Petky budou pro žebráky žně. V Německu už vědí své

Zálohování PET lahví a plechovek je velmi aktuální téma, minulý týden představil plán na zálohování ministr životního prostředí Petr Hladík spolu s náměstkyní primátora Janou Komrskovou. Ministr slíbil, že plán předloží do Sněmovny k projednání na konci léta. Ne u všech se ale zálohový systém setkává s nadšením.

Své výhrady vyjádřily stovky obcí v západních a středních Čechách. Nesouhlas vyjádřili i sněmovní poslanci z dalších českých regionů, na základě informací od firem, které pro ně provádí třídění odpadů. Zamítavá usnesení byla přijata podle nich především proto, že systém třídění odpadů v Čechách je dlouhodobě skvělý. I proto, že jsme do osvěty za poslední roky investovali třináct miliard korun.

V jiných evropských zemích systém fuguje již dlouho, Slováci zalohování zavedli na začátku roku 2022, v Německu systém funguje ještě mnohem déle. Na co si ale podle zkušeností z  Německa budeme muset zvyknout, je nový druh „žebrání“.

25 centů sem, 25 centů tam

V Německu jsme to sami zaregistrovali už několikrát. Někteří bezdomovci, kteří by za třeba u nás posedávali s kelímkem od kávy či kšiltovkou na drobné, vybírají po městech PET láhve a plechovky.

Buďto jednoduše vybírají popelnice, ačkoli zálohování obalů v Německu funguje velmi dobře, někteří lidé obaly stejně hází do běžného odpadu, nebo se nás na prázdné PET lahve lidé zeptali přímo na ulici, stávalo se nám běžně, že jsme ještě neměli dopito a už u nás někdo stál, že by chtěl naši lahev. 

Pro tyto případy mají´mnohdy připravené nákupní tašky, když se zaplní po okraj, nemusí se po vrácení jednat o poukázku do obchodu pouze za drobné.

Záloha na jednu PET lahev či plechovku v Německu aktuálně činí 25 centů, což je něco přes šest korun. Pokud člověk vybere od lidí ve městě dvacet lahví už má pět euro. Další počty už určitě zvládnete sami.

Dá se očekávat, že tento nový typ žebrání by v případě zavedení novely zákona o odpadech přišel i do České republiky. Že by ale běžné žebrání vymýtil, není pravděpodobné.

Žebrající muž s kotětem v Praze. Zdroj: PrahaIN.cz

Také v Německu je zcela běžné potkávat v ulicích žebráky. Čím se možná odlišují od Česka, jsou cedule, na kterých často mají napsáno „für Essen“, tedy „na jídlo“, cedule se nacházejí u jejich vytvořené kasičky na peníze.

Žebráky lze potkat téměř ve všech větších městech v Německu.

Až v Česku začne zálohování PET lahví, jejich vybírání bezdomovci a dalšími v Praze by se pravděpodobně nijak nedotýkalo Obecně závazné vyhlášky č. 14/2000 Sb. hl. m. Prahy, jež zakazuje žebrání na veřejných a dalších určených místech v hlavním městě.

Jak ale bude v následujících dnech, týdnech a měsících probíhat debata o novele, je otázkou. Odpůrci novely argumentují například tím, že Češi jsou špičkou v třídění odpadu. Zastánci oponují, že toto nestačí a je rozdíl mezi tříděním a recyklací.

„Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Na rozdíl od stávajícího systému, zálohový systém zajistí skutečnou recyklaci vysbíraných materiálů, ne pouze dobrý pocit, že jsme nejlepšími třídiči v Evropě bez ohledu na to, že polovina vytříděných plastů stejně skončí na skládce nebo ve spalovně. Dominantní vliv na uhlíkovou stopu má především technologie výroby a recyklace. LCA studie VŠCHT se soustředila na nakládání s nápojovými obaly napříč celým jejich životním cyklem, včetně dopravy a dalších aspektů spojených s jejich vysbíráním,“ uvedla pro PrahaIN.cz Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.