Kurýr, který svolává velký protest: Tuto práci bych nikomu nedoporučil

ROZHOVOR: Jiří Karafiát, kurýr tří nejznámějších platforem pro rozvoz jídla, svolal na pátek protest, do kterého by se podle něj mohlo zapojit až padesát procent kurýrů pracujících na živnost. Hrozí kolaps? V rozhovoru pro server PrahaIN.cz vysvětluje důvody stávky a úskalí této profese. „Dnes bych nikomu nedoporučil dělat tuhle práci,“ říká.

Jak dlouho pracujete jako kurýr?

Tuto práci dělám dva a půl roku. Působím v Jihlavě s padesáti tisíci obyvateli, tedy v menším městě, odkud mám své postřehy. Sleduji samozřejmě také to, co se děje ve větších městech, kde je situace trochu jiná, ale vesměs je to hodně podobné.

Na pátek jste svolal protest a jménem kurýrů Woltu, Bolt Food a Foodory máte několik požadavků. Co je nejpalčivější problém?

Určitě to, co největší platformy zavedly zhruba před dvěma lety, a tím je takzvané dynamické odměňování. Dnes mohou výši odměny za jednotlivou objednávku stanovit jednostranně. Pravděpodobně to dělají na základě nějakých algoritmů, které nejsou veřejné. Je to netransparentní a jednostranně řízený systém.

Jak to vypadá v praxi?

Kurýři, kteří začínali v podobné době jako já, měli tehdy odměny ještě tabulkové, takže věděli, kolik si zhruba vydělají. Po zavedení dynamického systému to v praxi vypadá tak, že jsou odměny postupně snižovány, aniž by nám to bylo jakoukoli formou oznamováno. Člověk to pak vidí, když si vypočítá hodinovou sazbu. To je první a nejdůležitější bod. Chceme, aby se podmínky nastavily transparentně a byly dané po celou dobu spolupráce.

Pro koho vlastně jezdíte?

Pro všechny tři největší platformy, tedy Wolt, Bolt Food a Foodoru. Je to další problém, ke kterému se možná ještě dostaneme. Pokud dnes člověk jezdí pouze pro jednu platformu a má to jako jediný zdroj příjmů, narážíme na otázku, zda je to podle zákona v pořádku, nebo zda to nespadá pod švarcsystém. Co se týká největšího hráče, tedy Foodory, ta má pravidla nejpřísnější a lidi vede k tomu, aby jezdili pouze pro ni. Mají tam svá interní pravidla a kurýři musí odjezdit velký počet hodin týdně.

Zkoušel jste komunikovat se zástupci a vedením jednotlivých platforem? Cituji, co mi napsal Wolt: „Podle našich interních dat je současný model spolupráce hlavním zdrojem spokojenosti kurýrů, a to především díky svobodě a flexibilitě, kterou jim nabízí. Dialogu jsme byli vždy otevřeni a jsme připraveni i nadále hledat udržitelná řešení pro všechny naše partnery.“ Jaký je podle vás ten dialog?

Podle mých zkušeností, kdy jsem je opakovaně kontaktoval, otevření komunikaci nejsou. Pokud se bavíme konkrétně o Woltu, v letošním roce skokově snížil odměny, které jsou dnes opravdu nízké. Já osobně nyní pro Wolt nedoručuji skoro vůbec, protože u nás v malém městě se to ekonomicky nevyplatí.

Ale v jednom určitě mají pravdu, a to je flexibilita. Osobně jsem se několikrát zamýšlel nad tím, proč stále spousta lidí tuto práci dělá, když to ekonomicky nedává smysl. Je to právě ta zmiňovaná flexibilita. Spousta lidí ji potřebuje, protože v jejich regionech třeba není jiná možnost, a to je velká odpověď na otázku, proč to dělají. I když odměna není vysoká, kvůli časovým možnostem nemohou dělat nic jiného. Jsou tam samozřejmě i lidé, kteří mají na trhu práce omezené možnosti.

Pojďme se bavit čistě prakticky. Je tedy dost složité se touto prací uživit?

Určitě ano. Největší problém je v relativně vysoké náročnosti propočtu čistého výdělku. Pokud jde člověk pracovat na živnost a není na to připravený, raduje se, že má víc peněz. Když si ale spočítá všechno dohromady, už to není tak slavné. Když to vezmu ve srovnání se zaměstnáním, z mých velmi orientačních propočtů vychází, že by měl fakturovat přibližně dvojnásobek toho, co mu zůstane v čisté mzdě.

Navíc je tu jedna velká část nákladů, a tím je provoz vozidla. V menších městech se to často nedá dělat jinak než autem. Tyto náklady jsou vysoké a těžko vypočitatelné. Mnoho kurýrů jezdí ve starších autech, která si pořídili za pár desítek tisíc, ale potom dávají spoustu peněz do servisu. Když budu mluvit konkrétně, jsou to tisíce korun měsíčně. Auto dostává ve městě hodně zabrat. Nyní mám auto, které bych mohl prodat zhruba za 60 tisíc korun, ale má fatální závadu, jejíž oprava se mi nevyplatí, takže budu muset řešit nákup nového vozu.

Co dál?

Výše odměn se postupně snižuje, přestože ceny rostou. Nominálně mohou odměny působit vyšší, ale po započtení inflace jsou ve skutečnosti stále nižší. Dnes bych nikomu nedoporučil dělat tuhle práci. Funguje to tak, že probíhá masivní nábor nováčků, do kterého platformy investují spoustu peněz. Jde o bonusy za doporučení i o reklamu.

Na nováčky se navíc často vztahuje jiný přidělovací algoritmus, dostávají více objednávek, a tím si vydělají víc peněz. Takto funguje minimálně jedna platforma. Tímto způsobem přivedou nového člověka, dají mu lepší podmínky, které se sice později změní, ale mezitím už ho mají „chyceného“ a těžko se mu z toho vystupuje.

Jaká máte očekávání od pátečního protestu?

Účast nejsem schopen přesně odhadnout. Celá strategie byla vedená především offline, tedy přímo v terénu, aby se informace šířila z kurýra na kurýra. To se skutečně děje, i když ne v takovém rozsahu, jaký jsem očekával. Chtěli jsme informaci šířit ještě před stanovením konkrétního data, aby se dostala mezi co nejvíce lidí. Máme k tomu i různé komunikační kanály, například na WhatsAppu.

Po stanovení data se šíření výrazně zrychlilo. Věřím, že z kurýrů pracujících na živnost se připojí minimálně padesát procent. Nemám přehnaná očekávání, ale doufám, že se zapojí alespoň polovina.

Hrozí kolaps?

Myslím si, že ano, protože systém je poměrně křehký. Pokud by byla účast kolem zmíněných padesáti procent, bylo by to velmi znatelné. Objednávky by se začaly zpožďovat, zákazníci by byli právem nespokojení kvůli delší době doručení a postupně by se to mohlo začít hroutit. Je tedy reálné, že by se systém mohl dostat do vážných problémů. Funguje tam totiž takzvaný kaskádový efekt.

Server PrahaIN.cz poskytl prostor pro vyjádření třem zmiňovaným platformám pro rozvoz jídla. Tématu se ještě budeme věnovat