Operační program Praha – pól růstu končí

Veškeré finance Operačního programu Praha – pól růstu ČR (OPP PR) byly vyčerpány. Necelých 11 miliard korun prý pomohlo s realizací zhruba 1.600 projektů v oblastech výzkumu a vývoje, energetických úspor, sociálního začleňování nebo vzdělávání.

O úspěšném ukončení dotačního programu informuje tisková zpráva pražského magistrátu. Schválení programu je datováno na červen roku 2015. Právě tehdy byly vyhlášeny první výzvy z konečných více než 60 do roku 2022.

Celkem bylo pro program alokováno téměř 11 miliard korun, což umožnilo vznik 1.600 projektů. Podpořené výzvy se dělily na čtyři oblasti: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací; Udržitelná mobilita a energetické úspory; Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a na závěr Vzdělání a vzdělanost a podpora zaměstnanosti. První projekty odstartovaly už v roce 2016.

Dobrá vizitka hlavního města

„Hlavní město Praha začínalo OPP PR v situaci slabého žáka, ale podařilo se mu skončit na pozici premianta mezi všemi operačními programy v České republice. Velký dík patří všem, kteří se na něm podíleli. Je to dobrá vizitka a úspěch hlavního města,“ uvedl ve zprávě radní pro oblast financí, rozpočtu, fondů a podpory podnikání Zdeněk Kovářík (ODS).

Jak vyplývá z programového dokumentu, mezi intervence a oblasti, které jsou pro Prahu určující a které si proto zasloužily podporu, patří využívání kvalitního lidského a inovačního potenciálu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, podpora malých a středních podniků, energetické úspory a podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství nebo podpora vzdělávání a rovných příležitostí.

Evropská unie zaplatila polovinu

Z celkových 10,78 miliard korun se na financování projektů podílela z 50 procent Evropská unie. Konkrétně prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF) zaměřeného na zlepšování příležitostí k zaměstnání a vzdělávání a pomoc fyzicky, mentálně nebo sociálně znevýhodněným lidem a Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), který se zaměřuje na zmírňování hospodářských a sociálních rozdílů.

„Cesta pražského operačního programu byla rozmanitá. Počáteční zájem pražských žadatelů byl menší vzhledem k užšímu zaměření programu a odlišným parametrům. Postupem času se díky práci na zjednodušení pravidel a podmínek pro realizaci projektů podařilo počáteční ostych žadatelů překonat a ve většině výzev jsme začali zaznamenávat převis poptávky, což umožňovalo výběr skutečně kvalitních projektů,“ uvedl ve zprávě ředitel odboru evropských fondů Magistrátu hlavního města Prahy Karel Andrle.

Prostředky směřovaly tam, kde jich bylo třeba

Odbor podle jeho slov dokázal v rámci programu reagovat na nečekané situace a finanční prostředky směřoval tam, kde to bylo nejvíce potřeba, například do programu Covid-Praha. Ten podle webu dotaceeu.cz usnadnil živnostníkům, malým a středním podnikatelům přístup k financování v návaznosti na zmírnění hospodářských následků po pandemii covidu.

„Závěr můžeme zhodnotit pozitivně i díky vyjádření zástupců Evropské komise, kteří blahopřáli k tomu, že jsme přidělenou alokaci programu vyčerpali jako první ze všech dobíhajících operačních programů v ČR,“ dodal k ukončení programu Karel Andrle.

Napříč všemi čtyřmi oblastmi se nakonec podařilo uskutečnit 1.600 projektů, jejichž seznam nabízí web dotaceeu.cz. Konkrétně lze jmenovat například modernizaci osvětlení stanice metra Skalka, bezbariérové zpřístupnění stanice Palmovka, rozšíření činnosti sociálního podniku Zelený ostrov, rozjezd sociálního podniku Kuchařky bez domova nebo vznik nových školních tříd, dětských skupin či parkovacích míst.