foto: Markéta Šálková, PrahaIN.cz/Do dluhové pasti se spadne poměrně snadno
Ke konci roku 2021 bylo v Registru fyzických osob SOLUS zapsáno 456 tisíc osob, které dlouhodobě neplní své závazky. Je to o 50 tisíc občanů méně, než na konci roku 2020. Rostl ale počet dlužníků, kteří žádají o další úvěr, a to napříč všemi tržními segmenty.
Jde o takřka totožný pokles, jako mezi roky 2020 a 2019. Ke konci loňského roku evidovalo sdružení SOLUS v největším registru dlužníků v Česku závazek po splatnosti u 5,15 procent dospělých občanů ČR (oproti 5,7 procent ke konci 2020).
Celkový závazek po splatnosti evidovaný u těchto osob činil 34,6 miliardy korun – o 5,7 miliardy korun méně, než ke konci roku 2020.
Statistiky roku 2021 však nepřinesly jen pozitivní zprávy. Zejména v závěru rok 2021 je patrný nárůst tzv. hit-rate, tedy počtu osob v prodlení, které přes existující dluh po splatnosti žádaly o úvěr či službu s odloženou platností u některé bankovní nebo nebankovní společnosti.
Jen mezi listopadem a prosincem 2021 vzrostla hit-rate o 11 procent. Informaci o existenci dluhu po splatnosti reportoval SOLUS členům v průměru u 15 klientů ze sta. Nárůst hit-rate rostl napříč všemi tržními segmenty – u bank, nebankovních finančních společností i telekomunikačních operátorů.
Psali jsme
Pokud se rodina rozrůstá, blíží se i období čerpání nejrůznějších dovolených a státních příspěvků. Podívali jsme se, na co máte během…
„Dobře nastavená legislativa a odpovědný přístup korporací přispívají k tomu, že do negativního registru nemusíme zapisovat tolik osob, jako před rokem 2016. Většina spotřebitelů, která se dostane do prodlení s úhradou svých závazků, dnes díky fungujícímu systému umí poměrně rychle své potíže vyřešit, nebo je alespoň neprohlubuje dalšími úvěry,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.
Zápis v registru spotřebitele chrání především před dalším neodpovědným zadlužením. Motivuje je ale také k úhradě svých závazků po splatnosti, pokud chtějí mít přístup k dalšímu úvěru či jiné službě s odloženou splatností za výhodných podmínek.
Celý svůj závazek po splatnosti nebo jeho část uhradilo v roce 2021 téměř 192 tisíc spotřebitelů (oproti 209 tisíc spotřebitelů v roce 2020).

Mezi kraje, kde jsou problémy s platební morálkou dlouhodobě nejnižší, patří Zlínský kraj (ke konci roku 2021 evidováno 3,23 procent dospělých osob zapsaných v Registru FO) a Vysočina (3,29 procent).
Naopak smutné poslední místo v žebříčku zaujímá dlouhodobě Ústecký (10,29 procent) a Karlovarský kraj (9,09 procent).
Praha se drží celorepublikového průměru s hodnotou 4,09 procenta.
Psali jsme
Odhalené pojistné podvody u největších pojišťoven loni přesáhly miliardu korun. Nejvíce se podvádělo v Praze, a to hlavně u osobních aut. Lidé…
Psali jsme
Nízké úrokové sazby v posledních dvou dekádách nahrávaly dlužníkům. Razantní kroky České národní banky však mění pravidla hry. Základní úroková…