„Muži jsou bombarďáci, romantici nebo elitáři,“ soudí zkušená květinářka

ROZHOVOR: „Nemusím se dívat na seriál Sex ve městě a ani nemusím číst 50 odstínů šedi, abych poznala, co je chlap zač,“ řekla nám obsluha jednoho malého smíchovského květinářství. Tu prodejnu nehledejme na hlavních třídách Smíchova ani v obchodních centrech. Nachází se v jedné z méně důležitých ulic, přesto se tu zákazníků během dne vystřídá řada.

A právě návštěvníci posloužili Kamile (víc nám o sobě prozradit nechtěla), aby si muže rozdělila do několika základních skupin. Vodítkem k tomuto poznání pro ni byla skutečnost, jakým způsobem vybírají v prodejně květiny a co při tom všechno zohledňují.

Typ romantik

„Jde o čerstvě zamilované studenty, ale věk nehraje roli. Mohou to být i zralí muži, ale těch v této skupině není moc,“ řekla Kamila. Podle ní kupují často jen jeden květ a v drtivé většině případů jde o růži. Čím červenější, větší a voňavější, tím lépe. Podle prodavačky nejde o to ušetřit peníze, ale květinu považují za milou pozornost, protože potom jdou na večeři nebo do kina.

 „Mnohokrát se mně stalo, že si tady student vybírá kytičku a za půl hodiny ho vidím za výlohou, jak si vede krásnou dívku a ona ten květ drží. Vždycky mě to potěší,“ uzavřela Kamila sondu do typu romantik.

 Typ věrný ctitel

„Tak to jsou většinou už pozorní manželé, kteří jsou zvyklí nosit domů manželce květiny. Mám několik takových věrných ctitelů,“ rozesměje se Kamila. Podle ní vybírají většinou neustále stejný druh květin, které má ta žena ráda, jen málokdy udělají úklon k jinému druhu a jsou na nich pak zpravidla vidět obavy, zda ta květina udělá radost.

Podle květinářky vybírají i stejný druh vazby, buď kulatou, anebo na výšku. Tito muži neradi experimentují a jedou zpravidla ve stejném typu aranže.

Povídání musíme na několik minut přerušit, protože dveře květinářství otevírá jeden ze zákazníků. Kamila ho obsluhuje dobrých patnáct minut, několikrát upravuje vazbu a vyměňuje květiny.

Mezitím si prohlížím místní nabídku. Skutečně tu prim hrají růže různých velikostí a barev, najdeme tu ale i gerbery, irisy, eustomie, omamně vonící lilie a frézie, alstromérie, drobnokvěté karafiáty, ale i řadu extravagantních rostlin. Mezi ty musíme počítat laty rozkvetlých orchidejí, strelicie nebo kurkumovník.

Když se za zákazníkem zavřou dveře, ptám se: „Věrný ctitel?“ Kamila zakroutí hlavou.

Typ bombarďák

„To byl typický bombarďák,“ řekne Kamila a pustí se do vysvětlování. „To je prokletí květinářek. To mám vždycky chuť zaplakat. Chlap, co si nedá poradit a prosazuje svůj názor za každou cenu.“ Požaduji bližší vysvětlení. „Stokrát můžete vysvětlovat, že není hezké, když zkombinuje žlutou, modrou, červenou a růžovou květinu. Je mu to jedno, nedá si poradit.“

Podle Kamily to jsou muži, kteří chtějí co nejvýraznější aranžmá. Těmto mužům je prý jedno, že některé květiny se s jinými nesnáší a vázat je dohromady, to je podle Kamily jejich vražda. Naléhám na to, které to jsou. „Narcisy, nesnášejí jiné květiny, stejně tak jsou nepřátelské i růže a tulipány,“ odpovídá Kamila.

„Bombarďáci chtějí květiny barevné jako plakát, chtějí co nejkřiklavější fólii a ještě spoustu doplňků. Jsou jak páv. Potřebují, aby byl každý uchvácený nad tím, jakou zrůdnost v podobě květiny přinesou,“ říká prodavačka a pokračuje: „S takovým mužem je těžké žít, prosazuje svoje, upřednostňuje se a ostatní přehlíží. Taky právě bombarďákům se nejvíce květiny převazují, protože nejsou spokojení.“

Typ elitář

„Anebo naditá šrajtofle,“ osvětluje poslední typ zákazníka. „Přesně ví, co chce, ale klidně si nechá poradit. Je precizní, v drtivé většině případů draze oblečený. Nechce kytici nápadnou, ale exkluzivní. A zpravidla jednodruhovou.“

Podle Kamily jde nejčastěji o velké kytice růží, lilií, ale i kal nebo anthurií. „Nevím proč, ale tito pánové nemají moc rádi zelené doplňky a příkrasy, většinou spoléhají jen na krásu květů. Dají se ale zlákat na výjimečné aranžmá, nedávno jsem obrovskou kytici růží nevázala ani do výšky ani do kulata, ale sestupně jako schody. Byla to výzva, bavilo mě to, i když potom pořádně bolely ruce, protože to bylo hodně těžké.“

Podle Kamily je elitářů málo. „Jsou s nimi ženy šťastné?“ zkouším otázkou její psychologický odhad. Kamila se zamyslí a řekne: „Mají asi hodně peněz, ale myslím si, že jen málokterá žena dokáže vedle nich žít.“

Tak pánové, poznali jste se? Ruku na srdce, jaký typ mužů jste vy? Pomalu se nám blíží Mezinárodní den žen, kdy drtivá většina mužů otevře dveře květinářství, i když to běžně nedělá. Není zrovna toto ta výzva, kdy dokážeme našim polovičkám, že nejsme tak snadno k přečtení!