Na kolik obědů máte?

foto: Jaroslava Timková pro PrahaIN.cz/Nabídka poledního menu Villa Fritz, Rokycany

Kolik obědů si může člověk pořídit za jednu výplatu? V době, kdy ceny poledního menu dosahují hranice dvou stovek, se z toho stává zásadní otázka. Praha překvapivě nevychází nejhůř, ač má jedny z nejdražších obědů, má i nejvyšší mzdy. Nejhůř je na tom Jihočeský kraj, který má vůbec nejvyšší průměrnou cenu oběda a zároveň nejnižší počet obědů, které si lze za výplatu koupit.

V Českých Budějovicích by chtěl žít každý. Opravdu?

Slavný výrok ze Záskoku Divadla Járy Cimrmana se stal kulturním memem. Dnes ale dostává trochu hořkou příchuť. V Jihočeském kraji, jehož metropole jsou právě České Budějovice, je oběd nejdražší v celé republice, v březnu 2025 vyšel průměrně na 205,92 koruny. Přitom hrubá mzda zde činí jen 41 929 korun.

Výsledek? Nejnižší počet obědů za průměrnou výplatu v Česku je jen 203.

V Praze je blaze, ale draze?

V hlavním městě se za oběd zaplatí v průměru 201,09 korun. To z Prahy dělá třetí nejdražší kraj. Průměrná hrubá mzda je nadprůměrná a činí 62 472 korun. Zaměstnanec si tak může dopřát až 310 obědů měsíčně, nejvíce v zemi. Otázkou je, kolik je jeho skutečná hrubá mzda, protože i Praha pociťuje úbytek hostů na polední menu v restauracích.

 Kolik obědů si koupíte za výplatu?

Výpočet: hrubá mzda děleno cena oběda, zaokrouhleno dolů. Data: Pluxee a ČSÚ, 1. čtvrtletí 2025.

Stravenka nestačí, lidé šetří a chtějí vědět, co jedí

Daňově optimální hodnota stravenky pro rok 2025 činí 225 korun. Firma může uhradit 55 procent (123,90 korun) a zaměstnanec doplatí zbytek (101,10 korun). To by na oběd v restauraci stačilo, pokud by tento model zaměstnavatelé skutečně využívali.

Podle dat společnosti Pluxee, největšího prodejce stravenek a firemních benefitů,  je ale realita jiná. Nejčastější hodnota stravenky se pohybuje jen mezi 120 až 130 korunami. A to dnes nestačí ani na samotné hlavní jídlo, natož na menu s polévkou nebo nápojem. Proto se velká část strávníků přesouvá z restaurací do fastfoodů nebo k alternativním způsobům stravování. 

„Máme hypotéku, šetříme, ale zároveň chceme jíst kvalitně a zdravě. Restaurace jsou drahé, jídla se opakují, výběr není moc pestrý. Sezónní suroviny tam člověk často ani nepozná,“ říká Radka z Říčan, která pracuje jako účetní.

Místo restaurací tak lidé čím dál častěji volí vlastní krabičky. „Když za stravenky nakoupím v supermarketu a doma uvařím, vím přesně, co jíme a v práci už nemusím vytahovat peněženku,“ doplňuje Pavel, pracuje jako technik v Praze a vaří každý den obědy i pro manželku, které si berou do práce.

„Ceny menu totiž rostou, ale podpora od zaměstnavatelů stagnuje. A když si v restauraci dáte polévku, hlavní chod a něco k pití, cena oběda se rázem posune ještě výš ke 250 korunám,“ shrnuje jeden ze zaměstnanců na Praze 4.

Paní Lenka bydlí ve Stodůlkách a nedaleko dochází i do zaměstnání. Její zaměstnavatel nabízí celodenní stravování ve firmě, od snídaně až po odpolední svačinu. Na výběr je denně ze tří jídel a deseti salátů, které si mohou objednat. K dispozici mají snídaně, jogurty, dezerty, ovoce i odpolední svačiny a polévky, které si mohou kdykoliv vzít z lednice. Zaměstnavatel zaplatí stejně, zaměstnanci dostanou více a jsou spokojení.

Hospoda v každé vesnici? Zapomeňte!

Zdražování obědů je součástí širší proměny celého pohostinství. Cenová hladina v gastronomii za posledních pět let stoupla o více než 50 procent, a to i kvůli zvýšení DPH. Od ledna 2024 se například sazba na točené pivo zvedla z 10 na 21 procent, což přidalo až šest korun k ceně půllitru.

Podle Miroslava Kubce, prezidenta Asociace kuchařů a cukrářů ČR  a manažera hotelu Villa Fritz, se české restaurace postupně přizpůsobí modelu běžnému v jiných evropských zemích.

„Po obědech budou mnohé podniky zavírat a otevírat až na večeře. Hospoda v každé vesnici přestane být samozřejmostí a podniky se zaměří na méně hostů, ale s vyšší přidanou hodnotou. Návštěva restaurace se tak postupně promění z každodenní rutiny na zážitek,“ říká Miroslav Kubec.

„V našem hotelu Villa Fitz využíváme polední nabídku od pondělí do pátku, ale samozřejmě nezapomínáme na ty, kteří k nám chtějí přijít i mimo obědy. Od 15 hodin nabízíme sezónní menu a k tomu se snažíme vždy přijít s něčím navíc. Na podzim chystáme nabídku hovězích specialit z masa volně paseného stáda. Pravidelně pořádáme i nedělní brunche a minulý týden jsme měli den zaměřený jen na grilování. V dnešní konkurenci uspějí jen ti, kteří dokážou hostům nabídnout něco navíc a poskytnout jim jedinečný zážitek, pro který se budou chtít vracet,“ dodává Miroslav Kubec.

Výsledky ukazují, že  nejde jen o to, kolik oběd stojí, ale kolik si toho za výplatu může člověk dovolit. A rozdíly mezi kraji jsou značné. Praha těží z vysokých platů, Vysočina z nízkých cen. Jihočeský kraj trpí dvojím znevýhodněním, má nejdražší obědy a přitom podprůměrné mzdy.

Zaměstnanci na to reagují změnou zvyklostí, chodí na oběd méně často a stravenky utrácí v supermarketech. Firmy, které na stravování přispívají, tak činí podle svých možností. Přitom kvalitní jídlo není luxus, ale základ.