Milujeme chléb, rum a vlastní bydlení, ukázala tvrdá data

Statistika nuda je, má však cenné údaje. Rozsáhlé srovnání spotřebitelských cen, které v závěru roku provedl Český statistický úřad, například ukázal, že Češi raději „křečkují“, než aby volné peníze investovali. A umějí opravdu ušetřit na spotřebě. Část umí, druhá musí. Všichni pak milujeme chléb, rum a vlastní bydlení.

Zkraje rovnou pár zajímavých čísel, takříkajíc z kuchyně. V závěru roku není bez zajímavosti podívat se na spotřebu a ceny alkoholu. Lidé například utratí více za rum než za pivo, přičemž rum zdražil více (ze 167 korun v roce 2001 na loňských 275 korun za litr). Tady ale musíme dodat, že Český statistický úřad (ČSÚ) nerozlišuje sílu rumu, která se na jednotku postupně snižuje, aby výrobci nemuseli opticky zdražovat. Nebo alespoň co nejméně.

Nárůst u piva byl mírnější. „Až na výjimku v roce 2003 bylo v průběhu sledovaného období 20 lahví piva levnějších než rum,“ uvádí Jiří Trexler z ČSÚ. Dodejme jen, že v posledních letech se prohloubil trend popíjení alkoholu v domácím prostředí na úkor návštěvy restaurací a pivnic. Někteří návštěvu lokálu třeba jen omezí a opijí se doma.

Velmi zajímavý vývoj cen je například u jablek, který ČSÚ logicky „vypíchl“. Nárůst průměrné ceny v obchodech je pouze asi třetinový. Banány si dokonce téměř udržely konstantní cenu (z 28 korun na třicet za kilo). To je však čistě dovozový artikl.

ČSÚ vytvořil pro účel srovnání koš základních potravin. Jde o chléb, vejce, pšeničné pečivo, eidam a máslo. Pro pořádek: „Porovnání je provedeno na hypotetických souborech zboží a služeb, které jsme sdružili do skupin s podobnou cenovou úrovní, případně tematicky příbuzných,“ uvádí Trexler.

Chleba a jistoty se nevzdáváme, to raději šunky a sýra

Celý koš podražil za čtvrtstoletí o rovných sto procent, ze 79 korun na současných 158 korun. Lidé v koši poměrně výrazně snížili spotřebu vajec (více než o třetinu), protože o třetinu podražila. Stejný trend je i u šunky a eidamu, pouze máslo si udrželo svou oblíbenost. Králem je ovšem chléb, jehož váha v koši vzrostla z 19 na více než 27 procent. Nárůst zaznamenalo i bílé pečivo. Z toho vyplývá, že lidé se nevzdávají pečiva a másla, ale krajíc nebo rohlík dalšími bílkovinami si obloží tenčeji.

Co na to ekonomický expert? „Je zde evidentní extrémní elasticita u potravin, kde pozorujeme snížení spotřeby potravin o více než 10 procent a prioritizování úspor nad spotřebou. Míra úspor v ČR se tak stabilizovala na úrovni výrazně nad dlouhodobým průměrem,“ okomentoval pro PrahaIN.cz údaje Jan Neugebauer z Katedry ekonomie a managementu CEVRO Univerzity. Tento trend zachytila už loni Česká národní banka ve studii Změny ve spotřebním chování.

Jedno z nejdražších bydlení v Evropě, a přesto na něm lpíme

Češi kromě toho také raději ušetří na úkor pracovního výkonu. „Česká společnost se také potýká se společenskými fenomény, tzv. work-life balance. Kde se do popředí dostávají informace od psychologů, koučů a jiných odborníků, spolu s komentáři rodin i jednotlivců, a vytváří společenskou diskusi nad tématem, jestli je vhodné pracovat více na úkor svého osobního či rodinného zdraví. Zaměstnavatelé tak čelí náporu zkrácených úvazků atd.,“ říká Neugebauer.

Češi jsou známí tím, že nejraději bydlí ve vlastním domě nebo bytu. To potvrzují i statistici. Zatímco data ČSÚ reflektují dramatický nárůst cen za vodu a energie, komplexnější pohled podle ekonoma poukazuje, že vlastní nemovitostí zůstává i přesto pro Čechy absolutní prioritou. „Podle Indexu prosperity a finančního zdraví (2024) potřebuje průměrný Čech na pořízení svého bytu přibližně 13-15 průměrných ročních platů. Což je mimochodem jedna z nejhorších hodnot v Evropské Unii. Mladší ročníky jsou tak nuceni redefinovat své priority, nebo začít velmi brzy spořit.“

To lidé v Čechách umějí i z jiného pohledu. Někteří to umějí, jiní musejí. Ačkoliv srovnávací studie ČSÚ správně poukazuje na vyšší průměrný růst mezd oproti potravinám, je nutné podle Neugebauera tento optimistický pohled doplnit o podstatné "náklady na služby a nemovitosti", které již v článku podle něj nejsou zmíněny v plné šíři. „Pro objasnění můžeme uvést, že zatímco hypotetický košík potravin se relativně zlevnil vzhledem k příjmům, náklady na nájem a energie tvoří u nízkopříjmových domácností 30 až 40 procent čistých příjmů. Tato fakta tak velmi zásadně mění ekonomické priority z investování do rozvoje na přežití měsíčního cyklu, nebo jak se říká slangově žít z výplaty do výplaty,“ uzavřel expert.