Moderní technologie: pokrok nebo zničení?

S rostoucím podílem robotiky, umělé inteligence a dalších technologií se můžeme potýkat s různými problémy, přestože nám tento vývoj přinese nesmírné ulehčení práce (při výrobě, v administraci, obchodu, dopravě atd.) a všech procesů ve společnosti a také může posunout lidstvo do nového modelu civilizace. Jsme na tyto změny připraveni, rozumíme, co vše se s nástupem moderních technologií kolem nás změní? Zajímáme se o to?

Tyto digitální technologie jsou nezbytné pro vznik kontrolované společnosti (technokracie), přináší pozitiva, ale skrývají i velké nebezpečí. Jsme pod neustálým tlakem, který tady dříve nebyl a kvůli tomu přibývá duševních poruch a potíží, vzrůstá digitální dimenze, u mladé generace se projevuje poklesem kognitivních funkcí, přestává růst IQ a EQ, roste závislost na internetu, WI-FI a mobilu (které se stávají nejžádanější komoditou hned po jídle).

„Digitální hloupnutí“

Mozek člověka je dlouhodobě vývojově rozvíjen tak, aby řešil vznikající problémy, které nás postihují, současné technologie způsobují opak (přestávají přemýšlet, hledat řešení, umí jen vypnout realitu), dochází k tzv. „digitálnímu hloupnutí“. Moderní technologie a umělá inteligence přímo souvisí se ztrátou přirozených lidských dovedností a tzv. selského rozumu, IT prostor nás zkrátka někam naviguje, ovlivňuje (řada serverů a programů nás navádí, co bychom měli číst, proč bychom to měli číst, ptají se nás, jestli si to či ono chceme uložit) a začíná nám svazovat ruce a mysl. Dochází k ochabnutí přirozených smyslů člověka (protože vše budou hlídat a kontrolovat senzory v kombinaci s umělou inteligencí atd., co se u člověka přestane používat, to postupně zakrní).

Propojením internetu věcí a lidí extrémně naroste nebezpečí virů a vyděračských programů (RANSOMWER). Lidé chtěli umělou inteligenci a roboty, ale nyní se jich bojí. Je na místě položit si otázku, jestli jim hrozí nějaké nebezpečí? Jaké budou vztahy a komunikace s roboty? Mohou nás roboti ovládnout nebo se vymknout kontrole?

Ztráta pohybových aktivit, manuální práce (jednotvárná práce se přesouvá do plně automatizované výroby) působí postupně i na destrukci fyzického těla. Díky robotizaci a moderním technologiím získáme více času, víme ale jak naložíme s takto získaným volným časem? Stojíme na rozcestí: chceme žít reálný život, nebo virtuální život? Chceme nést zodpovědnost za svůj život, své konání?

Vzdálení se člověku

Čím větší budeme dělat pokroky v oblasti umělé inteligence, robotiky atd., tím se více budeme vzdalovat člověku (bude potlačena přirozená komunikace člověka s člověkem z očí do očí a dojde k tzv. odlidštění a odcizení) a přírodě. Moderní sociální sítě (anonymizovaný prostor pro projevení pozitivních a negativních emocí) a hry jsou konstruovány tak, aby na nich vznikala závislost (tzv. dopaminová závislost).

Umělá inteligence velmi dobře odhalí veškeré naše nelogičnosti a bude nám schopna nabídnout relevantní informace, abychom se vzdělali a pochopili (stali se logickými). Co si ale počne umělá inteligence s emocemi člověka a jejich logičností či nelogičností? Mohou být všichni lidé logičtí? Myslím si, že to není možné (protože by byla narušena přirozená různost lidí). Pro populaci je klíčová různorodost a spolupráce, nikoliv stejnorodost a boj (to jsou stále se opakující algoritmy, které neumí vyjádřit emoce)!!

Za pár let se umělá inteligence a moderní digitální technologie stanou největšími producenty CO2, pokud nevyřešíme dostatek levné a dostupné energie z obnovitelných zdrojů. Přechodem z přírodního ekosystému do „digitálního virtuálního ekosystému“ se potkáváme s novým neznámým nebezpečím (kyberzločinci, podvržené zprávy a informace atd.) a stáváme se více zranitelnými a jsme zaplavováni neustálým tokem falešných informací, aplikací a virů, které nás vnitřně degradují, připravují o soukromí (data o nás do zlatého rybníku) a peníze.

Globální nadnárodní digitální firmy používají nové technologie a sofistikované systémy jako nástroj, jak získávat data z našeho běžného života, už nejde jen o pohyb na síti, SEAMLESS (vše je pohodlné, intuitivní), utrácení přes bankovní kartu. Současně tyto algoritmy dokáží skrze mobily, chytré reproduktory a další zařízení odposlouchávat klíčová slova v každodenních konverzacích a hranice soukromí se posouvá dále a dále... Včetně našich zdravotních dat.

Robotický humanoid Sophia (používá umělou inteligenci, reaguje na reakce lidí a komunikuje s nimi, má i lidskou mimiku), tato žena má už i státní občanství (Saudské Arábie), poskytuje rozhovory médiím a navštívila i OSN. Společnost vyrábějící humanoida představila v tomto roce i „malou sestru“ Sophie, které je určena k prodeji za účelem vzdělávání dětí od 7 do 13 let.

Digitální berličky

Čím více vytvoříme těchto technologických nástrojů a „berliček“, tím více dáváme pokyn tělu a mozku, že nemusí používat vrozené smysly a získané dovednosti. Například paměť, mozek je jako sval a pokud se nepoužívá, degeneruje. Podle odhadu známého vynálezce a futurologa Raymonda Kurzweila (od roku 2012 pracuje pro Google) udělalo lidstvo za prvních 14 let 21. století stejný pokrok jako za celé 20. století. Stejný posun vpřed prý zvládneme už do roku 2021 (pouze za 7 let).

Realizuje se tak exponenciální rozvoj podle tzv. Moorova zákona. Kvůli rozvoji nových digitálních technologií, které jsou vzájemně propojeny v informační celosvětové síti (5G nebo 6G), roste pro světové metropole riziko hackerských útoků (díky propojené síti je společnost náchylnější a zranitelnější).

S nástupem moderních technologií a robotů můžeme očekávat, že se mechanická nebo elektronická „ničítka“ (zejména u levnějších spotřebičů či výrobků dojde k poruše po uplynutí záruční doby, oprava je drahá, nevyplatí se oprava, a proto si musíme koupit nový výrobek) transformují v sofistikovanější modely „digitálních ničítek“ s umělou inteligencí, které budou vyžadovat pravidelné měsíční poplatky (za funkčnost, aktualizace softwaru, zabezpečení, vodu, energii, teplo, internet, větší kapacitu, inovace, technologické vylepšení, digitální aplikace a propojení, služby, řídící centrum atd), kterými s příchodem 5G síti bude zatíženo úplně vše, co používáte v domácnosti a běžném životě s rozvojem (internetu inteligentních věcí propojených v síti, které budou mít i nemateriální a virtuální podobu).

Dynamické zrychlení práce průmyslových robotů kvůli automatizování procesů (RPA) a 5G sítím, které umožňuje strojům pozorovat určité procesy a pak je kopírovat, způsobí ve společnosti ještě nárůst extrémů, polarizace mezi bohatými, chudými v globálním měřítku a příchod „technokracie“ s kontrolovanou společností.

Nové technologie (umělá inteligence, robotizace a 5G sítě) mohou úplně narušit stabilitu pracovních pozic zejména v západních zemích, a to ve výrobním sektoru, ale také v sektoru prodeje a služeb. Bude obranou proti rychlému nástupu robotům vyšší vzdělání obyvatel?

Hrozba, kterou přináší umělá inteligence a další technologie, nespočívá v tempu jejich rozvoje, nýbrž v tom, jak jsou konstruovány a používány. V horizontů maximálně 5 let se očekává masivní nasazování kobotů, chatbotů a celých robotických systémů v oblasti malých až středně velkých firem (zdravotnictví, průmysl, sociální péče). Tento trend zásadním způsobem a dlouhodobě zvýší míru kvality výroby. Vědci odhadují, že do roku 2030 bude více než 40 % pracovních hodin vykonáváno stroji.

Klíčovou otázkou příštího desetiletí bude zdanění práce robotu, umělé inteligence a dalších nově vznikajících technologií a vynálezů!

Zůstane jako vždy chudým pouze okousaná kost?

Odpověď na tuto zásadní otázku bude jasným vzkazem vládnoucí elity, jak chtějí řešit světovou chudobu a důsledky klimatických změn na planetě. Tato klíčová rozhodnutí nastaví na několik dalších desetiletí směřování naší lidské civilizace ke kolapsu nebo posunou civilizaci k novým možnostem ve vlastním rozvoji.

Zajímavostí je, že lidský mozek má až 100 miliard neuronů, kdy každý neuron může mít až 15 tisíc spojení. V současnosti největší využívaná umělá inteligence má pouze 16 milionů neuronů, což odpovídá mozku žáby. „Jednoho dne jsme si uvědomili, že naše výhoda proti ostatním, ‚digitalizace a umělá inteligence‘, se může obrátit v nevýhodu a větší zranitelnost jak osob, tak i státu,“ říká profesor Isaac Ben Jisrael. Kdo dostane „černého Petra“?

Už nestačí lídrům v globálních společnostech digitální kontrola obyvatel, usilují i o čtení našich myšlenek (fyzické propojení mozku s počítačem, implantáty atd.). Podaří se jim to? Movitá populace se snaží styk s technologiemi a elektronikou co nejvíce minimalizovat (jejich děti učí kvalitní učitelé), střední třídy a chudé vrstvy takové možnosti nemají.

Situace se tak paradoxně otáčí, co bylo dříve doménou bohatých, nyní okupuje chudá populace (dochází k invazi technologií a elektroniky do veřejného prostoru včetně škol). Elektronika se tak stává „rychlým občerstvením“. Ale proč své děti zcela bez technologií vychovali například Steve Jobs a Bill Gates?

Zamyšlení laika

Mohou být současné moderní technologie spouštěčem přicházející recese? Ve stále zrychlující se době a s rostoucím objemem obchodů na burze hrozí nová rizika, která představují například chybné obchody velkých hedgeových fondů nebo „splašené algoritmy“, může dojít k automatizovaným pokynům, které spustí výprodeje na burze. Finanční instituce stále více využívají cloudových služeb, při vzniku vážné finanční krize a následně ekonomické recese představují cloudové úložiště systémové riziko.

Historickou zkušenost máme z roku 1914, kdy došlo k zablokování platebního systému. Chybné obchody, „splašené algoritmy“ a další operace na burze se mohou stát dalším spouštěčem v řadě, které čekají na aktivaci (chybu) v nastávajícím období (připravená sněhová koule).

Proč přišla technická revoluce (Průmysl 4.0) s robotizací, umělou inteligencí a virtuální realitou? Aby úzká skupina elity měla větší moc a zisky? Abychom my lidé měli více času a mohli se věnovat tvůrčí činnosti? Aby se odstranila nadbytečná produkce a ulehčila se lidská práce? Abychom změnili způsob myšlení a našli cestu k sobě (rozvoj poznání sebe, společnosti, přírody a smyslu života), přírodě a posunuli se ve svém materiálním i duchovním vývoji (duchovní obroda)? Chceme, aby lidský život řídily moderní technologie pomocí algoritmů? Chceme, aby se život přesunul do virtuální reality a odstranila se provázanost s přírodou?

Zrychlení informací, příchod 5G sítí

Spuštění 5G sítě znamená úplně novou technologickou digitální realitu, nejde jen o přechod na rychlejší internet s rychlejší odezvou. 5G síť by měla být „superskalární“, to znamená, že přidáváním zařízení (zákazníků do sítě) se přenosová soustava nezahlcuje (na rozdíl od současné sítě, kdy s rostoucím počtem zákazníků, klesá přenosová rychlost a stabilita), ale naopak se zvyšuje rychlost a kvalita propojení sítě (čím více zařízení je k síti připojeno, tím se samoregulační propustnost a stabilita sítě zvyšují).

5G sítě pro nás znamenají, prostřednictvím technologické revoluce, „bod zlomu“. Tím se spustí zásadní a komplexní změny (automatizace každodenních činností, internet věcí a virtuální realita), které budou provázané do všech sfér lidské civilizace a přírody.

Zamyšlení laika

Nové super vlastnosti 5G sítě přinesou na jedné straně nové možnosti, rozvoj a na druhé straně budou mít negativní vliv na lidské zdraví (elektro-magnetické záření, vlnění, smog a hloupnutí kvůli sociálním sítím) a ještě se zvýší sofistikovaný (on-line propojený) monitoring a kontrola lidské populace na celém světě. Změny uvidíme v dopravě (autonomní řízení), energetice, komunikaci (holografické telefonáty a virtuální realita), zemědělství, zdravotnictví (operace na dálku), obraně atd.

Co můžeme očekávat s příchodem 5G sítí? Současný svět a tok informací se ještě více zrychlí. Co může být důsledkem? Zvětší se ještě více polarizace mezi bohatými a chudými, to bude mít klíčový vliv na zásadní změny ve společnosti, například může dojít k přesunu populace do „digitálního ekosystému“.

S realizací internetu inteligentních věcí stoupne pro běžné spotřebitele i firmy riziko zneužití dat a útoky hackerů. Rozvoj 5G sítí zefektivní „kontrolovanou společnost“ (větší bezpečnost bude vykoupena ztrátou svobod a soukromí) a ještě zvýší vliv, moc a příjmy nadnárodních digitálních firem, to povede k nástupu tzv. „technokracie“.

Zatím neznámé důsledky 5G sítí na zdraví zvířat, rostlin a člověka (již nyní je patrný dynamický nárůst neurodegenerativních onemocnění a útěk z běžné do virtuální reality zejména u mladé populace), důsledky mohou být vidět až za několik roků a nemusí být dány do souvislosti s 5G.

5G sítě přispějí k propojení robotických systému po celém světě, bude je možné řídit z jednoho centra, přinese to zrychlení a zefektivnění robotické práce, robotických automatizovaných procesů (RPA), které umožňují strojům pozorovat určité procesy a pak je kopírovat.

Kvůli tomu nastává období „exponenciálního robotického zrychlení“, to může způsobit ohrožení pracovních míst v globálním měřítku napříč různými obory. Na toto zrychlení a nové potřeby nebudou schopni dostatečně rychle reagovat jak školství, tak i pracovní trh (přeškolování zaměstnanců).

Autor textu: Michal Zavřel

PrahaIN.cz ve spolupráci s časopisem Nový Fénix přinese řadu materiálů, které zmíněné médium v minulosti vydalo. Jedná se o nadčasové texty, které by mohly v dnešní náročné době čtenářům hodně pomoci…