foto: Markéta Grušáková, PrahaIN.cz/Větrná elektrárna
V Německu o uplynulém víkendu překvapila síla větru, která výrazně zvýšila výrobu elektřiny z větrných elektráren. Provozovatelé sítě kvůli tomu museli omezit výrobu některých elektráren a zároveň zasahovat, aby udrželi síť stabilní. Energetiku ale v regionu komplikuje i sucho – nízké hladiny řek omezují dopravu paliv a v Norsku ohrožují výrobu z vodních elektráren.
Na severu Německa o uplynulém víkendu překvapila intenzita větru. Energetici starající se o přenosovou síť museli zastavovat konvenční elektrárny. V jiných částech země je ale naopak kvůli stabilitě sítě museli povolávat k pomoci.
Energetický analytik Hergert Saurugg, který na situaci upozornil, odhaduje, že jen na poplatcích vyšly tyto zásahy od sobotního odpoledne do neděle na více než devět milionů eur (zhruba 220 milionů korun).
Uvedl, že jen v neděli došlo ve sjednocené evropské energetické síti k devíti výraznějším výkyvům frekvence, což nastává ve chvíli, kdy výroba a spotřeba nejsou v souladu.
Vykázané hodnoty sice neznamenaly žádnou vážnou situaci a neměly vliv ani na citlivé spotřebiče, provozovatelé přenosových soustav ale už museli zasahovat. Aktivovali takzvané podpůrné služby a snažili se situaci stabilizovat. V těchto situacích okamžitě reagují i velké elektrárny, které rychlost svých generátorů přizpůsobují situaci v síti.
Výkyvy podle Saurugga nebyly způsobeny trhem, ale stála za nimi jiná než očekávaná výroba elektřiny hlavně ve větrných elektrárnách na moři. V sobotu odpoledne byla elektřina prakticky v celé Evropě zdarma, důvodem byla nízká víkendová spotřeba kombinovaná s vysokou výrobou fotovoltaických a větrných elektráren.
Energetiku trápilo i sucho
Výkyvy větru ale nejsou to jediné, co nyní německou energetiku trápí. Stav hladiny Rýna je už týdny příliš nízký, aby šlo většinu lodí vůbec vypravit, což dopadá i na přepravu uhlí. Lodě, které po Rýnu proplují, nelze nakládat plně. Vážná situace může trvat až do listopadu. Volné kapacity na železnici či silnici prakticky nejsou. Stav řeky byl nejnižší za 180 let, v posledních dnech sice o něco vzrostla, očekává se ale opětovný pokles.
Sucho dopadá také na norskou energetiku. Ta je za běžného stavu naprosto ideální. Zelenou vodní energii doplňují plynové elektrárny poháněné vlastním plynem. Takovou pozici mohou Norsku další evropské země jen závidět. Jenže vody v norských přehradách je letos málo.
Pokud nezačne v dostatečné míře pršet, může země, která má obvykle přebytek vlastní zelené a levné elektřiny, zcela záviset na dovozu. Podle společnosti Montel by ceny elektřiny v jižním Norsku mohly překročit 200 eur za megawatthodinu, a tato oblast by tak patřila v Evropě k nejdražším. Ceny by se pak zvedly i ve zbytku Evropy tím, jak by Norsko například z Dánska a Německa muselo elektřinu dovážet.
Naopak dobré zprávy přicházejí v energetice z Maďarska, kde vyšší hladina Dunaje umožnila zvýšit výrobu v jaderné elektrárně Paks. Ve středu odpoledne už dosáhla plného výkonu.