foto: Archív Jiřího Víška, se svolením/Jiří Víšek, předseda představenstva Sdružení pražských podnikatelů a živnostníků
ROZHOVOR: Živnostníci i podnikatelé jsou už několik let terčem nepravdivých slovních útoků, kdy jsou veřejnosti předkládány zcela vymyšlená tvrzení, že OSVČ platí ze svých příjmů méně peněz státu než zaměstnanci. „Jde o nepravdivé informace, které zřejmě strany vládní koalice neznají, anebo je prostě OSVČ vůbec nezajímají,“ řekl redakci PrahaIN.cz Jiří Víšek, předseda pražských podnikatelů a živnostníků.
Podle jeho slov jde o nepravdivé fabulace, které mají za cíl přesvědčit veřejnost, že zaměstnanec zaplatí na odvodech více než OSVČ.
„Přitom je velmi jednoduché ukázat, že jde o zcela nepravdivé informace. Například sociální pojištění zaměstnance bez odvodu zaměstnavatele činí 6,5 procenta z celého vyměřovacího základu. Při minimální mzdě 17 300 korun, tak zaměstnanec zaplatí měsíčně 1 125 korun. OSVČ měsíčně platí za sociální pojištění 2 944 korun. Aby tuto částku zaplatil zaměstnanec musel by mít hrubý plat 45 800 korun,“ vysvětlil naší redakci Jiří Víšek.
Psali jsme
Tisíce živnostníků a podnikatelů, které kvůli datovým schránkám ukončily činnost, jsou pouze špičkou ledovce. Stát komplikuje život OSVČ skoro 30…
„Opakovaně tady někdo tvrdí, že zaměstnanec za sociální pojištění platí 31,5 procenta z vyměřovacího základu. Z nějakých nepochopitelných důvodů k tomu totiž připočítávají 25 procent. Ale to je přitom částka, kterou státu odvádí zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec,“ dodal.
To samé platí i o placení zdravotního pojištění. I tady podle jeho slov platí zaměstnanec nesrovnatelně menší částku než OSVČ. „Odvod zaměstnance na zdravotní pojištění činí 4,5 procenta z vyměřovacího základu. Pokud má zaměstnanec minimální mzdu, platí za zdravotní pojištění 779 korun. OSVČ odvádí na zdravotní pojištění 2 722 korun. Aby zaměstnanec zaplatil měsíčně stejnou částku jako OSVČ, musel by jeho hrubý příjem být 60 480 korun. Kdyby zaměstnanec nedostal výplatu, nebude platit samozřejmě nic. OSVČ však musí měsíčně zaplatit za zdravotní i sociální pojištění 5 666 korun, a to i v případě, že v daném měsíci neměl žádný příjem,“ zdůraznil Jiří Víšek.
Psali jsme
ROZHOVOR: Nebývalý růst cen základních potravin během několika málo měsíců zaskočil širokou veřejnost i odborníky. Objevily se informace,…
Současně upozornil, že ačkoliv OSVČ nejsou zaměstnanci a živí se sami, přímo na ně dopadá tlak především ze strany odborů na zvyšování minimální mzdy. „Tím, že se zvyšuje průměrná mzda, zvyšují se i minimální odvody sociálního pojištění. Přesněji pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které OSVČ odvádí v roce 2023 ve výši 29,2 procent z jeho vyměřovacího základu, kterým je 50 procent daňového základu,“ upozornil Víšek naši redakci.
„Pokud je jeho vyměřovací základ nižší než státem určený „minimální základ“, platí pro odvod minimální základ. Takže zaplatí měsíčně částku povinné zálohy 2 944 korun, a to bez ohledu na výši zisku. V případě, že má vyměřovací základ vyšší než je minimální, v přehledu to přizná a doplatí,“ dodal.
Podle jeho slov je stejný postup i u zdravotního pojištění. Zde je výměra pojištění 13,5 procent z 50 procent vyměřovacího základu. „Částka povinné zálohy je 2 722 korun. Celkem za obě pojištění to činí měsíčně částku 5 666 korun, bez ohledu na nízký zisk či ztrátu. Tuto částku musí OSVČ zaplatit, i když v daném měsíci nevydělá ani korunu,“ zdůraznil šéf pražských podnikatelů.
„To, že se o negativním vlivu zvyšování minimální mzdy na OSVČ vůbec nehovoří, znamená buď, že tuto skutečnost zákonodárci a vládnoucí koalice nezná, nebo je OSVČ vůbec nezajímají. Co je tedy třeba udělat? Oddělit výpočty minimálních odvodů od průměrné mzdy,“ ukončil Jiří Víšek.