Stravování ve školních jídelnách: chaos a nejistota, některé možná zavřou

Když jsme v květnu v redakci PrahaIN.cz zkoumali ceny školních obědů koncem loňského školního roku, všichni jsme doufali, že se situace v září aspoň částečně stabilizuje. A ono je to přesně naopak, ze stravenek se může stát další finanční rána, kterou už tak těžce zkoušené rodiny budou muset snést.

Školní jídelny svůj provoz a náklady na zaměstnance sice totiž financují z dotací zřizovatelů, cena základních potravin – to je ta jediná částka, kterou rodiče platí – ale raketově roste. Ani provoz jídelen ale nemusí být bez problémů: od konce minulého školního roku rostou náklady na energie enormním tempem a predikce jsou v tuto chvíli naprosto nemožné – nikdo neví, kolik bude elektřina a teplo stát na začátku příštího roku.

Rozhodli jsme se tedy zkoumat aktuální situaci a zeptali jsme se na školách.

Máte zajištěn provoz školní jídelny? Co by se stalo, kdyby energie dále stoupaly? Je zajištěn dostatečný finanční polštář? A nemůže se tedy stát, že by se například v únoru musela školní jídelna uzavřít?

„Při přípravě rozpočtu se s rezervou počítá, záleží na tom, zda bude dostatečná. Rozpočet na rok 2023 se teprve připravuje, náklady na energie se velmi hýbou. Katastrofický scénář, že by se jídelny zavíraly, se zatím nepřipravuje,“ říká Margita Brychtová, místostarostka Prahy 3 za Piráty.

Pavel Coch, ředitel firmy ERTUS – školní jídelny, ale tak optimistický není. „Vzhledem k tomu, že MŠMT snížilo normativy pro jídelny ŠS pro rok 2021 oproti roku 2020 o 18–20 procent, stal se pro nás již rok 2021 kritický. Pro rok 2022 MŠMT provedlo meziroční nárůst normativů o cca 4 procenta, z toho vyplývá, že nárůst cen energií, ke kterému došlo již v prvém a druhém čtvrtletí, nás dostává do téměř neřešitelné situace. Energie nám jsou přeúčtovávány školami, ve kterých provozujeme kuchyně. Školám cenu energií vysoutěžil magistrát a v současné chvíli se nic neřeší (nemáme žádné informace). Z uvedeného vyplývá, že žádný „finanční polštář“ nemáme. Naopak, již v minulém roce jsme si museli zajistit dofinancování provozu z jiných zdrojů. Takže ano, může se stát, že zavřeme, neboť nebudeme schopni plnit své závazky.“

Provoz zajištěn do konce roku

Na Základní škole Burešova na Praze 8 mají alespoň na podzim relativní klid: „Máme zajištěnou elektřinu a plyn do prosince,“ říká ředitel Ivo Mlejnecký a podobně je na tom i Střední škola elektrotechniky a strojírenství, co bude potom, se ale neví: „Do konce kalendářního roku je provoz jídelny zajištěn. Jelikož jsme státní škola, závislá na dotacích od zřizovatele, bude se příští rok odvíjet od výše příspěvku na provoz od zřizovatele, přičemž k odstavení jídelny snad nedojde. Bez dostatečného příspěvku je ohrožen provoz školy jako takové,“ uvádí Jan Charvát, zástupce ředitelky pro personalistiku a provoz.

A velké problémy by mohly nastat na Střední škole podnikání a gastronomie v Praze 9.

„Budeme mít problémy s režijními náklady. PRE v současnosti prodává MWh za 1.490–1.560 korun, návrh pro novou smlouvu je 27.000 korun, čekáme, jaké rozhodnutí provede vláda. Naše škola je velkým areálem (velké chodby, respirační a recepční haly, CO kryt víceúčelová tělocvična), kde je vytápění plynem a při zachování doporučené teploty pro zimní období brzy budeme nuceni přistoupit na on-line výuku,“ říká ředitelka Zdena Matoušová, podle které není dořešeno zastropování režijních nákladů.

Potíže jsou pravděpodobně všude

A s pravděpodobností hraničící s jistotou se dá předpokládat, že podobné problémy se budou týkat i ostatních pražských škol, ať základních či středních. To se netýká jen provozu, ale také cen potravin, od kterých se odvíjí cena stravenky – tu totiž hradí vždy rodiče.

A na to, že potraviny zdražují stejně strmě jako energie, nemusíme být ekonomičtí odborníci. Dříve jsme byli zvyklí na mírné zvyšování, na které jsme nadávali, ale které šlo relativně dobře zvládnout. Pokud by ale všem stouply náklady na živobytí na dvojnásobek, jako je tomu často v případě energií (zvláště když topíte plynem), znamenalo by to katastrofu.

Naštěstí stále ještě platí vyhláška 107/2005 Sb., podle které je cena, kterou rodiče za stravenku školáka zaplatí, zastropována na 45 korun. Dá se ale za tu cenu dnes vůbec uvařit oběd? Podle Margity Brychtové to nejenže je možné, ale dokonce je v takové částce skryta i určitá rezerva. „Vedoucí školních jídelen umí hospodařit a výhodně nakupovat. Budou se více zařazovat pokrmy, které vyjdou finančně levněji, ale přitom splní požadované nutriční požadavky,” říká místostarostka Prahy 3, podle které se dá chutně i zdravě uvařit za rozumné peníze, aniž by šla dolů kvalita.

„Pokud ale bude cena potravin i nadále stoupat, a nejvíce nás asi trápí cena ovoce a zeleniny, bude muset MŠMT navýšit normativy na nákup potravin. Od září se tak nestalo, ale již se připravují kroky ke změně, tak je pravděpodobné, že se normativy změní v brzké době.” A stejného názoru je i Pavel Coch, podle kterého záleží hlavně na dovednosti a profesionalitě šéfkuchařů a vedoucích jídelen. „Při dobře sestaveném jídelníčku se do limitů daných vyhláškou zatím vejdeme.”

Ještě nejsou na maximálních cenách

Někde dokonce nemusí ani sáhnout na horní hranici povoleného cenového pásma: „Pro nejstarší děti vaříme za 41 korun, obědy pro cizí strávníky máme za 92 korun,” říká Ivo Mlejnecký. Na Střední škole podnikání a gastronomie stojí oběd pro žáky 37 korun, na Střední škole elektroniky a strojírenství zase obědy dovážejí.

I přesto, že na školách prozatím neregistrují nárůst těch, kteří by žádali o příspěvky na stravné, ta největší „rána” teprve přijde – náklady vzrostou nejen domácnostem, kterým končí fixace energií, ale také podnikům, a tedy i jídelnám. Už v květnu potvrdila organizace WOMEN FOR WOMEN, o.p.s., nárůst počtu dětí, jejichž rodiny o výpomoc s financováním žádaly. Na začátku září podle ní žádalo o podporu 8.320 rodin, které dětem nemohou platit obědy.

Počet dětí, které potřebují pomoct, výrazně roste

„K uspokojení této poptávky bude projekt W4W: Obědy pro děti potřebovat 49.654.820 Kč. Oproti loňskému roku evidujeme o více než 1.000 dětí více, což představuje částku o cca 11 milionů Kč vyšší než v roce minulém,” říká Barbora Nejedlá, koordinátorka projektu, podle které bude žádostí dále přibývat.

„Naše predikce je, že pro letošní školní rok 2022/2023 bude kvůli rostoucí inflaci a zdražování školních obědů potřeba až 100 milionů korun.” Od roku 2013, kdy byl tento projekt založen manželi Tykačovými, roste počet dětí, které potřebují pomoci. „V prvním školním roce 2013/2014, kdy byl projekt spuštěn, podpořila W4W přibližně 370 žáků z 93 škol. Ve školním roce 2021/2022 se aktivně zapojilo 1.100 základních škol a školních jídelen, a pomohli jsme tak ve spolupráci s pedagogy, dárci a MŠMT téměř 13.000 dětem a uhradili školní obědy v celkové výši přes 56 milionů Kč. Jen díky dlouhodobé velké ochotě našich sponzorů dokážeme tento ohromný počet dětí uspokojit,” dodává Barbora Nejedlá.

Není čas na dohady

S přístupem zřizovatele, kterými jsou ve velkém množství případů městské části, jsou školy vcelku spokojeny – všichni chápou, že v současné době opravdu není čas na falešné hrdinství a byrokratické půtky, a tak se snaží ze všech sil zajistit v rámci možností to nejlepší. Prostor pro zlepšení tady samozřejmě stále je.

„Velmi důležité bude zastropovat cenu energií pro školy, čímž by byly zastropovány ceny i pro nás,” říká Pavel Coch. Na zastropování energií se ostatně shodne většina. „Nenapadá mě, jak jinak zkrotit ceny energií, než je plošně zastropovat,” říká Ivo Mlejnecký, a podle Jana Charváta by zastropování vyřešilo nejen školy a školská zařízení, ale také například zájmovou činnost dětí a mládeže, čili kroužky a sport.

A také se začala připravovat novela vyhlášky o školním stravování. „Bude to znamenat zvýšení finančního normativu, čímž budeme připraveni na eventuální další zvýšení cen potravin a s tím související zdražení obědů,” říká Margita Brychtová.

„Velmi důležité je, že fungují sociální programy, které pomohou řadě rodičů řešit svízelnou situaci. A v další fázi budeme hledat cesty, jak zajistit jídelny finančně, aby byly schopné reagovat na zvýšení cen energií, neboť zavírání školních jídelen z důvodů neschopnosti zajistit provoz by byl opravdu velmi vážný problém pro celou zemi,” dodává.