foto: ČEZ, sekce pro média/JE Dukovany, ilustrační foto
Sucho a nízké hladiny řek snižují výrobu elektřiny v některých evropských jaderných elektrárnách. Zatímco Rumunsko a Maďarsko už výkon omezují, české elektrárny díky odlišnému systému chlazení podobné potíže zatím nemají.
Extrémně nízká hladina Dunaje dopadá na výrobu v jaderných elektrárnách. Rumunsko rovnou odstavilo reaktor v elektrárně Cernavodă. Maďarsko, už tak zasažené nedostatkem elektřiny, snižuje výrobu v elektrárně Paks. Zemím na Dunaji tak jen kvůli těmto dvěma krokům chybí 900 megawattů výroby.
Úplnou odstávku elektrárny chystají Maďaři na neděli. Předposlední blok elektrárny byl odstaven v noci. „Elektrárna tak bude vyrábět pouze 240 megawattů a v neděli bude poprvé po 44 letech odstavena úplně,“ napsal na facebookovém profilu premiér Péter Magyar.
Se suchem dlouhodobě bojují i jaderné elektrárny ve Francii. Ty se pravidelně omezují kvůli suchu či horku. Tato omezení vytvářejí problémy, kdykoli nad Evropou málo fouká či nesvítí slunce.
ČEZ chlazení svých jaderných elektráren zvládá. „Máme v tomto směru štěstí, že máme chladicí věže,“ vysvětluje mluvčí firmy Ladislav Kříž. „Díky tomu jsme nikdy v minulosti nemuseli jakkoli omezovat provoz v souvislosti s množstvím vody v řekách a nepředpokládáme to ani v budoucnu,“ popisuje.
České jaderné elektrárny potřebují řádově méně vody než ty ve Francii či Maďarsku, které spoléhají na dostatečně vysoký průtok vody z řek.
„Musíme počítat s dalším zhoršováním dostupnosti vody v souvislosti se změnou klimatu,“ říká Kříž. Například chystané nové jaderné bloky v Dukovanech už si nevystačí jen s vodou z řeky Jihlava. Očekává se, že bude stále méně vody. „Proto počítáme s kombinací chlazení vodou a takzvaného suchého chlazení vzduchem,“ dodává.
Sucho ale neomezuje jen výkon jaderných elektráren. V Německu se nyní řeší dopady nízké hladiny Rýna. Prognóza počítá s tím, že dosáhne nejnižší hladiny od roku 1990. Právě po této řece míří do vnitrozemí uhlí, ale i paliva.
„Pokud bude vlna veder pokračovat, mohl by nastat nedostatek benzínu a nafty,“ píše německý deník Handelsblatt. Kritickými místy proplují jen lodě s nejnižším ponorem, což je tak každá dvacátá. Podle deníku tak rejdaři chtějí zhruba sedminásobek běžných sazeb. Variantou je kamionová či železniční doprava, té ale chybí řidiči či kapacity.