foto: Redakce, PrahaIN.cz/Švestka, ilustrační foto
ROZHOVOR: V letošním roce se opět zvýší počet zrušených sadů. Na jejich místě většinou vyroste řepka nebo obilí. „Nová výsadba samozřejmě nějaká je, ale úbytek je nesrovnatelně větší, plochy ovocných stromů v České republice pomalu klesají,“ řekl serveru PrahaIN.cz zemědělský analytik Petr Havel.
V uplynulých letech ohlásili někteří ovocnáři, že ruší část sadů. Zastavil se tento trend, nebo naopak vznikají sady nové?
Nová výsadba samozřejmě nějaká je, ale úbytek je nesrovnatelně větší, celkově plochy ovocných stromů v České republice pomalu klesají. Myslím, že se jejich počet sníží i letos. Meruňky nejsou tak významné, protože jde o ovoce lokální. Problém jsou ale jabloně, které zaujímají největší plochu, a jablka jsou v České republice nejprodukovanější ovoce. Kvetou později, takže jabloně mrazy už tolik nepoškodí na rozdíl od broskvoní, třešní nebo višní.
Pěstební plochy v České republice klesají a důvodem nejsou mrazy ani nepřízeň počasí, ale nízké výkupní ceny. Je to zvláštní situace. Spotřebitelé kupují často velmi drahá jablka v maloobchodech. Ovšem to jsou speciálně vyšlechtěné odrůdy, kdy je jedno jablko jako druhé a jsou velká.
Někteří lidé se snaží spíš šetřit. Jak si vysvětlujete u ovoce tento úkaz?
Naše odrůdy jablek jsou drobnější. Lidé prostě nakupují očima a kupodivu ne peněženkou. Dávají tak přednost zahraniční produkci a odrůdám, které se u nás tolik nepěstují. Reakcím spotřebitelů část ovocnářů čelí tím, a v letošním roce to bude ještě větší fenomén, že lidem nabízejí samosběry. Ovšem ne každý má auto, aby si do sadů dojel, nebo nemá dobrou fyzickou kondici, zvláště senioři, kteří navíc šetří. Nicméně část lidí se k samosběrům vrací. Už předloni začal samosběr ovoce, například levných jablek. Je to možnost pro lidi, aby získali ovoce tuzemského původu, čerstvé a za příznivou cenu.
Psali jsme
Zvyšující se náklady a nízké výkupní ceny přivedly zemědělce z družstva v Libčanech u Hradce Králové k radikálnímu kroku. Jabloně, které…
Než se ovocnář rozhodne sad zlikvidovat, udělá si kalkulaci a rozhodne se pěstovat něco jiného.
Ano. Takové rozhodnutí nepřichází ze dne na den, ale v okamžiku, kdy zjistí, že už se mu to nevyplatí. Když je několik let po sobě ve ztrátě a sad zlikviduje, zůstane mu půda, na které může pěstovat třeba obilí. Ale ani to se už v posledních letech nevyplácí, protože jeho cena šla také hodně dolů. Takže si moc nepomůže. Navíc bude mít náklady s vykořeněním jabloní, které se mu v cenách pšenice, ječmene nebo řepky nevrátí. Ani řepka už není z hlediska cen tak výnosná, jak bývala. Myslím, že nejlepší řešení pro ovocnáře i ostatní pěstitele je nějakým způsobem k základní surovině vytvořit určitou přidanou hodnotu a prodávat svoje produkty. Například z jablek, ale i z jiných druhů ovoce, vyrábět mošty, sušené ovoce a podobně. To samozřejmě znamená, že si lidé pro ten produkt musí přijet. I když jsou výrobci, kteří zásobují maloobchodní sítě. Obecně jde o to snažit se, aby vyšší přidanou hodnotu vytvářeli přímo také sami zemědělci. Aby prodávali nejen suroviny, ale měli ještě rozšířenou nabídku ze svých výpěstků.
Podle předpovědi se blíží mrazy. Potká ovocnáře stejná pohroma jako před dvěma lety?
To je zatím s otazníkem. Vegetace je v různých lokalitách v různém stádiu vývoje. Kde je v pokročilejším stádiu vývoje, už ohrožena být může. I když meruňky minus tři až čtyři stupně vydrží. Třešně vydrží maximálně dva stupně pod nulou. Zatím se zdá, že ohlášené mrazy mohou sice znamenat nějaké poškození, ale ne všude a zatím ne významně. Ovocné stromy už kvetou a v některých lokalitách vykvetly dříve, to jsem předpokládal. Zatím ale předpovědi mrazů nejsou tak ponuré. U meruněk se předpokládá, že mohou květy namrznout, protože je to raný ovocný strom. Když mráz poškodí třeba osmdesát procent, tak se stále ještě meruňky urodí. Úroda není skvělá, ale běžná. Ovocnáři s jistým poškozením určitě počítají a myslím, že tu hranici osmdesáti procent letos mráz nepoškodí. Pěstitelé meruněk mají větší problémy v situaci, když začne mrznout ne na začátku, ale na konci dubna a na počátku května. To už jsou stromy v daleko větším stádiu vývoje, jsou odkvetlé, mají pupeny a začíná se tvořit plod. Pak jde o těžký zásah. Uvidíme, jak všechno dopadne, předpověď počasí se samozřejmě může změnit. Držme zemědělcům palce, ať jim úroda dobře dopadne.