„Je to na mašli!“ Problémy s bydlením a ve stavebnictvím přivádí lidi do těžkých situací

14. 07. 202219:31
„Je to na mašli!“ Problémy s bydlením a ve stavebnictvím přivádí lidi do těžkých situací
foto: Markéta Šálková, PrahaIN.cz/Stavebniny, ilustrační foto

Napříč politickým a jakýmkoli jiným spektrem se všichni shodnou, že situace ve stavebnictví není v České republice dobrá. Dílem k tomu přispěl COVID, dílem inflace, svoji úlohu sehrál i nedostatek pracovní síly a další objektivní skutečnosti. Výsledkem je zdražení stavebního materiálu o desítky procent, nedostupnost hypoték a existenční problémy těch, co stavět začali a na zvýšené a nepředpokládané náklady teď nemají.

Problémy zažívají jak velké stavební firmy, tak firmy menší. O těch, co se rozhodli stavět svépomocí nemluvě. Lze s trochou nadsázky konstatovat, že čím větší firma, tím jsou problémy menší. Nicméně dopady zdražování pociťují všichni.

To potvrzuje i server BusinessInfo.cz, podle kterého téměř všechny dotázané společnosti pociťují zdražování stavebních materiálů (95 procent). U téměř tří čtvrtin dotázaných se projevují rostoucí ceny v ceně staveb (71 procent). A devět z deseti stavebních společností své stavby přeceňují dle aktuálních ceníků.

Velké firmy jsou si totiž vzhledem ke svým obratům a objemům schopny zajistit přijatelné ceny materiálu a surovin a cenové turbulence na trhu se stavebním materiálem se jich tolik nedotýkají. Jisté zdražení a nedostatek pracovní síly také určitě pocítily, mají ale sílu se s tím vyrovnat bez větších problémů.

Hůře jsou na tom menší stavební firmy, které se živily stavebními zakázkami v řádech vyšších milionů. Ty jsou nyní prakticky vyloučeny ze všech státních zakázek, protože nejsou schopny reagovat na zastropované ceny při výběrových řízeních.

„Já si nemůžu risknout, jít do nějaké zakázky třeba na chodníky za 5 milionů a zavázat se, že to za ty peníze opravdu udělám“, říká spolumajitel jedné menší stavební firmy z Příbramska a vysvětluje, že od doby, kdy výběrové řízení proběhne, do doby, než se opravdu začne stavět, může materiál i lidská práce zdražit a jemu se zakázka přestane vyplácet.

„Šli jsme takhle do takové minizakázky na úpravu parku v jedné obci poblíž Prahy. Dal jsem cenu 3 miliony a myslel si, že na tom půl mega trhnu. Jenže nic! Než došlo k realizaci, zdražil se materiál, odešli Ukrajinci a já byl najednou v mínusu. Teď už to riskovat nechci. Uživím se na menších nestátních zakázkách,“ dodává.

Do problémů se tím ale dostávají i státní instituce. Nedaří se jim vysoutěžit různé zakázky na údržbu a investice do státního majetku. Z výše zmíněných důvodů se firmy do výběrových řízení prostě nehlásí.

„Nejsou výjimkou zakázky, do kterých se nepřihlásí ani jedna firma. My je pak musíme přesoutěžit, ale to ještě není záruka, že se znovu někdo přihlásí,“ říká k tomu pracovnice Odboru investic jednoho z Krajských úřadů a dodává: „My si ty ceny také nemůžeme cucat z prstu, vycházíme z platných ceníků. Jenže ty se vlivem pohybu cen a inflace se skutečnými cenami moc nepotkávají. Je to situace, ze které vede jen jedna cesta a tou je nezastropovat cenu zakázky. To se ale logicky prodraží.“

Kapitolou sama pro sebe jsou drobní stavebníci, kteří staví svépomocí, nebo za přispění najatých zedníků a dalších řemeslníků.  Do jejich situace se totiž promítají nejen neustále rostoucí ceny materiálu a poskytovaných prací, ale také v poslední době téměř nedostupné hypotéky.

Ti, kteří stavět chtějí, mají v současné době jen malou šanci, že hypotéku získají bez toho, že by měli svůj nemalý finanční základ, nebo nemovitost, kterou budou ručit.

„Banky chtějí neuvěřitelné částky, které musíte mít do začátku. Když si chci půjčit na dům v hodnotě 5 milionů, což je dneska průměr, tak abych měl skoro dvě mega doma v šuplíku,“ stěžuje si čerstvý otec a pokračuje: „Chtěli jsme si postavit něco vlastního, ale s takovou to prostě nedáme. Nejsme žádné socky, vydělávám nadstandardní peníze, ale tohle si prostě dovolit nemůžu. Zůstaneme v nájemním bytě, nebo si zkusíme nějaký koupit.“  

Ještě v horší situaci se ale ocitají ti, kteří hypotéku dostali, stavět začali a nyní jim chybí peníze. Ne vždy to totiž musí být vinou samotného stavebníka. Posuďte sami.

„Před třemi lety jsem si zažádal o hypotéku a bohužel ji i dostal,“ začíná nezvyklým povzdechnutím Jakub. Jeho příběh je typický pro mnoho mladých rodin. Některé už dopady nepříznivých okolností pocítily, jiné to teprve čeká.

„Prvotní radost z toho, že si postavíme vlastní domek vystřídaly covidové komplikace, kdy bylo všechno strašně složité. Nebyli lidi, nikdo nebyl v práci, špatně se objednával materiál, dodávky vázly. To naši stavbu zpozdilo, ale ještě to nebylo nic zásadního. Po covidu ale šla cena materiálu tak nahoru, že to celou stavbu zásadně ovlivnilo,“ říká Jakub a dodává, že třeba cena střechy, kterou už měl nasmlouvanou, se zvedla o 30 procent.  

„Dopadli jsme tak, že jsme museli zásadně překopat celý projekt. Nebudeme mít krb, podlahové topení, nebo velké okno do zahrady. Rozloučili jsme se i s garáží,“ říká smutně ale s tím, že mají velké štěstí, že se jim domek i přesto daří dokončovat a po prázdninách by se měli nastěhovat.

Realita je skutečně taková, že mnoho stavebníků od svého záměru ustupuje. Přichází tak o své sny o vlastním bydlení, ale i o nemalé peníze.

„Když to přeženu, tak je to na mašli,“ řekl nám Radek.

„Peníze došly, banka na mě tlačí se splátkami a já to mám sotva pod střechou. Už jsem si dal inzerát, že stavbu prodám, jenže ty podmínky, co mi nabízejí jsou likvidační. Jenže není jiné řešení. Ve finále přijdu o barák a stejně ho ještě léta budu splácet. Je to děs,“ končí svůj příběh.

Že jeho příběh není ojedinělý, potvrzuje anketa, kterou uspořádal server BusinessInfo.cz a ze které plyne, že 65 procent dotázaných stavebníků muselo přecenit svoje stávající, nebo připravované stavby.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných