedl, že podpis by měl být jen formálním aktem, ať bude ministrem kdokoliv.

Co ukázala anketa?

V této souvislosti si Český rozhlas vypracoval anketu, do které se zapojilo přes jedenáct tisíc lidí a také více než 100 institucí. Výsledky představil novinářům generální ředitel René Zavoral a ředitelka Strategického rozvoje Českého rozhlasu Martina Májíček Poliaková na středeční tiskové konferenci.

Veřejnoprávní médium zjišťovalo, jaký Český rozhlas občané a instituce vlastně chtějí. Podle Zavorala se tři základní zdroje, tedy anketa, podněty institucí i kontrolní výzkum, shodli na klíčových bodech pro nezávislé zpravodajství.

Veřejnost podle ankety od Českého rozhlasu očekává, že bude i nadále poskytovat široký rozsah produkce a mít nabídku takzvaně pro každého (48 procent), pětatřicet procent dotázaných chce programy, jenž nenabízejí komerční rádia.

Že by měl Český rozhlas zachovat současnou šíři programů, si myslí 58 procent lidí, osmnáct procent dotázaných by nabídku ještě rozšířila. Většina, konkrétně osmdesát procent, má za to, že digitální služby, jako například zpravodajský web či podcastové aplikace, jsou stejně hodnotné jako živé vysílání.

Z dotazníku vyplynulo pět klíčových priorit: rozhlas by prý měl přinášet nezávislé, objektivní a důvěryhodné zpravodajství a publicistiku. Kontrolovat politické a ekonomické elity a odhalovat skandály. Provozovat vzdělávací a kulturní pořady, ale také zvyšovat odolnost společnosti vůči krizím, s čímž souvisí krizové vysílání, mezi dotazovanými se velmi často objevovalo, že by si přáli víc regionálního vysílání včetně investigativy.

„Udělali jsme inventuru a zjistili, že v mnohém naplňujeme představu veřejnosti. Máme mnoho námětů, například být více zábavní, mít více satiry, náměty jsou pro nás cenné. Některé věci už realizujeme nyní, další přijdou později,“ doplnil Zavoral.