Mluvili jsme s nejbohatším lékařem na světě

ROZHOVOR: Lékař, vědec, podnikatel a miliardář Patrick Soon-Shiong změnil svět onkologie, vlastní podíl v basketbalovém klubu Los Angeles Lakers i deník Los Angeles Times. Říká o sobě, že je náhodný miliardář, ale jeho cílem je přiblížit lidstvo k vyléčení rakoviny. Věnuje se mu již přes padesát let.

Patrick Soon-Shiong se narodil v Jihoafrické republice čínským rodičům a vyrůstal v době apartheidu. Už ve 23 letech promoval s vyznamenáním jako lékař. Ve Spojených státech se stal jedním z nejmladších profesorů chirurgie na University of California, Los Angeles a provedl první transplantaci slinivky na západním pobřeží. Svůj život zasvětil výzkumu rakoviny a inovativním léčebným postupům. Vedle vědy a byznysu se věnuje i filantropii, s manželkou, herečkou Michele B. Chan, věnovali více než miliardu dolarů na zdravotnické a vzdělávací projekty. Měla jsem to štěstí, že jsem mohla exkluzivně pro PrahaIN.cz udělat tento rozhovor.

Kdy jste měl poprvé pocit, že jste na vlně, která vás nese k úspěchu?

Myslím, že to začalo v polovině osmdesátých let, kdy mě v laboratoři navštívil slavný automobilový manažer Lee Iacocca, někdejší šéf Chrysleru a Fordu. Jeho manželka zemřela na diabetes 1. typu a on hledal možnost, jak tuto nemoc vyléčit.

Kolik let vám bylo a na co jste se specializoval?

Bylo mi kolem třiceti, byl jsem chirurg se specializací na transplantace slinivky břišní. Šlo o riskantní zákrok vyhrazený pacientům s těžkým diabetem. 

V čem byl riskantní?

Bylo tam vysoké riziko odmítnutí orgánu a transplantace nepřinášela takové výsledky, aby stála za takovéto riziko.

Měl jste jiné řešení?

Ano, nenahrazovat celý orgán, ale pouze buňky, které produkují inzulin, takzvané ostrůvkové buňky.

Povedlo se vám to?

V době, kdy jsem dostal tuto příležitost, jsem byl v malém tříčlenném týmu, kde jsem začal získávat ostrůvkové buňky z prasat a lidských těl. Když se na to teď dívám, byl jsem děsný samorost.

Zřejmě i to byl důvod, proč ve vás Le Iacocca vycítil potenciál a podpořil vás.

Tak to nebylo! On se rozhodl, že mě bude financovat a moje výzkumy komercionalizovat. On mě vlastně přemlouval. Nikdy jsem neměl v úmyslu dělat byznys, chtěl jsem být primářem na chirurgii.

Dneska máte podle Bloomberg Billionaires Index jmění kolem dvanácti miliard dolarů (281 miliard korun) a jste označován za nejbohatšího muže v Los Angeles, možná jste i nejbohatší lékař na světě. Uvedl jste na burzu několik společností, vedete výzkum s tisícovkou zaměstnanců, máte několik špičkově vybavených laboratoří. To není úplně běžné.

Já jsem takový náhodný miliardář. Chci, aby si mě pamatovali jako vědce a lékaře.

Proč jste tedy koupil podíl v basketbalovém klubu Los Angeles Lakers a deník Los Angeles Times?

Kupovat podíl od Earvina „Magic“ Johnsona byla radost. A peníze jsou proto, aby se dělaly dobré věci.

To je šlechetné. Dopřál jste si v životě i nějaké milionářské výstřelky?

Jsem milovník basketbalu, jeden výstřelek bych měl. Je to podzemní basketbalové hřiště vybudované podle regulí NBA a umístěné přímo pod mým obývacím pokojem. Hřiště je osvětlené denním světlem díky specifickému architektonickému řešení, na které mám tři patenty. Konají se tam improvizované zápasy.

Patenty na basketbalové hřiště bych u vás nečekala, ale jak se říká: „Talentu se neubráníš.” Je lehčí řídit noviny, nebo výzkum?

Řídit vědecký výzkum je složité, ale je v tom jasná logika. Když máte hypotézu a správně ji otestujete, výsledky vám ukážou cestu. I když projdete několik cest zbytečně, víte alespoň, že takto ne. U novin je to mnohem těžší, protože pracujete s lidmi, jejich emocemi, rozdílnými názory a kulturou celé redakce. Po akvizici Los Angeles Times jsem se setkal s obrovským odporem, když jsem odmítl, aby redakční rada podpořila Kamalu Harris. Vznikl z toho rozkol, který vedl k rezignacím. Bolelo to, ale řešením pro mě nebylo přikázat, jak mají novináři psát. Snažil jsem se najít rovnováhu, aby se v redakci cítily zastoupené různé hlasy, ať už levé nebo pravé. Ve vědě i v médiích nakonec jde o to samé: udržet integritu a hledat pravdu, i když to někdy znamená jít proti proudu.

Proč jste ty noviny koupil, pokud vím, přinesly vám spoustu nepříjemností i kritiky. Jak jste to snášel?

Vždycky mě kritická slova zasáhnou. Ale pokud vás lidé kritizují za to, že se pouštíte do složitých věcí, je to vlastně známka toho, že jdete mimo komfortní zónu. Noviny jsem nekoupil proto, že bych si myslel, že je to snadné. Koupil jsem je proto, že jsem věřil, že je důležité je zachránit. Kdybych šel jen po byznysu, nikdy bych neinvestoval půl miliardy dolarů do ztrátového titulu, dnes je to již kolem miliardy. Považoval jsem to za službu demokracii. A pokud jsem v něčem naivní, pak v tom, že věřím, že i složité věci stojí za to dělat.

Vyjádřil jste svůj názor a vaše rozhodnutí zablokovat podporu Kamaly Harris vyvolalo odchody novinářů. Kritici mluvili o tom, že jste hodil vlastní lidí přes palubu. 

Nechtěl jsem, aby Los Angeles Times bylo vnímáno jako nástroj jedné strany. Chtěl jsem, aby si čtenáři mohli být jistí, že u nás najdou hlasy zleva i zprava. Pointa je, že noviny nejsou tady proto, aby podporovaly kandidáty. Jsou tu proto, aby přinášely pravdu, i když bolí. A když někdo řekne, že jsem je hodil přes palubu, já to vidím opačně. Nechtěl jsem, abychom byli vnímáni jako politická zbraň.

Díky této kauze se odhlásilo údajně přes 20 000 předplatitelů novin, to není málo.

Každý odhlášený předplatitel ve skutečnosti přispívá k úpadku demokracie.

Máte nějaký plán, jak s LA Times naložíte?

Právě před týdnem (v srpnu 2025) jsem oznámil, že LA Times vstoupí na burzu. Chceme, aby se deník demokratizoval a vlastnili ho lidé. Myslím, že je správný čas otevřít možnost spoluvlastnictví široké veřejnosti, tím začít novou éru nezávislé žurnalistiky.

Prodáte všechny akcie?

Nabídka akcií je stanovena na maximálně 75  milionů dolarů a cílí na veřejnost. Jde o to vrátit Times komunitě, obnovit důvěru a dát čtenářům skutečný hlas v rozhodování.

Na počátku devadesátých let jste se pustil do výzkumu kmenových buněk a nanotechnologií, spolupracoval s NASA, co bylo cílem?

V roce 1991 jsem založil biotechnologickou firmu, která vyvinula revoluční nanopartikulární protirakovinný lék. Ta základní myšlenka byla použít biologii nádoru proti němu samotnému. V roce 2005 vznikl lék Abraxane. Nejprve byl určen pro metastatickou rakovinu prsu, zdvojnásobil úspěšnost léčby oproti tehdy používanému Taxolu, následně získal schválení i pro rakovinu plic a slinivky.

Hledáte stále nové postupy v oboru, který zajímá celý svět. Co vám v poslední době udělalo radost ve vašem výzkumu a potěšilo by i čtenáře PrahaIN.cz?

Velkou radost mi udělaly předběžné výsledky nové terapie u pacientů s rekurentním glioblastomem (opakující se nádor mozku, pozn. red.) Tento nádor považuji za největší výzvu medicíny – chirurgie, radioterapie i chemoterapie většinou selhávají a u devíti z deseti pacientů dochází k vyčerpání imunitního systému. My jsme zvolili jiný přístup: chemo-free kombinaci ochranného štítu Bioshield, NK buněk a imunostimulačního zařízení, které má chránit a obnovovat imunitu, místo aby ji ničilo.

Máte už nějaké výsledky léčby?

Zatím jsme léčili pět pacientů. Dva dosáhli téměř úplné remise a u všech pěti jsme zaznamenali stoprocentní kontrolu nemoci. Když se podaří ochránit imunitní systém, je i u tak těžko léčitelných nádorů možné dosáhnout remise. To je pro mě i pro tým obrovsky povzbudivé. Současně máme povzbudivé výsledky i u pacientů s Waldenströmovým makroglobulinémem, vzácným typem lymfomu (jde o vzácný nádor krvetvorných buněk postihující kostní dřeň, pozn. red.) A kromě medicíny pracujeme také na technologických inovacích – nedávno jsme například podali patent na dronový systém pro správu nákladu. Je fascinující, že i takové technologie mohou jednou sehrát roli v medicíně a pomoci pacientům. 

Věříte, že vynaleznete komplexní lék na rakovinu?

Máme nakročeno. Existují okamžiky v historii, kdy se technologický pokrok a události setkají a umožní kvantový skok v medicíně. Několik jsem jich již zažil a další určitě přijdou.

Myslíte si, že máme svoje poslání napsané v osudu?

Něco na tom bude. Moji rodiče těžko mohli předpokládat, že mě postihne takový úspěch. Po japonské invazi do Číny, za 2. světové války, emigrovali do Jižní Afriky a neměli to lehké. Vlastnili malý krámek ve čtvrti obklopené továrnou na olověné baterie, výrobou pneumatik a masokombinátem. Můj otec, Chan Soon-Shiong, byl v Číně lékař tradiční čínské medicíny, a tak i v Jihoafrické republice působil jako léčitel rámci Hakka asociace. Každé dva měsíce dorazila z Číny kovová plechovka plná páchnoucích bylin. Když měl někdo horečku, kašel nebo vřed, zaklepal na dveře a otec mu něco namíchal. Sedával jsem u toho a pozoroval. Myslím, že otcova práce mě hodně ovlivnila. Začal jsem věřit, že lidské tělo má vrozenou schopnost chránit se před nemocemi a léčit samo sebe. Kromě školy jsem hodně studoval sám a dodnes s tím nepřestal.

Narodil jsem se jako páté z osmi dětí v malém městě u oceánu, Port Elizabeth. Když se zpětně ohlédnu, mé dětství vnímám jako normální, ale byla to zvláštní normalita. Nebyli jsme černí, rozhodně jsme nebyli bílí. Podle apartheidního systému jsem byl zařazen mezi barevné. Měl jsem kamarády černé, bílé, čínské i indické. Bylo to šťastné období. Byli jsme chudí, ale nevěděli jsme to. To jmění, které dnes mám, je spíše vedlejší produkt toho, co dělám. Velkou část peněz věnuji filantropii, investuji do dobrých věcí a dalších projektů. Člověk by si nikdy neměl říkat, že chce být bohatý, chce mít hodně peněz, ale vědět, co má dělat, najít svoje poslání a úspěch se dostaví. Mně se to osvědčilo. 

Děkuji za rozhovor. Měla bych vám být vděčná, což jsem! Ale asi jsem neskromná. Byla bych vám mimořádně vděčná za zprostředkování rozhovoru se zajímavým člověkem na vaše doporučení. Šlo by to?

Zamyslím se. Vidíte, také si jdete za svým cílem, pak vám okolí rádo pomůže.

Těším se již teď!

Patrick Soon-Shiong (1952) je lékař, chirurg, vědec, podnikatel a filantrop. Vystudoval medicínu na Univerzitě Witwatersrand v Johannesburgu, magisterský titul získal na University of British Columbia v Kanadě a od roku 1983 působil jako profesor chirurgie na UCLA. V Kalifornii provedl první transplantace slinivky a také průlomové pokusy s ostrůvkovými buňkami. V devadesátých letech založil farmaceutické firmy American Pharmaceutical Partners a Abraxis BioScience, které prodal za více než devět miliard dolarů. Na jejich základě vznikl lék Abraxane, schválený k léčbě rakoviny prsu, plic a slinivky.

V roce 2011 vytvořil biotechnologický ekosystém NantWorks, který propojuje genetiku, nanotechnologie, superpočítače a cloud computing pro vývoj personalizované medicíny. V roce 2018 koupil deník Los Angeles Times, do jehož záchrany vložil stovky milionů dolarů a v roce 2025 oznámil plán uvést ho na burzu. Je menšinovým vlastníkem basketbalového klubu LA Lakers, stojí v čele společnosti ImmunityBio a nadace Chan Soon-Shiong Family Foundation, která věnovala přes miliardu dolarů na filantropické projekty v oblasti zdravotnictví.