foto: Markéta Grušáková, PrahaIN.cz/Pole, ilustrační foto
ROZHOVOR: Část zemědělců opakovaně upozorňuje na těžkosti, s nimiž se potýkají. Tvrdí, že prý vláda nedělá nic v situaci, kdy některým údajně hrozí bankrot. „Já to vidím do příštího roku. Vláda normální zemědělství cílenými likvidačními praktikami posílá do kopru,“ řekla serveru PrahaIN.cz spolumajitelka zemědělského družstva pod podmínkou zachování anonymity. Svoje jméno i název podniku nechce zveřejnit z obavy, aby se její sdělení neobrátilo proti ní.
Informace se střídají. Někdo tvrdí, že je české zemědělství v dobré formě, pak se ale objeví hlasy, které tvrdí pravý opak. Jaký je tedy podle vás aktuální stav českého zemědělství?
Katastrofální. Vláda si usmyslela, že Babiš rovná se zemědělství, aniž by jim došlo, že on má tolik pestrých odvětví, že zemědělství je jen jedna z jeho součástí a rozhodli se ho zničit, tím pádem začali přerozdělovat dotace, přerozdělením vrazili klín mezi soukromé zemědělce a další zemědělce. Normální zemědělství tak cílenými likvidačními praktikami posílají do kopru. V současné době všechny velké podniky, které jsme ještě nedávno měli za vzor, krachly a buď je v září koupil právě Andrej Babiš, nebo nějaká jeho firma, nebo přešly do rukou zhruba čtyř firem v republice a lidí, kteří skupují pozemky, protože někteří zemědělci to už prostě nedávají.
Co se děje konkrétně u vás?
Největší problém je pro nás v tom, že nám právě sebrali dotace. Ty jsme neměli kvůli tomu, abychom vytvořili nějaký zisk. To nám jenom dopomáhalo k tomu, abychom měli na zaplacení nájmů. Reálně nám to proto ubralo asi tak dva a půl milionu korun, tím pádem vlastně naše dotace už nepokryjí ani nájmy. No a zvedly se nám daně z nemovitostí. Tím se neúměrně zvedly pachty a také naše vlastní daň. Vlastně už jen čekáme, kdy přijde krach.
Oslovili jste třeba vládu nebo ministra zemědělství?
Poslali jsme ministrovi zemědělství otevřený dopis. Ani se neobtěžoval nám napsat, stačilo by třeba jděte někam. Vůbec se neozval. Ty všechny nedávné protesty byly vlastně jen kvůli tomu, aby si nás alespoň někdo všiml, protože veřejnosti je podsouvaná nepravda. Všechno to, co se objeví v médiích vůči zemědělství, tak v podstatě je překroucené nebo sestříhané a vůbec to neodpovídá realitě. Ty protesty se konaly kvůli tomu, abychom se domohli nějaké spravedlnosti.
Nám odebrali ty základní dotace na hektary, když my máme například devatenáct členů, každý do družstva vloží nějaké pozemky, tak to je úplně jedno. Oni nám to sečtou dohromady a na prvních 150 hektarů to přerozdělili tak, že soukromníci dostávají zaokrouhleně 7 500 korun na hektar a my dostaneme 3 500 korun na hektar. Soukromníci, i když byli větší, si mohli dotace rozdělit na rodinné příslušníky, aniž by se jim něco stalo. Takže 98 procent lidí v okolí to udělalo tak, že svoje pozemky, třeba 600 hektarů, rozdělili mezi čtyři své příbuzné, a tím pádem dostávali plnou sazbu. Ale pokud by to udělal zemědělský podnik, tak po nich půjde finančák a seberou jim všechno.
Dozvěděl jsem se, že někteří majitelé pozemků už mají třeba deset let smlouvy na prodej svých pozemků. Dostali zálohy, aby si například Agrofert zajistil předkupní právo...
Ano, tak to je, ale nejde pouze o Agrofert, tam je zhruba čtyři až pět osob, které se pohybují po České republice a vyvíjejí na zemědělce nátlakové akce. Na toto téma jsme dokonce měli speciální tajný seminář, protože v okamžiku, kdy se tito lidé rozhodli, že skoupí republiku, tak jedou hlava nehlava. Normálně to funguje stejnou formou, jako když po vesnicích jezdí s tlampačem výkup kožek nebo výkup podnikových akcií natvrdo. Obcházejí lidi po domech s tím, že jejich akcie jsou bezcenné, ať je prodají. Používají nekalé praktiky. Víme o tom. Upravovali jsme v družstvu stanovy, aby se k nám nikdo takový nedostal. Ale v okamžiku, kdy se některý člen rozhodne, že to někomu takovému prodá, tak už začne naše ohrožení. Ale nejde pouze o samotné pozemky.
Půda je ale základem zemědělství...
Ano. Tady ale skutečně nejde pouze o pozemky. Nejprve se skupovaly podniky, které mají nějaký majetek. To znamená traktory, bioplynky, soláry, prostě něco. V okamžiku, kdy se k vám tam ten člověk dostane, tak to není jenom o tom, že dostane do svých rukou půdu. Ani nejde o to, že by koupil bioplynku. Ale v tom okamžiku vymění všechny stroje za svoje. Má svoje servisy, má firmu na hnojiva, na další chemii, takže automaticky tam jde všechno od něj, jenom od něj, tím pádem vyřadí další firmy. Konkurenci z provozu, konkurenční servisy a jede svoje uzavřené kolo. To je ten největší problém. Nejde pouze o pozemky. Těmi to pouze začíná.
To znamená řetěz...
Ano. A to je právě to, co nikomu předtím nedošlo.
Jak si tedy nyní stojí vaše družstvo?
Je to neskutečně složité. Nemáme na pořádné výplaty pro zaměstnance, nemůžeme si dovolit koupit půdu, nemůžeme si dovolit koupit nic. Jenom vytloukáme klín klínem. Abychom mohli zaplatit pachty, už loni jsme si museli půjčit, protože nám byly odebrány dotace. Museli jsme si vzít úvěr šest milionů korun, abychom to zaplatili. A kolik to bude stát na úrocích, než se nám to podaří splatit... Dostali nás do této složité situace. Už předjednáváme s firmami, které jsou ochotny nám v tuto chvíli půjčit třeba na hnojiva a splatit to až po příští sklizni. Letos nám mrazy spálily polovinu úrody. Vzhledem k tomu, že nepěstujeme ovoce, tak nedostaneme ani korunu kompenzace za mrazy, protože to se prostě nepojišťuje. Ministerstvo se sice bije v prsa, že někomu pomůže, vydali nějakou mimořádnou podporu na krávy, ale nám přišlo třicet tisíc korun. A zároveň nám zastavili dotace na býky. Tak nevíme, co dřív.
Jak vidíte vaši budoucnost?
Blbě. Já to vidím do příštího roku. Budeme se snažit, aby nás buď někdo koupil s tím, že je nám to už jedno, že se prostě natvrdo domluvíme, aby nás tady jako vedení nechali, protože oni si samozřejmě dosazují svoje lidi. Nebo nevíme. Prostě nevíme, co bude.
Část lidí z vaší branže tvrdí, že by měl ministr zemědělství rezignovat.
Říkám, že my to vidíme na defenestraci už dávno. Je to neskutečně složité. Vláda si zřejmě usmyslela, že všechno dovezeme, což je nesmysl. A na nás chodí jedna kontrola za druhou. Vyplňujeme šílené papíry. Pořád něco fotografujeme, protože na snímcích z družic se jim pořád něco nelíbí. Zřejmě, aby vykázali činnost, tak jsou na nás zaměřeni. Pořád jenom dostáváme vyhrůžky, že když to a to nesplníme, tak přijdeme o peníze. To také není fér, je to neskutečně složitá doba. Manžel dělá předsedu našeho družstva, když jsme to přebírali, tak s tím, že celý podnik zbankrotuje. Snažili jsme se to ale dát do pořádku a dařilo se nám. Ale ty poslední dva roky, co se do toho vložila tato vláda, to je katastrofa.