Prázdniny zvýšily počty neplatičů nájemného

Zatímco v polovině letošního roku se majitelé nájemních nemovitostí radovali z klesajícího podílu neplatičů nájemného, třetí čtvrtletí roku přineslo špatné zprávy. Růst podílu nájemníků neplatících za bydlení vzrostl v průběhu tří měsíců ze 2 na 2,8 procenta. Důvodem jsou pravděpodobně prázdniny a dovolené.

Srpnová tisková zpráva Asociace nájemního bydlení (ANB) informovala o snižování podílu neplatičů nájemného, kterých v druhém čtvrtletí letošního roku ubylo z 2,4 na 2 procenta. Šlo o dlouhodobý pokračující trend, neplatičů totiž ubylo i v meziročním srovnání, a to o 0,3 procenta.

Jak tehdy uvedl CEO společnosti UlovDomov Michal Hrbatý, na počet neplatičů má velký vliv zlepšující se ekonomická situace. Už tedy ovšem avizoval, že se poměr blíží pomyslnému dnu a počet neplatičů už by se výrazně a dlouhodobě snižovat neměl.

Počet neplatičů v létě narostl

Jeho slova potvrdila další z pravidelných čtvrtletních analýz ANB, s jejímiž výsledky seznamuje tisková zpráva. Za třetí čtvrtletí roku 2024 totiž neplatičů zase přibylo. Konkrétně o 0,8 procenta. „Po debatě napříč asociací jsme se shodli, že jedním z důvodů je čas prázdnin a dovolených. Lidé přesunuli dočasně myšlenky a priority jinam,” uvedl ve zprávě k možné příčině růstu Jakub Vysocký, prezident ANB.

Neplatič nájemného je definován jako nájemník, který na nájemném dluží částku vyšší než tisíc korun po dobu delší než 30 dní, ale stále je nájemníkem. Součástí čísel tak nejsou například lidé, kteří sice za nájem dluží, ale v nájmu už nebydlí. Důvodem je, že při jejich započítávání by počet neplatičů kumulativně rostl, protože řada lidí svůj dluh nezaplatí nikdy.

Čísla se týkají profesionálních pronajímatelů

Asociace sleduje kvartální vývoj počtu neplatičů nájemného v Česku od začátku letošního roku. Čísla vycházejí z dat ANB, která sdružuje profesionální, tedy institucionální pronajímatele, kteří celkem disponují zhruba 60 tisíci jednotkami nájemních bytů. Reálný počet dlužníků na trhu tak může být o něco vyšší.

„Institucionální pronajímatelé mají oproti těm individuálním daleko lépe řešenou otázku předběžného scoringu zájemců o nájem i procesy spojené s pravidelnými platbami a případnými dluhy na nájemném,” upřesnil ve zprávě Tomáš Kašpar, viceprezident ANB.

Pronajímatelé nové nájemníky často důkladně prověřují

Scoring, neboli prověření budoucích nájemníků, často spočívá zejména v kontrole, zda nájemník není zadlužený. Prověřit se to dá ve veřejně dostupných rejstřících dlužníků či například v insolvenčním rejstříku nebo evidenci exekucí. Prověření dále často spočívá ve zjištění, zda má budoucí nájemník pravidelný příjem. Otázky mohou směřovat na výši úvazku i konkrétní pozici.

Pronajímatel či jeho zástupce se může ptát i na reference od předchozího pronajímatele, na důvody k hledání nového nájmu i důvody opuštění předchozího bydlení. Sítem bývá také výše vratné kauce, která může dosahovat hodnoty až tří čistých měsíčních nájmů a v případě problémů dokáže pokrýt nedoplatky za energie nebo případné poškozené vybavení.

Základem dobrého vztahu je komunikace

Pravidelné a včasné placení smluveného nájemného je bezpochyby základem vztahu nájemníka a pronajímatele. Jde totiž o jednu ze základních povinností nájemníka. Dostat se do situace, kdy nebude schopen zaplatit nájem ve stanoveném termínu, se může nájemce z různých důvodů. Například kvůli zpožděné výplatě, vážné nemoci nebo jiné nepředvídatelné životní situaci. Základem však bývá snaha otevřeně komunikovat a pokusit se dohodnout na ideálním řešení.

Nezaplacení nájmu může pronajímatele opravňovat až k ukončení nájemní smlouvy. Stejně jako ve všech takzvaných nerovných právních vztazích je však nájemník jakožto slabší strana zákonem více chráněn. Výpověď tak může dostat pouze ze zákonem stanovených důvodů.