Minimální mzda by se mohla zvednout o 1.700 korun

Podle aktuálních odhadů by se mohla v příštím roce zvednout minimální mzda na 20.600 korun. Na základě navrhovaného koeficientu pro její výpočet pro budoucí roky, by mohla v roce 2029 minimální mzda vůči průměrné dosahovat až poměru 47 procent.

Senát letos schválil nový způsob valorizace minimální mzdy, který by měl zlepšit předvídatelnost jejího vývoje pro zaměstnance a firmy. Vládní novela zákoníku práce, se kterou seznamuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), přináší jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy. Platit začala 1. srpna.

„Cílem je zajistit transparentní a předvídatelný růst minimální mzdy. Tím se eliminují každoroční vyjednávání, která často způsobují nejasnosti a nedorozumění. Do roku 2029 by minimální mzda měla dosáhnout alespoň 47 procent průměrné mzdy. Tento poměr by měl růst lineárně, přičemž v roce 2025 bude činit 42,2 procent,“ uvedl ve zprávě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nařízení už nestanovuje konkrétní výši

Zákoník nově určuje mechanismus výpočtu minimální mzdy, definuje podmínky stanovení koeficientů pro výpočet minimální mzdy a jejich frekvenci nebo nutnost zohlednění povinných kritérií přiměřenosti, kterými je kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd či dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj. Mimo jiné také určuje povinnost MPSV vyhlásit minimální mzdu pro každý kalendářní rok nejpozději 30. září předchozího roku.

Nařízení tedy nově nestanovuje samotnou výši minimální mzdy, nýbrž určuje koeficienty pro její výpočet. Ten by měl vzniknout součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Výsledek se pak zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

Relace minimální mzdy bude růst

Podle tiskové zprávy ministerstva by se měla výše minimální mzdy v roce 2025 pohybovat kolem 42,2 procent a v roce 2026 na úrovni 43,4 procent průměrné mzdy. Vyplývá to z výše uvedeného nařízení. 

„Relace minimální a průměrné mzdy bude na základě tohoto nařízení v následujících dvou letech automaticky zvyšována. To povede k tomu, že vývoj minimální mzdy bude pro zaměstnavatele i zaměstnance předvídatelný. Valorizace minimální mzdy je v souladu s principem, který dlouhodobě prosazuji, že pracovat se musí vyplatit,“ dodal ve zprávě ministr Jurečka.

V příštím roce minimální mzda vzroste na 20.600 korun

Podle současné predikce by tak měla minimální mzda v příštím roce dosáhnout 20.600 korun a v roce následujícím 22.100 korun. Oproti současným 18.900 je to výrazný nárůst. Nejde však zatím o konečnou výši. Ta bude vyhlášena sdělením MPSV ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. září 2024. Pro následující rok pak do 30. září 2025.

Cílem resortu je dosáhnout v roce 2029 relace minimální k průměrné mzdě ve výši 47 procent. V následujících letech proto bude relace rovnoměrně zvyšována vždy o 1,2 procentního bodu.

Letos minimálně 112,50 korun za hodinu

Pro letošní rok je podle informací z webu MPSV minimální mzda určena na 18.900 korun, respektive 112,50 korun za hodinu. Meziročně je to o 1.600 korun měsíčně více. Jde o nejnižší přípustnou výši odměny za práci v pracovněprávním vztahu.

Minimální mzda se tak vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru či právním vztahu, přičemž není rozlišeno, zda jde o poměr na dobu určitou či neurčitou. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru.

Zaměstnavatelé za porušování pravidel zaplatí přes 250 milionů

Kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů v oblasti odměňování zaměstnanců má na starosti Státní úřad inspekce práce (SUIP) a jemu podřízené oblastní inspektoráty práce dle místa výkonu pracovní činnosti. Dohlíží také na bezpečnost práce či odhalování nelegální zaměstnávání.

Jak SUIP uvádí v tiskové zprávě, za první pololetí letošního roku uskutečnil na 10.000 kontrol. Z toho více než 4 tisíce kontrol se zaměřilo na kontrolu bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, dalších 3.486 kontrol mířilo na odhalování nelegálního zaměstnávání a 1.833 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek.

Za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti nakonec SUIP uložil zaměstnavatelům celkem 1.835 pokut v celkové výši 253.777.000 korun.