Nejpřekvapivější požadavek? „Dvacetimetrový plavecký bazén v podkrovním bytě.“ Hovořili jsme s architektkou Janou Mastíkovou

16. 07. 202217:35
Nejpřekvapivější požadavek? „Dvacetimetrový plavecký bazén v podkrovním bytě.“ Hovořili jsme s architektkou Janou Mastíkovou
foto: LOXIA/Ing. arch. Jana Mastíková, hlavní architektka a partner studia LOXIA

ROZHOVOR Nedostupné bydlení, to je téma, o kterém se v poslední době hovoří velmi často. Kolik bytů chybí? A vyplatí se s koupí bytu počkat, nebo není na co čekat? A promítla se pandemie koronaviru a s ní spojená opatření nějak i do architektury? I na to jsme se v rozhovoru ptali hlavní architektky studia LOXIA Jany Mastíkové.

Situace na trhu s bydlením je u nás špatná. Volných nových bytů je málo a když už, tak za obrovské ceny. Jak se podle vás změní situace například během roku?

Podle statistiky v Praze chybí průměrně 5 tisíc bytů ročně a tento stav je tu již delší dobu. Dalo by se tedy říct, že to, co žene ceny bytů nahoru, je mimo jiné i jejich nedostatek. Na druhou stranu, jak znám jiné evropské metropole, tak je realitou, že malý byt v centru stojí stejně jako dům na periferii, a jde o trend, nad kterým se nikdo nepozastavuje. Je to realita všech ekonomicky silných velkých měst. Nečekám proto výrazné snížení cen bytů, možná dojde k nějaké drobné korekci, ale do maximální výše tak 5 procent.

Co mají dělat mladí lidé, kteří se chtějí osamostatnit a koupit svůj vlastní byt? Na ten v současné době dosáhne málokdo. Jaké je podle vás možné řešení bytové krize pro mladé?

Myslím si, že je v nás hluboce zakořeněna potřeba věci vlastnit a obecně má v České republice vlastnické bydlení tradici. Nicméně, jak už jsem zmínila v otázce předchozí, bytů je tu nedostatek a nelze uspokojit poptávku každého, a tak si myslím, že je to o preferencích. Buď budu něco vlastnit, ale nebude to byt v centru města, nebo půjdu cestou nájemního bydlení, což je záležitost úplně běžná a prioritou pro mě bude to, že nebydlím na periferii. Je to něco za něco. Ostatně jako mnoho dalších věcí v životě.

Každá mladá rodina má své priority nastaveny jinak a jinde, to stejné platí i pro jejich možnosti. Obecný recept nebo řešení v tomto případě neexistuje. Pokud by v Praze lépe fungovala příměstská doprava, tak se z mnoha lokalit dá pohodlně a rychle dojíždět, stejně jako tomu je například ve Vídni pomocí linek S-bahn nebo v Paříži vlaky RER.

Zaznamenali jsme názor, že kdo nemá bohaté rodiče, má s vlastním bydlením smůlu. Myslíte, že tomu tak opravdu je?

Tomuto názoru příliš nerozumím a nesouhlasím s ním. Obecně spoléhat v životě jen na druhé je podle mého názoru špatně. Každý je za svůj život a jeho směřování zodpovědný sám. Ano, někdo má toho štěstí na začátku víc, někdo míň, ale myslím si, že je potřeba se opřít primárně o sebe, svoje schopnosti, svoji vůli a usilovnou práci. Představa, že všechno v životě jde jednoduše a na spokojený život máme prostě nárok, je podle mě mylná.

Vyplatí se podle vás nákup nemovitosti co nejdříve nebo je naopak lepší počkat?

Podle mě je potřeba si nejdříve ujasnit priority. Zamyslet se nad svým životem a nad tím, jak v něm funguji dnes, ale i jak budu chtít žít za deset let. Podle toho se rozhodnout, jestli teď nutně potřebuji bydlet ve vlastním bytě a od toho to celé odvinout. Jestli koupit byt teď nebo za dva měsíce, roli nehraje, ale jestli ho koupit teď nebo za pět let, to už nějakou roli hrát bude. Panikařit teď, že ceny už půjdou jen nahoru a bez rozmyslu se upsat ke koupi něčeho, co pro mě nemá v dlouhodobém horizontu tu absolutní prioritu, podle mého není rozumné řešení.

O jaké byty je nyní největší zájem?

Nedokážu odpovědět na to, co se dnes aktuálně nejvíce prodává, to je otázka spíše na realitního makléře. My jako architekti aktuálně pracujeme na projektech, které budou stát za pět i deset let. To, co navrhujeme, je stále obdobná skladba bytů, jakou běžně známe. Je ale pravdou, že se čím dál víc investorů přiklání právě k myšlence nájemního bydlení.

Na naší redakci se obrátili lidé, kteří si koupili byt z nového projektu Zahálka u golfové hřiště. Lidem téměř pod okny jezdí vlaky, ale stěžují si na to, že je ruší sekačky na trávu z golfového hřiště. Co k tomu říct? Máte zkušenost, že se vždycky najde něco, s čím je klient nespokojený?

Projekt, který zmiňujete, není z pera našeho ateliéru a se situací tam nejsem dostatečně obeznámená, a tak bych ji nerada komentovala. Nicméně umím se vžít do kůže lidí, kteří si tam koupí své vysněné bydlení a následně jsou překvapeni z podobných skutečností. Ale opět je to i zde o osobních preferencích a troufám si tvrdit, že pokud budete chtít klidný život bez jakýchkoliv rušivých elementů, v Praze to nebude. Jednou vás ruší sekačka, podruhé to bude projíždějící vlak, poté zvony kostela nebo hluční sousedé. To obecně k lidskému soužití patří a ani dříve ani dnes se téměř nedá žít bez velké míry tolerance. Myslím si, že platí staré známé: „Nečiň druhému to, co nechceš, aby on činil tobě.“ Jsem však ráda, že s naší prací obecně jsou klienti spokojeni, o čemž svědčí i naše více než 25letá projekční zkušenost a tisíce vyprojektovaných bytů.

S jakou nejbizarnější podmínkou nebo přáním klienta jste se setkala?

Když navrhujete něčí vysněný projekt, tak je jasné, že se setkáte s různými požadavky. Lidé chtějí dům na míru vlastním potřebám a správný architekt by měl jejich přání vyslyšet, ať to jsou třípatrové vinné sklípky nebo pozorovací posed v zahradě. Nerada bych však označovala tato přání za bizarní, jsou to jen přání lidí, kteří si staví svůj vysněný dům, takže pro ně máme absolutní pochopení. Ale vzpomenu si, co mě jednou možná trošku zarazilo, byl dvacetimetrový plavecký bazén v podkrovním bytě. K jeho realizaci nakonec nedošlo, ale jistou dobu jsme se touto myšlenkou opravdu vážně zaobírali.

Vizualizace k projektu Terasy Břevnov ze studia LOXIA.

Promítla se pandemie koronaviru a s ní spojená opatření nějak i do architektury? Změnily se například požadavky klientů?

Ze zcela pochopitelných důvodů začali lidé upřednostňovat počet pokojů nad jejich velkorysostí a velikostí. Uvědomili si, že je fajn mít například o místnost navíc, kterou často využívají jako pracovnu, kde mají větší klid a soukromí na práci, kterou čím dál více vykonávají právě z domova.

Na jakém projektu v současné době pracujete?

V současné době nás zaměstnává několik staveb, které se podle našich návrhů realizují. Jmenovala bych například mateřskou školu Mydlinky v pražských Modřanech, nedávno jsme také položili základní kámen celé nové rezidenční čtvrti Tesla Hloubětín a dokončujeme volnočasový areál pod Nuselským mostem. Dále pracujeme na mnoha dalších rezidenčních a administrativních budovách, několik z nich bude stát i na Rohanském nábřeží v pražském Karlíně, který mám osobně velice ráda.

Vizualizace k projektu Bytový dům Zahradní Město ze studia LOXIA.

Ještě poslední dotaz. I přesto, že ceny nemovitostí v hlavním městě jsou obrovské, tak většina nových bytů, které vzniknou v nových projektech, jsou rychle prodané. Kdo je kupuje?

Projektům dáváme jako architekti duši a sledujeme celý proces stavby, ale u jejich prodeje už nejsme. Zpětnou statistiku prodejů proto nemáme k dispozici, to je spíše otázka na někoho, kdo byty prodává.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných