Kuchař popsal divoké večery v luxusní restauraci

PŘÍBĚH: Ani zaměstnanci drahých restaurací nemají nouzi o hospodské příběhy, v nichž hraje hlavní roli alkohol. „Samí nóbl lidi v oblecích na míru. Za jeden večer utratí klidně deset tisíc, ale odcházejí ve stavu jako ze čtvrté cenové,“ popsal své zážitky kuchař z luxusní restaurace.

„Dělám pomocného kuchaře v restauraci, kterou si troufám označit jako jednu z nejlepších v Praze, i když jsem možná trochu zaujatý. Každopádně k nám chodí vybranější společnost, žádní typičtí štamgasti. Nenabízíme jenom jídlo, ale hlavně zážitek. A i když by se zdálo, že naši hosté za všech okolností dodržují dekorum, není to vždycky pravda,“ uvedl své vyprávění kuchař z pražské restaurace, která se zaměřuje na vysokou gastronomii.

V restauraci, jejíž název nechtěl kuchař zveřejňovat, připravují denně čerstvé pokrmy z nejluxusnějších surovin. Nechybí čerstvé ryby a mořské plody, lanýže, kaviár nebo steaky. Za jednu návštěvu prý hosté běžně utratí tisíce korun a hodnocení podniku je dlouhodobě výborné. O to překvapivější mohou být podle slov pomocného kuchaře situace, které zdejší personál s hosty zažívá.

S alkoholem to přehánějí zejména cizinci

„Že se někdo opije v klasické hospodě, kde pivo stojí padesát korun a pije se tam celý večer jedno za druhým, asi nikoho nepřekvapí. Ale děje se to i u nás, i když ne úplně často. Několikrát se nám vážení hosté tak zřídili drahým šampaňským nebo vínem, že odcházeli téměř po čtyřech. Párkrát se také někdo pozvracel. Nejčastěji se to stává, když přijde skupinka cizinců, kteří něco oslavují, nebo mají třeba firemní večeři. Samí nóbl lidi v oblecích na míru. Za jeden večer utratí klidně deset tisíc, ale odcházejí ve stavu jako ze čtvrté cenové,“ pokrčil rameny kuchař.

Vzpomíná například na skupinku dvou Čechů a tří Asiatů, kteří se rozhodli oslavit jakýsi podařený obchod. „Už když přišli, byli dost rozjetí. Zřejmě už slavili jinde. Objednali si každý tříchodové menu s vinným párováním, do toho několik panáků a na závěr ještě lahev šampaňského. Češi to zvládali ještě celkem dobře, ale jeden z těch Asiatů usnul přímo na stole. Byl to asi nějaký šéf a měl to celé platit, takže ho tam servírky budily, aby zaplatil, a pak je všechny tři strkaly do taxíku. Tomu jsme se v kuchyni smáli ještě dlouho, byla to vtipná podívaná,“ smál se.

Host má mít vždycky pravdu

Nejde ale jen o alkohol. Ani personál z lepších restaurací prý nemá nouzi o celou řadu zážitků, ve kterých hrají hlavní roli nespokojení či nevychovaní hosté. „Občas je to možná ještě horší, protože si u nás hosté často myslí, že všemu rozumějí a všechno si můžou koupit. Takže nám několikrát třeba vrátili jídlo, které bylo úplně v pořádku. Ale jim se zdálo, že není. Jasně, řídíme se heslem, že host má vždycky pravdu, ale v některých případech prostě bohužel nemá. Jenom se mu to nesmí říct a musí se udělat všechno pro to, aby byl spokojen,“ dodal kuchař.

Výjimkou prý není ani arogantní chování hostů vůči obsluze. „Pořád je to práce v gastru, i když v luxusnějším prostředí. Ale řekl bych, že v tom vlastně není skoro žádný rozdíl. Jen jsou u nás ti lidé o něco lépe oblečení,“ uzavřel své vyprávění pomocný kuchař.