Toho, kdo stojí za zdražením másla, prostě nenajdete, vzkázal analytik Havel

ROZHOVOR: Hlavní příčinou drahého másla je prý nedostatek mléčného tuku, proto jeho cena vyletěla nahoru, tuk k výrobě másla i dalších mlékárenských produktů se do Česka teď dováží ze zahraničí. „Jediný viník nebo zločinec prostě neexistuje, kdo to říká, tak je populista,“ řekl serveru PrahaIN.cz zemědělský analytik Petr Havel

Podaří se odhalit „zločince“, který vysoké ceny másla zavinil?

Nepodaří. Nikdy není jenom jedna příčina nebo jeden viník. Vždy je to kombinace několika různých prvků. Ty se buď vzájemně vyruší, a tím jsou ceny stabilní, nebo převažují prvky a faktory, které prostě vedou ke zdražení. Anebo opačně, převažují prvky nebo faktory, které vedou ke zlevnění. Platilo, platí a bude platit, že prostě jeden jediný viník nebo zločinec neexistuje, kdo to říká, tak je populista.

Co tedy bylo hlavní příčinou tak velkého zdražení?

Stalo se hodně věcí najednou. Mimochodem v tuto chvíli už cena másla neroste, zejména kvůli mediálnímu masakru, který se kolem cen másla odehrává. Probíhají různé slevové akce a další budou následovat, takže spotřebitelé i letos nakoupí máslo, ovšem v rámci akcí, za celkem rozumnou cenu. Je tu hlavní celoevropská příčina, není to pouze animozita České republiky, je nedostatek mléčného tuku. Říkají se různé důvody. Nedostatek mléčného tuku je ale prostě důležitý, protože máslo je vlastně mléčný tuk.

Spotřebitelé jak v České republice, tak v zahraničí začali preferovat mléčné výrobky s vyšším podílem tuku. To znamená, že více kupují tučnější jogurty či sýry, už nepijí odstředěné mléko, ale polotučné nebo plnotučné. Proto se tuk obsažený v mléce samozřejmě musí použít na výrobu dalších produktů, nejenom na máslo. A tím pádem jeho cena roste. A protože v České republice jsme šlechtili skot na vysokou užitkovost, to znamená, aby krávy nadojily co nejvíce mléka, tak užitkovost máme jednu z nejvyšších v Evropské unii. Ale zase máme druhou nejnižší tučnost mléka. Prostě nelze mít všechno najednou. Buď budeme mít vysokou užitkovost a nižší tučnost, nebo nízkou užitkovost a vyšší tučnost.

Prý se na produkci mléka podepsalo i letní počasí. Je to pravda?

Ano. Tučnost mléka letos ještě navíc poklesla díky vysokým teplotám. V létě vždy klesá, to je normální jev, takže letos tučnost mléka poklesla více než v předchozích letech. V podstatě to samé se stalo hlavně kvůli počasí i v jiných zemích Evropské unie, to znamená, že nedostatek mléčného tuku se ještě prohloubil. Česká republika ještě navíc tím, že má druhou nejnižší tučnost v EU, musí tuk k výrobě másla i dalších mlékárenských produktů dovážet ze zahraničí, což je další zvýšení nákladů, protože ten dovoz, tím jak toho mléčného tuku je málo, se samozřejmě zdražil meziročně zhruba na dvojnásobek.

Navíc je tady vysoká cena energií. Česká republika je energeticky dost náročná. Jsou tady jedny z nejvyšších cen v Evropě, před námi je tuším Irsko, Německo a Dánsko, kde je energie dražší. My jsme cenově na čtvrtém místě. Výroba másla vyžaduje chlazení, což spotřebuje energie hodně. To je další položka, která zvyšuje cenu másla. V potravinářství jsou nízké mzdy. Proto musí potravináři přidávat i mlékařům, aby neutekli do jiného odvětví, potraviny u nás by neměl kdo vyrábět. To je další náklad, který je v České republice vyšší než jinde. Růst mezd u nás je totiž rychlejší než jinde, protože v předchozích letech naopak tak rychlý nebyl.

Hodně se mluvilo i o nemocech skotu...

To je ta katarální horečka ovcí způsobená virem bluetongue. Nepostihuje pouze ovce, ale postihuje i skot. To se pak projevuje snižováním tučnosti mléka. S nastupující zimou se sice zvedá, ale výroba másla určitou dobu trvá, takže se nižší tučnost stále ještě projevuje z léta. Ale obecně je to nedostatek mléčného tuku v celé Evropě. Katarální horečka je pouze jedním z faktorů.

Jakou roli hrají ve zvýšení ceny obchodníci a řetězce?

Řetězce dávají ceny másla do akcí, což je pro spotřebitele pozitivní, mimochodem vydávaly někdy před čtrnácti dny svoji zprávu, z toho vycházelo, že vlastně až na jeden měsíc, tuším, že to bylo září, tak vždy ten obchod byl ve ztrátě. To znamená, že oni kupovali máslo za vyšší cenu, než byla prodejní pro spotřebitele. Takže na másle letos řetězce prodělávají. V tomto směru hrají pozitivní roli v tom, že prostě se vzdávají zisku, jdou do ztráty a prodávají máslo za méně, než jej nakoupily.

V některých obchodech se objevuje například máslo z Německa a je levnější než naše. Proč to tak je?

Samozřejmě se někteří výrobci a řetězce domluvili na ceně. Německé máslo ale obecně není levnější. Veškeré máslo v Německu je o naopak něco dražší. Ale samozřejmě může být výrobce, který svůj výrobek prodá za nižší cenu. Je to otázka toho, jakým způsobem to řetězce nakoupí. Německé potraviny obecně zase tak levné nejsou. Jejich cena je nad průměrem Evropské unie. České potraviny jsou pod průměrem EU, takže obecně jsou německé potraviny dražší. V Německu je například nižší daň z přidané hodnoty než v Česku, to je docela významná věc. Navíc jejich mlékárny jsou obrovské. Například u nás Olma či Madeta jsou proti německým stále malí výrobci.

Velký výrobce využívá výhod své velikosti v tom, že náklady, které má plus mínus stejné, může rozpočítat na větší množství těch produktů. Tím pádem na každý produkt vyjde nižší částka. Takže je to i strukturou trhu. Navíc Němci mají vyšší tučnost mléka než my v Česku. Na jeden kilogram másla je potřeba zhruba dvacet až dvaadvacet litrů mléka. Vzhledem k tomu, že v Česku rostla už od loňského září cena mléka sice o desetihaléře, tak za ten více jak rok cena vyrostla o korunu a padesát haléřů. A koruna padesát vynásobená dvaceti je třicet korun. A to nemluvím o tučnosti, jenom o zvýšení ceny surového mléka od zemědělců.

Narazily už ceny másla na svůj strop?

Ano. Cena už dál neporoste. A podle mého názoru po novém roce, a možná už i před Vánoci cena mírně klesne. Důvod je prostý. Pokud by se ceny dlouhodobě držely tak vysoko, tak by samozřejmě spotřebitelé přestali máslo kupovat. Máslo je nahraditelné rostlinnými tuky, a to jak při přímé konzumaci, tak i při pečení. Alternativa prostě existuje, a když je levnější, tak spotřebitel sáhne po lacinější variantě. Takže mlékařům a výrobcům by poklesl odbyt másla. To samozřejmě není v zájmu zemědělců, mlékařů ani obchodníků, a samozřejmě i spotřebitelů. Máslo bylo kdysi označováno jako škodlivý tuk. Teď se ukázalo, že má na lidské zdraví příznivý vliv a konzumace másla je v pořádku. Kdyby se snížila konzumace másla, tak z nutričního zdravotního hlediska by to pro spotřebitele bylo nevýhodné.