Legendární ovocnář z východních Čech končí. Se slzami v očích a řepkou v dlaních

Zvyšující se náklady a nízké výkupní ceny přivedly zemědělce z družstva v Libčanech u Hradce Králové k radikálnímu kroku. Jabloně, které plodily vysoce kvalitní jablka, z nichž se vyrábí dětská výživa, z velké části vykácejí. Na místě původního sadu začnou pěstovat výnosnější plodiny. „Sad vykácíme a na jeho místě začneme pěstovat řepku, pšenici a ječmen. Trhá mi to srdce,“ řekl portálu PrahaIN.cz Jiří Pátek, ředitel Zemědělského družstva Libčany.

V jeho hlasu bylo cítit zklamání a hořkost. Ovocnářství má totiž v družstvu mnohaletou tradici. V roce 2019 družstvo vyvezlo 100 tun jablek určených k výrobě dětské výživy pro děti od tří měsíců věku do Francie. Čeští obchodníci a výrobci ale o jejich vysoce kvalitní jablka nestáli. Ani za 12 korun za kilogram. „Velmi mě to mrzí, ale už jsme nemohli nic dělat. Pěstovali jsme skvělé odrůdy, výborná jablka. Situace nás ale donutila k radikální změně. Sad vykácíme a na jeho místě budeme pěstovat řepku, pšenici a ječmen. To nám zaručí zisk. Náklady a zisk ale už byly takové, že jsme museli k tomuto kroku přistoupit,“ řekl redakci PrahaIN.cz Jiří Pátek.

Náklady během jednoho roku vzrostly natolik, že se další pěstování jablek téměř nevyplatilo. S eventuální podporou od státu počítat ovocnáři nemohli. Proto se družstvo rozhodlo k bolestnému kroku.

„V minulém roce jsme zaplatili šestkrát víc za elektřinu. Vzrostly mzdové náklady, zvýšila se inflace i všechny ostatní poplatky. Od nového roku se zvyšuje daň z nemovitosti o osmdesát procent. Zaplatíme to samozřejmě my. Hospodaříme totiž na propachtované půdě a majitel nám řekne, abychom daň zaplatili za něj. Pokud to neuděláme, zruší nám smlouvu. Trhá mi to srdce, ale jablka se nám už nevyplatí pěstovat,“ vysvětluje Jiří Pátek.

 Znají jablka pouze ze supermarketů

Družstvo v Libčanech udělalo všechno proto, aby jablka z jejich produkce byla co nejlepší. To ovšem vůbec nezajímalo zástupce zahraničních obchodních řetězců a nabídla jim směšnou cenu.

„Chtěli jsme našim lidem na trh přinést kvalitní česká jablka. Když nám řetězce opakovaně dávaly velmi nízkou cenu, tak jsme s nimi přestali vyjednávat. Zahájili jsme samosběr za patnáct korun za kilo. Zažívali jsme pak pozoruhodné, až neuvěřitelné věci.

Úroda. Foto: PrahaIN.cz

Někteří lidé s malými dětmi byli nadšení z toho, že si jejich ratolesti mohou utrhnout krásné jablko přímo ze stromu a rovnou ho sníst. Přijela ale skupina chlapů z města, podívali se na naše jabloně a začali se nás vyptávat, proč naše jablka nejsou všechna stejná jako v supermarketu. Jak to, že některá jsou malá nebo mají odlišné tvary. A jak to prý můžeme prodávat. S tím jsme se setkávali poměrně často. Někteří lidé z města vůbec netuší, jak vypadá úroda na jabloni. Znají pouze to, co vidí vyskládané v obchodech. Je to směšné a zároveň děsivé,“ usmál se ředitel družstva.

Jedovatá jablka?

Při prodeji úrody ze sadu se zemědělci občas setkali s nepochopitelnými předsudky a pověrami. „Stalo se například, že část jablek pomlátily kroupy. Nebylo jim vůbec nic, pouze byla trochu otlučená, ale dala se použít na cokoliv. Na štrúdl, koláče, kompot i k normální konzumaci. Tak jsme je dali za minimální cenu do naší prodejny. Zákazníci se na ně dívali velmi podezřívavě a nekupovali je. Ta cena se jim totiž zdála divná. Domnívali se, že ta jablka jsou nějaká zvláštní, něčím ošetřená nebo snad dokonce jedovatá,“ řekl Jiří Pátek.

„Češi nejsou patrioti a nedrží při sobě. Zajímá je pouze to, co se děje u nich doma v obýváku. Je jim jedno, zda jablko, které koupí, je české nebo je dovezeno z nějaké tramtárie. Rozhodující je pro ně pouze cena. Nic jiného je nezajímá. Když jdeme občas nakoupit do supermarketu, tak mě vždy drží manželka, abych si nechodil rozčilený stěžovat na informace. Ale nemohu se udržet, když vidím, že například zelená jablka Granny vydávají za čerstvou úrodu. Přitom každý ovocnář na první pohled pozná, že jde o silně chemicky ošetřená jablka z loňské sklizně. Pracuji v zemědělství 45 let a za ty roky jsem už nasbíral dost zkušeností,“ zdůraznil ředitel.

Realita sadů. Foto: Archiv družstva, se svolením

Volební síla nula

Situace se v českém zemědělství podle něj v dohledné době nezlepší. V této souvislosti poukázal na skutečnost, že zemědělci mají v České republice minimální vliv. V dobách první republiky se o ně přitom stát téměř opíral.

„Od státu nečekám nic. Stát pouze slibuje. Na skutečně efektivní podporu zemědělců ale nemá peníze. Na nás každý kašle, protože volební síla zemědělců je nulová. A navíc jsme svázaní množstvím nejrůznějších organizací a svazů. Například němečtí zemědělci se naštvali a traktory zablokovaly Berlín. U nás to vypadá tak, že Agrární komora svolává jakési jednání na Vysočině. Tam se budou radit. To je úplně k ničemu,“ ukončil Jiří Pátek.