Měkké cíle jsou stále v Česku v ohrožení

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval, jakým způsobem rozdělovala ministerstva vnitra, kultury a zdravotnictví v letech 2016 a 2021 finanční prostředky ze státních zdrojů na systém ochrany měkkých cílů před teroristickými útoky.

Mezi měkké cíle se řadí například školy, veřejná prostranství, nemocnice nebo kulturní zařízení.

NKÚ zveřejnil zprávu o výsledcích kontroly č.21 z roku 2021, ze které vyplývá, že přestože se Česká republika zabývá tématem ochrany měkkých cílů od roku 2010, jednotlivé resorty stále nezačaly s podporou investic, které mají vést k jejich ochraně a Ministerstvu vnitra ČR (MV) se dosud nepodařilo vytvořit komplexní systém řešící tuto problematiku.

Koncepce ochrany měkkých cílů 2017–2020

V roce 2017 byla schválena uvedená koncepce se záměrem vytvořit fungující systém umožňující rychle reagovat na hrozby útoků. Až po dvou letech začala uvedená tři ministerstva finančně podporovat tvorbu bezpečnostních analýz a organizovat školení semináře a cvičení. Od roku 2021 se počítalo s tím, že na zmíněné neinvestiční programy naváží konkrétní investice, což mělo vést k vytvoření národního komplexního systému ochrany měkkých cílů. K tomu však dosud nedošlo.

Problém se podle NKÚ táhne již z počátků vzniku koncepce, kdy MV nestanovilo měřitelné cíle, kterých chce dosáhnout. Do konce kontroly NKÚ MV tuto koncepci nevyhodnotilo a nezpracovalo ani plánovanou navazující koncepci pro roky 2021 až 2023.

Finanční prostředky na neinvestiční programy

Ministerstva vnitra, kultury a zdravotnictví na ně vynaložila v letech 2019 až 2021 celkem 194 milionů korun z plánovaných 347 milionů. MV však peníze rozdělovalo bez ohledu na předem zjištěné skutečné potřeby. Ministerstva kultury ČR (MK) vybralo pro neinvestiční programy 57 kulturních zařízení a Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ) zajistilo 46 nemocnic v rámci plánu na zvýšení ochrany měkkých cílů, později ho však opustilo s tím, jak se rozšířil počet jeho příjemců. Nakonec zůstalo nevyužito 153 milionů z původně připravených peněz.

Způsob, jakým ministerstva dotace rozdělovala, se podle NKÚ nevyvaroval výrazných cenových rozdílů, protože MK a MZ nenastavila v roce 2019 finanční limity a neposuzovala přiměřenost cen. V roce 2020 stanovilo MK maximální částku za vypracování analýzy rizik na 350 tisíc korun.