Lhůta pro podání daňového přiznání z nemovitosti vyprší 31.ledna

Pokud jste novým vlastníkem nemovitosti a ještě jste nepodali daňové přiznání k dani z nemovitosti, máte nejvyšší čas. Lhůta uplyne už 31. ledna 2023 a do té doby jsou občané povinni pomocí formulářů nahlásit všechny nově nabyté pozemky nebo změny na nemovitostech získaných už v minulosti. Vyměřené částky se liší v závislosti na velikosti pozemku a jeho lokalitě. Nejdražší jsou proto pozemky v hlavním městě.

S posledním lednovým dnem vyprší možnost přihlásit se k platbě daně z nemovitosti. Tu zaplatí každý, kdo k 1. lednu vlastnil nebo zdědil nějakou nemovitost. Povinnost přihlásit se k platbě daně mají i ti, u kterých na pozemku došlo ke změnám. Jako je stavební povolení, zahájení výstavby nebo kolaudace stavby. Pokud ovšem na vaší nemovitosti k žádné přestavbě nedošlo, formulář znovu podávat nemusíte. „Když se na stavu v uplynulém roce nic nezměnilo, příští rok vám finanční úřad vyměří daň podle předešlého přiznání. Finanční úřad většinou posílá složenky s údaji k platbě, není to ale jeho povinnost,“ vysvětluje zakladatelka firmy UOL Učetnictví Jana Jáčová. Limit na zaplacení daně je pak do posledního květnového dne.

Podání daňového přiznání z nemovitosti není ale příliš snadné. Ti, co s tím mají zkušenost, naše slova určitě potvrdí.

Je třeba vyplnit formulář, který najdete na finančním úřadě, nebo si ho můžete stáhnout zde. Podle tiskové zprávy z UOL Účetnictví je ovšem nejjednodušší vyplnit přiznání elektronicky přes portál Moje daně, kde systém zasílaný dokument průběžně kontroluje. Soubor ve formátu PDF vytiskněte a poté odneste na finanční úřad.

Dobrou zprávou je, že na většině finančních úřadů je ochotný personál, který vám v případě potíží pomůže.

Podání lze doručit i elektronickou formou.

Výjimka potvrzuje pravidlo

Platit za pozemek nemusíte, pokud jste jedním z více majitelů a druhý daň zaplatí. Klasickým případem jsou sourozenci. „Mohou si vybrat ze dvou možností. Buď daň přizná a zaplatí jeden spoluvlastník za všechny, nebo každý podá přiznání sám za sebe a zaplatí každý zvlášť,“ říká Jana Jáčová. Neplatíte sám ani v případě, kdy jste majitelem družstevního bytu. Povinnost je uložená majiteli celé stavby, kterým je v tomto případě celé družstvo nájemníků.

I přesto, že v naprosté většině případů platí daň majitel pozemku, existují výjimky. V případě, kdy je pozemek zatížen právem stavby, platí daň stavebník. V určitých případech pak platí daň uživatel, nájemce nebo takzvaný pachtýř. Typicky subjekt, který si pronajímá a obdělává zemědělskou půdu pro zisk. 

„Pokud vlastníte určitý typ lesů nebo vodní plochu, ve které nechováte ryby, pak se vás tato daň netýká. Stejně tak jsou od ní osvobozeny nemovitosti sloužící neziskovým organizacím, školy, muzea, knihovny, zdravotnická a sociální zařízení a další typy nemovitého majetku,” vyjmenovává další výjimky Jáčová.

Za pozemek nejvíce zaplatíte v Praze

Velikost daně z nemovitosti se může lišit. Prvním faktorem, který cenu ovlivňuje, je velikost. U běžných pozemků se může jednat o několik set korun. U větších firemních komplexů se ovšem může jednat i o statisíce. Na ceně nemovitosti se podepisuje i lokalita. „Například za byt o výměře 50 metrů čtverečních můžete v jedné části Prahy na dani zaplatit 610 korun, v jiné městské části 1.220 korun a například ve středočeských Milovicích by se za stejný byt zaplatilo 244 korun,“ vysvětluje příkladem pro ilustraci Jana Jáčová.