foto: Jiří Zemen, PrahaIN.cz/Ze soutěže opravářů
ROZHOVOR: Od středečního rána se v prostorách Střední odborné školy – Centrum odborné přípravy a Gymnázium v Praze 9 konal další ročník soutěže středních škol v projektu Naučíme vás to opravit, jehož cílem je zvyšovat počet opravářů elektrospotřebičů.
PrahaIN.cz byla na místě. Soutěžilo celkem sedm škol, které měly za cíl opravit některé domácí spotřebiče, jednalo se například o pračku či kávovar. Při té příležitosti jsme vyzpovídali Radka Hacaperku, generálního ředitele APPLiA CZ a autora tohoto projektu.
„Opravářů elektrospotřebičů je v tuto chvíli na trhu relativně málo. Třicet let se jejich výchově nikdo nevěnoval. Je tam velká mezera, opraváři stárnou, odcházejí do důchodu a nikdo to po nich nepřebírá,“ říká Radek Hacaperka.
Je situace na trhu tak špatná, že v krajní nouzi opraváře v některých případech neseženete?
Určitě je problém s kvalitními opraváři. Budete mít spousty ´melouchářů´ a různých podobných existencí. Dokonce vím, že existuje server, který vám deklaruje, že vám ten přístroj někdo opraví, ale bohužel nemáte záruku, že ten člověk zná základní pravidla a má nějakou vyhlášku, například vyhlášku 50 a tak dále. Kvalitních a zdatných opravářů je skutečně málo.
Pro mnohé zásadní otázka. Kolik si vydělají?
Takhle, pokud se studenti rozhodnou pro studium učebního oboru, tak to není vždy o tom, že by byli rovnou opraváři domácích spotřebičů. Oni jdou na učební obory, které v tuto chvíli máme nějakým způsobem definovány a spravovány ministerstvem školství. Výuka oprava spotřebičů je posunuta do části takzvaného školního vzdělávacího plánu. Samozřejmě do budoucna pro ně může být velkou výhodou to, že naše sdružení zastupuje významné světové výrobce a uplatnění může být i u nich. Obecně si řemeslníci v současné době, pokud jsou kvalitní, dokážou vydělat velmi slušné mzdy někde na úrovní středního managementu zahraničních společností.
Ze soutěže. Zdroj: PrahaIN.cz
Děti a rodiče
Myslíte, že jsou peníze hlavní motivací pro učně? Nebo je to něco jiného, třeba prestiž, takový zdatný opravář může být respektovaný, zvlášť když se někomu v domácnosti něco rozbije a potřebuje to rychle opravit.
Co chcete od studenta, který se hlásí na učební obor a je mu 14,15 let? Já si myslím, že představu ještě nemá. Je to hodně o komunikaci s rodiči a výchově. Obecně si myslím, že děti, které jsou zručné na ruce a mají zdravý selský rozum, není nutné za každou cenu tlačit na gymnázium.
Tohle spousta mistrů z učilišť zmiňuje. Že za to mohou hlavně rodiče, tlačí děti na gymnázia či obory s maturitou...
Samozřejmě, rodiče jsou asi největším motivátorem k tomu rozhodnutí. A je to otázka primárně ambicí rodičů, kam děti budou posouvat. Myslím, že rozumní rodiče by si měli být schopní zvážit a chtít, aby se to dítě uplatnilo. Ne, aby mělo za každou cenu vystudované něco, co nikdy v životě dělat nebude.
To se asi oproti minulým rokům změnilo, nebo ne?
Ono se to změnilo, ale bylo to trochu vynucené situací. Kapacity gymnázií, případně středních škol nejsou tak vysoké, jako je poptávka studentů, proto je možná teď víc žáků na středních odborných učilištích a středních odborných školách.
Proč vlastně vy a činnost ohledně opravářů spotřebičů?
Já zastupuji v rámci sdružení světové výrobce domácích spotřebičů na českém trhu. A jeden z jejich požadavků byl: pojďme s tím něco udělat. My jsme v prvním kroku oslovili čtyři školy, po dalších dvou letech další dvě školy a od letošního léta přibyde škola v Hradci Králové a bude jich celkem osm. To portfolio v České republice je teď pokryté a myslím, že bude dostatečné.
Ze soutěže. Zdroj: PrahaIN.cz