Letošní sklizeň byla nejhorší za 23 let, říká prezident Agrární komory

26. 10. 202419:10
Letošní sklizeň byla nejhorší za 23 let, říká prezident Agrární komory
foto: Archív Jana Doležala, se svolením/Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal

ROZHOVOR: V únoru Česko zaskočilo nezvykle teplé počasí, v dubnu pak mrazy, které zničily, co nakvetlo, dnes to může někdo vnímat jako předzvěst negativních pohrom, které letos zasáhly české zemědělce prakticky ve všech oblastech jejich působení. „Byla to nejhorší sklizeň za posledních třiadvacet let,“ řekl serveru PrahaIN.cz prezident Agrární komory Jan Doležal.

V zemědělské komunitě není slyšet velký optimismus. Je skepse na místě? Jak hodnotíte letošní úrodu?

Na letošní rok nebudeme dobře vzpomínat. Nejdřív přišly jarní mrazy, následovalo krupobití a někdy v červnu vichřice, pak udeřila řada tropických dní. Celkově nám nevyšly dobře ozimy a řepka. Byla to vlastně nejhorší sklizeň za posledních třiadvacet let, vychází to velmi špatně. Propad je velký. U obilovin, i když byly povinné plochy mimo produkci, což tam taky hrálo roli, nám ministr zemědělství říkal, že nemluvíme pravdu, že výnos v jejich případě byl o dvě procenta nižší. To je sice pravda, protože jarní obiloviny dopadly docela dobře, ale těch je relativně málo. A nemůžeme se dívat pouze na hektarové výnosy, ale na celkovou sklizeň. Když máme úhory povinně, tak samozřejmě tam, kde nemůžeme nic pěstovat, tak z toho nic neprodáme. U ozimé pšenice a řepky je ztráta na tržbě zhruba sedm až osm miliard korun, pokud množství přepočítáme na průměrnou cenu.

Všechno nasvědčovalo tomu, že podzimní úroda bude velmi dobrá, pak ale zasáhla vyšší moc.

Podzimní sklizeň ještě není dokončena, ale zasáhly do ní povodně. Komplikovaná je sklizeň brambor. Za normálních okolností začíná běžně na začátku září a do konce září bývá hotová. Letos se očekává konec sklizně až příští týden, téměř ke konci října. Tam, kde zapršelo a voda opadla, může být samozřejmě problém brambory skladovat. Dneska už se dá říct, že i nějaká realizace bude složitější. Povodně byly třeba i v Německu už v červnu. Brambory poškodily a ty se dováží a prodávají u nás. Přestože německé brambory nejsou moc hezké, tak lidé je kupují, protože jsou o něco levnější, i když ne o moc.

Zmapovali jste už škody v povodňových oblastech?

V místech, kde se přehnala velká voda, se dá hovořit o miliardových škodách na majetku. Na porostech jsou samozřejmě hlášené velké škody. Podle nejnovějšího průzkumu asi 1,18 miliardy korun škody na zemědělských porostech. Byly poškozeny i zemědělské budovy, tam očekáváme škody za stovky milionů korun. Povodeň zemědělce těžce potrápila, zejména na severní Moravě, v Olomouckém kraji, na Jesenicku jsou některé obce totálně zdevastované. Bude nějakou dobu trvat, než se tam pozemky zrevitalizují, aby je zemědělci mohli opět využívat.

Ceny pro spotřebitele letos několikrát rostly, zemědělci ale mají pořád stejné výkupní ceny, je to tak? 

Je to pravda. Ale my ceny absolutně neovlivňujeme u brambor, ale ani u pečiva, mléčných výrobků, například u másla, o kterém se nyní hodně diskutuje. Zemědělec ceny neovlivní a ano, výkupní ceny pro zemědělce jsou stále stejné. V Evropě se celkově propadla produkce mléčného tuku. Ceny vyskočily nahoru, a proto je máslo dražší. To samé se děje u brambor. Například cena pět korun je za balíček a prodejní cena je nějakých čtyřiadvacet korun, v akci za dvanáct. Brambory jsou dražší o padesát procent, než za co je markety nakoupí. Samozřejmě tam mají nějaké DPH, není to jejich jenom čistý zisk. Ale rozdíl mezi cenou nákupní a cenou prodejní je třeba právě u brambor dost vysoký.

Takže takzvaně bohatnou překupníci místo zemědělců?

Ano. To tak, bohužel, je. Kdo dává do zemědělské produkce nejméně práce, tak dostává největší část zisku. A zemědělci přitom nesou největší riziko. Kolik se jenom letos přehnalo živelných událostí, s tím ale nemůžeme nic dělat. Do obchodní politiky nemůžeme zasahovat. Nemůžeme apelovat na to, aby zemědělské výrobky markety prodávaly levněji. To je zákon nabídky a poptávky.

Je hlavní bramborářskou oblastí Vysočina? Občas se ozývají hlasy, že je to minulost.

Samozřejmě, bramborářská oblast je stále Vysočina. Dalo by se říct, že ji vlastně lze označit za vítěze klimatické změny. Ještě před nějakými dvaceti, možná třiceti lety nebyla Vysočina úplně zemědělsky oblíbená, zima tam byla tužší, zejména pro ozimy tam nebyly ideální podmínky. V současné době je Vysočina teplejší, srážky si zachovává a teploty jsou stálejší pro hlavní komerční plodiny, jako je zejména pšenice ozimá, řepka ozimá, bramborám se tam tradičně daří.

Dá se odhadnout, co čeká zemědělce v roce 2025?

Těžko říct. Velmi intenzivně se snažíme změnit minimálně legislativní podmínky, tam bohužel pořád platí to, že tady někdo neustále vymýšlí další a další komplikace zemědělského podnikání a hospodaření. Třeba zrovna na Vysočině je aktuální otázka navýšení erozních ploch. Tam zřejmě nepůjde pěstovat ani brambory. Má to platit od roku 2025 a týká se to zatím ozimů, brambor a jařin pak od roku 2026. Mezi zemědělci vzniká obrovská obava, pokud se to skutečně stane, tak to znamená pokles produkce o desítky procent. Možná někteří zemědělci přestanou pěstovat brambory úplně, protože nebudou mít ani strojové vybavení, nebo třeba dají přednost jiným plodinám, které nebudou tak přísně kontrolované. Uvidíme, co nám přinese další rok.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných