Nedostatek míst v mateřských školách bere z rozpočtu více než miliardu korun ročně

České matky čelí v období mateřství jednomu z největších propadů v míře zaměstnanosti. Jejich vyšší zaměstnanost by přitom pomohla narovnat deficity penzijního systému či snížit genderové rozdíly na trhu práce. Nedostatek míst v mateřských školách navíc vede i ke ztrátám ve státním rozpočtu.

O problému zaměstnanosti matek předškolních dětí informoval v tiskové zprávě Národní institut SYRI na základě vědecké studie publikované v multidisciplinárním časopise Plos One. Vyplývá z ní, že český rozpočet kvůli nedostatečným kapacitám školek přichází ročně o více než miliardu korun.

Dostupnost předškolní péče je jedním z důležitých faktorů zaměstnanosti matek předškolních dětí. To, do jaké míry dokáže zvyšování kapacit předškolních zařízení zvýšit zaměstnanost žen, se však liší napříč státy. Důležité je přitom institucionální nastavení i sociální norma dané země.

V roce 2011 chybělo ve školkách 105 tisíc míst

„Zatímco v roce 2001 chybělo asi 63 tisíc míst v mateřských školách, v roce 2011 to už bylo více než 105 tisíc. A díky tomuto poklesu dostupnosti mateřských škol bylo v roce 2011 zaměstnáno o 9 000 matek méně,“ uvedla Klára Kalíšková ze SYRI a CERGE-EI. Právě změny v dostupnosti mateřských škol mezi lety 2001 a 2011 se staly podklady pro studii.

Podle vědců představuje nedostatek míst ve školkách každoroční ztrátu ve výši 1,2 až 1,7 miliardy korun na daních z příjmu a odvodech žen, které by byly zaměstnané, pokud by pro své dítě našly místo v mateřské škole.

Unikátní databáze předškolní péče

„V rámci výzkumu jsme propojili data ze Sčítání lidu, domů a bytů a ze Školského registru MŠMT a vytvořili tak unikátní databázi zachycující jak poptávku po předškolní péči o děti, tak i kapacitu mateřských škol ve více než 6 000 českých obcích v letech 2001 až 2011. Modelovali jsme také variantu, že mateřská škola není dostupná v obci bydliště. Shromáždili jsme data o dojezdových vzdálenostech do nejbližších obcí, ve kterých mateřské školy jsou, a odhadovali, jakou šanci mají rodiče získat místo v mateřské škole v sousedních obcích,“ přiblížila Kalíšková.

Pochopitelně se situace v každé obci liší. Někde se dostupnost snížila například kvůli novému satelitnímu městečku, které přilákalo spoustu mladých rodin s dětmi. Jinde naopak mladí lidé odešli, nebo byla v obci postavena nová školka.

„Zabývali jsme se otázkou, jak tyto změny v dostupnosti školek ovlivnily zaměstnanost žen s předškolními dětmi. Naše odhady ukazují, že zvýšení dostupnosti míst v mateřských školách o 10 procentních bodů vedlo ke zvýšení míry zaměstnanosti matek dětí předškolního věku o 0,2–0,4 procentního bodu,“ uvedla Kalíšková, která kromě SYRI působí v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze.

Praha sčítá své kapacity

Praha si ve spolupráci s městskými částmi nechala vypracovat analýzu počtu tříd v jednotlivých ročnících a jejich obsazenosti v mateřských školách. Ta by měla na základě predikce demografického vývoje zajistit dostatek míst s výhledem do roku 2035. Magistrát o tom informoval v tiskové zprávě.

Na přelomu letošního května a června se uskutečnilo také dotazníkové šetření na jednotlivých městských částek. Podle něj čítají celkové kapacity mateřských školek  40.563 dětí, což je reálně o necelých 2.300 míst méně, než je uvedeno v rejstříku škol a školských zařízení.

„Provedené průzkumy ukázaly potřebnost komunikace mezi úrovní městských částí a hlavního města Prahy, kdy čísla v rejstřících neodpovídaly skutečným kapacitám. Dále také spolupráci mezi Prahou a Středočeským krajem při tzv. příjezdové turistice žáků. Děláme maximum pro to, abychom byli na zápisy v příštím roce připraveni, klíčové jsou investice do rozšíření kapacit škol,“ informoval Antonín Klecanda (STAN), pražský radní pro oblast školství, sportu a volného času.