Krize zatíná drápy: Polovina Pražanů má na konci měsíce problém s penězi

Obtíže vycházet se svými příjmy má více než polovina obyvatel Prahy. Asi desetina z nich si navíc nevytváří žádnou finanční rezervu. V důsledku ekonomické a energetické krize stále více sahají do svých úspor.

Se svými příjmy vychází s obtížemi 51,4 procent obyvatel hlavního města. Jen dvě procenta z nich jsou ale nuceni si půjčovat peníze. Z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, který realizuje Česká spořitelna společně se Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky a o jehož výsledcích informuje tisková zpráva, ale vyplývá, že to je i tak nejméně z celé republiky.

Obyvatelé hlavního města totiž podle sebraných dat nejlépe rozumí pojmu krátkodobé finanční rezervy a více než 44 procent z nich si peníze pravidelně odkládá. Nejčastěji domácnosti disponují rezervou na 2 měsíce a z každé výplaty odkládají asi jeden až dva tisíce korun. Téměř 21 procent Pražanů má naspořeno přes 200 tisíc korun.

 Více domácností vychází „tak tak"

„Lidé dnes uspoří méně. V letech 2020 a 2021 byly tři čtvrtiny lidí, kteří dokázali vyjít s měsíčním příjmem tak, že mohli z příjmů vytvářet i úspory. V roce 2022 jsou jich už pouze dvě třetiny. Mírně se navýšila skupina těch, kteří vyjdou „tak tak“ (z 21 na 25 procent) a těch, kteří si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit, nebo spotřebovávat předchozí úspory (z 5-6 na 9 procent). Meziročně se ale nezměnila doba, po kterou lidé vydrží žít z úspor. Stále jde o 7-8 měsíců, 16 procent populace pak nevydrží ani měsíc,“ sdělila na dotaz PrahaIN.cz za společnost Partners Financial Services Tereza Píchalová.

Množství lidí bylo nuceno v důsledku ekonomické a energetické krize sáhnout do svých úspor. Podle analytika Evropy v datech Tomáše Odstrčila nedokázal loni alespoň jeden ze svých běžných výdajů zaplatit každý šestý Čech. Jde například o platby za energie, nájem, telefon, internet, splátky hypotéky, leasingů nebo jiných úvěrů. Asi polovina obyvatel České republiky se navíc obává, že se jejich finanční situace ještě zhorší.

Jde přitom o úplně jiný druh recese než v letech předchozích. Tentokrát je totiž zdrojem poklesu finančních rezerv zejména výrazný nárůst cen. Vysoká inflace a ceny energií tak neovlivňují pouze lidi s nízkými příjmy, ale i domácnosti ze střední a vyšší třídy.

Výhled je pesimistický

„Ve zlepšení své finanční situace lidé moc nevěří. V meziročním srovnání jsou opět skeptičtější. V roce 2021 mělo víru ve zlepšení v následujících 12 měsících 26 procent, aktuálně je optimistických pouze 13 procent. Naopak, letos se oproti loňsku výrazně navýšil podíl těch, kteří do dalšího roku hledí s obavami, a to z 18 procent na 50 procent,“ přiblížila výsledky průzkumu Tereza Píchalová.

I když je podle dat asi devět z deseti domácností schopno vytvářet pravidelnou měsíční rezervu, u třetiny z nich tato rezerva nepokryje ani měsíční životní náklady. Hlavními faktory, které výši rezervy ovlivňují, jsou vzdělání, příjem, rodinný stav, způsob zajištění bydlení a schopnost využívat spořicí a úvěrové produkty.

Ve velkých městech jsou na tom lidé lépe

Lidé, kteří si finanční rezervu netvoří, většinou nedosahují vysokých příjmů a jsou méně vzdělaní. Jde ale také o osoby, které splácejí vysokou spotřebitelskou půjčku, nevyužívají pojištění a bydlí obvykle v pronajatém bytě. Často jsou rozvedeni a žijí sami. Jejich čistý domácí příjem tak nepřekročí 20 tisíc korun.

„V průzkumech obecně vychází, že v Praze (velkých městech) jsou na tom lidé lépe, respektive méně se obávají možných finančních problémů, mají více naspořeno. Důvodem je skutečnost, že příjmy jsou vyšší, stejně jako jistota práce a navíc je zde více lidí s vyšším vzděláním, kteří obvykle více vydělávají,“ uzavřela Tereza Píchalová.