„Menší nemáte?“ Každá druhá restaurace v Praze nemá zpátky na dvoutisícovku

Určitě se nejedná pouze o problém hlavního města České republiky. Jenomže právě v metropoli se s tím naše redakce setkává nejčastěji. Většina restaurací nemá v čase oběda zpátky na dvoutisícovku, kterou čas od času platíme.

Nejčastější argumenty obsluhy jsou ty, že lidé platí prakticky pouze mobily, hodinkami nebo kartami. „Dneska jste už třetí, který platí dvoutisícovkou,“ řekla nám před časem číšnice v restauraci Želivárna.  Nic jiného jsme u sebe neměli. „Tak vydržte, dojdu za provozním,“ odpověděla a pět minut jsme o ní nevěděli. Nakonec se s potřebnou zásobou bankovek vrátila.

Platili jsme 670 korun za tři obědy a pití. Vrátila nám tedy 1.330 korun. Tři sta třicet korun bylo v mincích.

Jen pár dnů poté jsme na totožnou situaci narazili při placení v Bombai Express v obchodním centru Flora. Tam jsme platili 480 korun a měli jsme u sebe tisícovku. „Menší nemáte?“ zaskočil nás muž za pokladnou. Neměli jsme. Také on odešel a vrátil se asi za dvě minuty, kdy si nesl 520 korun.

Podobnou situaci jsme zažili i v nedaleké restauraci U Sládečků, U Tří Prasátek nebo v Loving bistru. Obsluha argumentuje vždy přibližně stejnými slovy. Buď jdeme příliš brzy, což znamená kolem poledne, anebo jsme jedni z prvních, kdo platil hotovostně.

O absenci mincí a bankovek ví také ČNB. Na problém upozornila opakovaně. Vždy v souvislosti s tím, že obchodník odmítl hotovost přijmout. To se nám ovšem nikdy nestalo. Ve zmíněných restauracích jsme se vždy vrácení peněz bez problémů dočkali.

Češi o hotovost nestojí

„Česká národní banka zaznamenává v současnosti trend, kdy rostoucí obliba bezhotovostních metod placení vede řadu subjektů (nedávno i jednu pojišťovnu) k odmítnutí akceptovat při placení hotovost. Toto chování ČNB jako instituce odpovědná za dohled nad peněžním oběhem považuje za odporující platné právní úpravě,“ reagovala banka.

Podle zákona je každý subjekt povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout. Jedná se například o nestandardně poškozené bankovky a mince, bankovky a mince, které byly Českou národní bankou prohlášeny za neplatné, pamětní bankovky a mince nebo i použití více než 50 kusů mincí v jedné platbě.

„Obecně platí, že čím mladší je uživatel, tím menší má potřebu využívat plastovou kartu. Věková hranice, kdy si lidé vystačí s virtuální kartou, se posouvá stále výš, nyní je již několik let nad čtyřicítkou. Je to logické – roste penetrace telefonů s NFC čtečkami, bezkontaktní platební terminály se v Česku staly takřka standardem a podobně se rozšiřuje i síť bankomatů, které umožňují bezkontaktní výběry,“ sdělil Richard Kotrlík, šéf platební služby Skip Pay, kterou v Česku používá kolem 130 tisíc zákazníků.