foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Výuka, ilustrační foto
Svou profesi chce opustit více než 13 procent učitelů českých základních škol, jak uvádí studie Národního institutu SYRI. Faktory, které je k tomuto rozhodnutí vedou, se však u mladých kantorů a jejich kolegů na konci kariéry výrazně liší. Na nedostatečné finanční ohodnocení si stěžují hlavně mladí.
Faktory, které učitele udržují v profesi, jsou dostatečné finanční ohodnocení, složení studentského sboru, pedagogické vedení i inovativnost školy. Růst platu v posledních třech letech pocítili zejména starší učitelé, kteří ve věku nad 55 let dostávají o 25 procent více než učitelé mladší 35 let. Vyplývá to z analýzy Jany Strakové a Jaroslavy Simonové, se kterou seznamuje tisková zpráva Národního institutu SYRI.
„Česká vzdělávací politika by se proto měla zaměřit nejen na obecné zvyšování platů učitelů, ale také na úpravu těchto nárůstů v průběhu pedagogické kariéry. Nástupní plat může být důležitý pro udržení mladých v profesi, zatímco v pozdějších fázích jejich kariéry ovlivňují rozhodnutí jiné faktory,“ uvedla ve zprávě k výsledkům výzkumu Straková.
Spokojenost určuje ředitel
Spokojenost učitelské sboru se dle studie publikované v International Journal of Educational Management odvíjí zejména od kvalitního ředitele. Ve školách, kde ředitel podporuje své učitele a stará se o jejich profesní rozvoj, mají učitelé dle výzkumu větší tendenci setrvat.
Záměr odejít je vyšší také ve školách s vyšším nedostatkem vybavení a ve školách s nižší úrovní inovativnosti. Kromě nízkého ohodnocení ovlivňuje tento faktor hlavně mladší kantory. Ti starší si stěžují spíše na nedostatečné pedagogické vedení.
Psali jsme
Smažený sýr, kuřecí řízek, svíčková na smetaně, to jsou jedny z nejznámějších jídel českých hospod, o kterých by si mnozí řekli, že jsou zároveň…
Nejdůležitější je kolektiv, tvrdí dvě učitelky
Výsledky průzkumu potvrzují i dvě učitelky, se kterými hovořila naše redakce. Obě učí na základních školách. Jedna se profesi věnuje teprve třetím rokem, druhá je už zasloužilou kantorkou. Obě jsou ale víceméně za jedno. Jakmile je prý špatný ředitel, nemá pro ně práce ve školství smysl.
„Je pravda, že více peněz bych samozřejmě ocenila. Ale to je na všech školách stejné, takže je pro mě vlastně mnohem důležitější, aby tam fungoval kolektiv. A ten dělá hlavně ředitel. Dříve jsem učila jinde a tam jsem to poznala na vlastní kůži. Ředitelka nás za zády pomlouvala u rodičů a celkově tam bylo hodně zlé prostředí. Vydržela jsem tam několik let, myslela jsem si, že to jinde lepší nebude. To jsem opravdu zvažovala, že se na učitelskou profesi vykašlu,“ přiblížila nám své zkušenosti učitelka druhého stupně základní školy, která má více než 20letou praxi.
Nakonec prý školu změnila a teď je spokojená. „Samozřejmě se vždycky najdou kolegové, se kterými si zkrátka nesednete. Ale náš ředitel je skvělý člověk na svém místě, takže všechno funguje a já jsem ráda, že jsem u učitelství vydržela. Pořád mě to baví,“ dodala.
Nedostatek peněz bere energii
Mladší z žen hovořila podobně. I podle ní má ve škole hlavní slovo ředitel, který utváří celkovou atmosféru, tím také motivuje ostatní zaměstnance k práci a setrvání v profesi. Finanční stránka je podle ní ale také velice důležitá, hlavně pro mladé učitele.
„Učila jsem už při škole, takže jsem pak po škole měla už nějakou praxi. Teď učím třetím rokem a pořád skoro nedosáhnu ani na 30 tisíc čistého, což mi samozřejmě vadí a bere mi to energii. Zatím ale nepřemýšlím, že bych svojí profesi opustila. Studovala jsem kvůli tomu 5 let. Přišlo by mi to škoda,“ uzavřela mladá učitelka.