foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Nové byty v Praze
Ačkoliv si většina Čechů přeje bydlet ve vlastním, ne všichni na svůj byt v dnešní době dosáhnou. Proto celá řada mladých míří do pronájmů nebo spolubydlení. Někteří majitelé bytů si uvědomují, jaká je aktuálně situace na trhu a často zasmluvňují i věci, které by ve smlouvách vůbec být neměly. Své o tom ví i naše čtenářka Jiřina, která přišla o svůj byt kvůli pár cigaretám.
Byt v Praze 5 si čtenářka Jiřina pronajala před několika měsíci. Po rozchodu s partnerem spěchala, takže když našla ideální místo během necelého týdne hledání, považovala to za štěstí. „Chtěla jsem světlý byt, nedaleko zastávky hromadné dopravy a ne úplně daleko od centra, kam dojíždím do práce, přála jsem si balkon, případně terasu, nebyla to ale podmínka. Když jsem byla na prohlídce bytu ve spodní části Plzeňské ulice, majitel mi říkal, že má deset zájemců a že si vybere,“ vypráví. To, že majitel bydlí ve stejném domě, považovala za výhodu, pokud se něco stane, bude moci brzy pomoct.
Hned následující den jí volal, že pokud její zájem trvá, může se nastěhovat hned další den. Zaslal smlouvu a druhý den mělo dojít k podpisu. „Smlouvu jsem četla, byl to první byt, kde jsem byla sama, dala jsem ji přečíst i rodičům, ale nepřišlo nám, že by v ní bylo něco nestandardního, tak jsem ji podepsala,“ říká.
Cigareta z okna byla problém
V bytě bydlela sama od května minulého roku, smlouvu měla na rok, počítala s tím, že prodloužení o další rok bude bez problému. O tom ji ujistil i majitel. Problém však nastal před několika dny, když za Jiřinou přijela na týden na návštěvu její matka. „Máma je kuřačka, nechtěla jsem, aby kouřila v bytě, proto si ranní cigaretu i tu večerní před spaním dávala z okna, neviděla jsem v tom problém. Akorát, že si vybrala přesně tu dobu, kdy majitel bytu chodil do práce a z práce, a viděl ji. Ráno mi volal, zda by mohl přijít zkontrolovat vodu, že je v domě nějaký problém. Když přišel, hned se ptal, jestli jsem v bytě kouřila, o vodě nepadlo ani slovo. Vynadal mi jako malé holce, že v bytě je přísný zákaz kouření a že si ještě rozmyslí, jestli mi prodlouží smlouvu,“ popisuje.
Druhý den ráno obdržela výpověď z nájmu kvůli hrubému porušení podmínek, které jsou ve smlouvě. „Vím, že ve smlouvě byl zákaz kouření i domácích mazlíčků. Já nekouřím a psa jsem si pořizovat nechtěla. Pár cigaret z okna za rok jsem ale neviděla jako problém,“ říká.
Kouření nelze zakázat
Výpověď však přijala a její hledání začalo znovu. Chyba však nebyla na její straně, ona ve smlouvě podepsala podmínky, které tam vůbec být neměly.
„Po dobu trvání nájmu má nájemce právo užívat byt jako svůj domov. To zahrnuje i jeho osobní návyky, mezi které kouření patří. Pronajímatel proto nemůže nájemci obecně a absolutně zakázat kouření v bytě, pokud tím nájemce nezasahuje do práv jiných osob a nepoškozuje byt. Nájemní vztah není ubytovací službou, ale výkonem práva na bydlení, a nelze jej podmiňovat regulací běžného osobního chování nájemce,“ uvedla pro PrahaIN.cz advokátka Michaela Veverková ze Sdružení nájemníků České republiky.
Upozorňuje ale, že právě kouření je právně relevantní ve dvou situacích. „Zaprvé tehdy, pokud kouř proniká do jiných bytů nebo společných prostor a obtěžuje ostatní obyvatele nad míru přiměřenou poměrům. V takovém případě jde o zakázanou imisi podle § 1013 občanského zákoníku a nájemce je povinen své chování upravit tak, aby k obtěžování nedocházelo. Zadruhé tehdy, pokud kouření vede k poškození bytu, zejména k trvalému zápachu, znečištění stěn, stropů, podlah, nábytku či jiných povrchů,“ zmiňuje rovněž Veverková.
V Jiřinině případě však o obtěžování nešlo, kouř z cigaret nebyl v bytě cítit ani hodinu po dokouření cigarety. Celkově šlo prý asi o šest cigaret, jak nájemnice zmínila, o znečištění bytu tak nemohla být řeč.
„Při skončení nájmu má nájemce povinnost vrátit byt ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení a pronajímatel proto může požadovat, aby nájemce byt při jeho předání uvedl do původního stavu, a v rámci toho například nechal odborně vyčistit sedačky, koberce a vymalovat celý byt. Přetrvávající zápach po kouření, který nelze odstranit běžným vyvětráním nebo základním úklidem, je právně považován za závadu bytu. Pronajímatel je v takovém případě oprávněn požadovat náhradu nákladů na uvedení bytu do odpovídajícího stavu, typicky na odborné čištění, ozonizaci, výměnu tapet, podlahových krytin či další nezbytné práce, a tyto náklady může započíst proti kauci, nebo vymáhat samostatně,“ dodává Veverková s tím, že samotné kouření v bytě obecně zakázat nelze, avšak nájemce nese plnou odpovědnost za to, aby jeho chování nad míru neobtěžovalo okolí a nezanechalo byt ve stavu, který by přesahoval běžné opotřebení.
Jiřina své bydlení s právníkem ale řešit nechce, ačkoliv její výpověď nebyla oprávněná. „Bylo by to zdlouhavé a nedovedu si představit, že bych s ním ještě měla komunikovat. Jsem poučená pro příště, na co si ve smlouvě dát pozor,“ uzavírá naše čtenářka.