foto: Rudolf Komár pro PrahaIN.cz/Nové značení MHD
Bohatí a chudí se od sebe v Praze postupně vzdalují, nejen příjmy, ale také lokalitami, ve kterých žijí. Dělení akcelerují například novostavby, které jsou nedostupné pro ty nejchudší.
Praha zatím patří mezi rovnostářská města, kde jsou všechny příjmové skupiny promíchané. Postupně se to ale mění. Studie Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) přímo uvádí, že někde jsou jednotlivé příjmové skupiny zastoupenější než jinde.
Vysoká třída (například šéfové a obecně vysoké pozice a vysoké příjmy): Pod Vidoulí (Jinonice), Zelené město (Hrdlořezy) a Holešovický přístav. Tyto oblasti lze považovat za enklávy vysokopříjmových obyvatel.
Vyšší střední třída (například specialisté): Tato skupina převládá v tradičních rezidenčních čtvrtích s výbornou občanskou vybaveností, jako jsou Dejvice, Letná nebo Vinohrady.
Střední třída (například řemeslníci, odborní pracovníci, úředníci): Studie ji bere jako základ, je zastoupena napříč celou Prahou.
Nižší střední třída (například pracovníci ve službách a prodeji): Řepy, Lhotka, Libuš, Jižní Město–Litochleby, Střížkov, některé části Žižkova (Havlíčkovo náměstí) a jižní Čakovice.
Nižší třída (například nekvalifikovaná a pomocná pracovní síla): Zde se projevuje efekt blízkosti dvou pražských věznic. Nižší třída se totiž soustřeďuje jak naBílé hoře (věznice Ruzyně), tak v oblasti kolem ulice U soudu (věznice Pankrác). Dalšími nízkopříjmovými enklávami jsou U malostranského hřbitova (Smíchov), Novodvorská, Zahradní Město–východ, Černý Most, sever Horních Počernic, části Libně a Vysočan a obecně oblasti s průmyslovými areály a ubytovnami.
Žiji v drahých bytech, ale mají horší vybavenost
V městech střední a východní Evropy byla segregace podle příjmu dlouhodobě nízká. Každou další dekádu se to ale mění, a to i v Praze.
Předcházet vzniku uzavřených lokalit je proto jednou z priorit města: „Jedním z vysvětlení je, že sociálně silnější obyvatelé se více stěhují do nové rezidenční zástavby, a tím se prostorově více koncentrují,“ stojí ve studii IPR. Naopak ti nejchudší se buď zcela stěhují z Prahy, nebo žijí tam, kde jsou nižší nájmy, tedy zpravidla v oblastech dále od metra a dále od centra.
Nejbohatší žijí paradoxně v oblastech s nižší občanskou vybaveností a kvůli některým uzavřeným areálům i s horší prostupností. Nejlepší zázemí má vyšší střední třída, která žije hlavně ve starších činžovních domech v centru Prahy.
S příjmy a zaměstnáním souvisí i míra vzdělanosti v oblasti a nezaměstnanost. Lokality s bohatšími lidmi vykazují nejvyšší podíly vysokoškoláků.
Zdroj: IPR
Bohatí Rusové, chudí Ukrajinci
Studie také uvádí, že cizinci jsou nejvíce zastoupeni mezi nejbohatšími, v tomto případě hlavně Rusové a Slováci, a mezi těmi nejchudšími, hlavně Ukrajinci. Extrémním případem je severní část Horních Počernic, kde Ukrajinci tvoří přibližně polovinu obyvatel. Naopak Rusové tvoří významnou část obyvatel řady nových rezidenčních projektů.
Ve Středočeském kraji tvoří vysokopříjmoví disproporčně velkou část obyvatel hlavně v obcích nejblíže Praze. Studie upozorňuje na Vráž v Černošicích a Dolní Břežany, ale i na obce Jesenice, Květnice a Zdiby.
Naopak sociálně slabší skupiny jsou až dále od Prahy. Opět jde o přítomnost věznic (Vinařice a Jiřice), přítomnost velkých průmyslových podniků a ubytoven (Předměřice nad Jizerou, Stará Lysá, Mochov). A dále jde o některé části větších měst, jako jsou Neratovice, Kralupy nad Vltavou, Kladno, Beroun nebo Benešov.