Úrokové sazby 300 až 400 procent nejsou výjimkou, zjistil Člověk v tísni

Dvakrát ročně organizace Člověk v tísni zveřejňuje Index odpovědného úvěrování, jde o srovnávací analýzu úvěrů v rámci programu dluhové poradenství. Jedná se o hodnocení produktů bankovních i nebankovních společností poskytujících nezajištěné spotřebitelské úvěry, cílem je poskytnout společnostem, které úvěry nabízí, zpětnou vazbu.

V rámci indexu rozděluje Člověk v tísni banky a nebankovní společnosti do pěti skupin dle různého počtu hvězdiček. Čím více, tím lepší produkt dle analýzy je. 

U poskytovaných půjček se zkoumá 15 různých parametrů rozdělených do čtyř okruhů. První zahrnuje náklady, tedy to, kolik lidé za úvěr zaplatí, kolik je bude stát případné prodloužení o tři měsíce a jaké náklady budou muset hradit při neschopnosti splácet, právě náklady mají při hodnocení největší váhu. Druhá část hodnotí transparentnost, to znamená rozsah a přehlednost poskytovaných informací. Třetí okruh se věnuje klientské vstřícnosti, chování k lidem, kteří se dostali do potíží se splácením a ve čtvrté zkoumá úvěruschopnost (tedy jak důkladně společnost posuzuje schopnost půjčku splatit. 

„Dluhovou problematikou se v České republice zabýváme dlouhodobě. Kromě pomoci konkrétním lidem se snažíme analyzovat důvody extrémní zadluženosti naší společnosti a přispět k nápravě tohoto stavu. Právě proto jsme v roce 2009 začali mapovat trh poskytovatelů spotřebitelských úvěrů,“ vysvětluje v tiskové zprávě Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni.

Pozor na odložené platby

V letošním roce se lidé čím dál častěji zadlužují už ve chvíli nákupu, v rámci takzvaných odložených plateb, které mohou podněcovat k nákupu i zbytných věcí. Roste také počet lidí, kteří se obrací na finančního arbitra se žádostí o přezkoumání podmínek, za kterých byla půjčka uzavřena, jelikož se mnohdy ukazuje že byla předražená, tedy v rozporu s dobrými mravy, případně poskytovatel nevhodně posoudil u žadatele schopnost tento úvěr splácet. Výsledkem pak bývá to, že jsou v rámci smíru dlužníkům odpuštěny úroky a doplácí pouze vypůjčenou částku.  

„Tradičně dobře se v Indexu umístily banky. Nejčastějším prohřeškem u nich nebývá přemrštěná cena půjčky, ale spíše chybějící či nepřehledné informace,“ říká analytik Člověka v tísni David Borges, jeden z autorů Indexu odpovědného úvěrování. „Situace se ale zlepšuje. Banky dodaly na weby vzory smluv, zpřesňují rady pro lidi v nesnázích a vesměs prověřují schopnost lidí splácet,“ dodává.

Analýza ale ukazuje velký rozdíl mezi nebankovními společnostmi. Zatímco ty větší vypadají podobně bezpečně jako banky, ty menší mnohdy nabízí půjčky v řádu i několik set procentního úroku. „Mnohem častější jsou roční úrokové sazby ve výši 300 až 400 procent, a dlužník tak musí vracet o 5 až 7 tisíc korun více, než si půjčil,“ stojí ve zprávě.

Rizika číhají všude

Rizik je ale v současné době mnohem víc, je třeba být proto obezřetný i v dalších situacích. Velmi oblíbeným se staly podvody přes telefon,  kdy se podvodníci vydávají za zaměstnance banky a snaží se potenciální oběť přesvědčit, že její bankovní údaje byly odcizeny a je nutné přeposlat peníze na jiný účet (účet podvodníků), nebo je vybrat hotově a vložit do bitcoinmatu. 

Metody jsou dnes velmi sofistikované, volající může vystopovat pod telefonním číslem banky, nebo dokonce policie. Jedná se o takzvaný spoofing. 

„Číslo volajícího je podle standardního protokolu mobilních sítí nepovinný parametr v síti. To znamená, že nepodléhá pravidlům a je de facto volitelné, jak bude zobrazeno. Nejčastěji se pod číslem volajícího zobrazí konkrétní číslo účastníka. Díky tomu, že jde o nepovinný údaj, může být ale bohužel identita zneužita,“ uvedla v minulosti pro PrahaIN.cz Blanka Vokounová ze společnosti O2.

„Situaci komplikuje fakt, že ve světě bohužel neexistuje jednotný standard, podle kterého by bylo možné jednoznačně určit, zda je hovor ověřený. U mobilních čísel je to ještě složitější, jelikož nelze okamžitě zjišťovat, zda hovor je legitimní (uživatel je v roamingu), nebo ne. U mobilních čísel bychom tak mohli snadno odstřihnout i lidi, kteří se prostě jen snaží dovolat třeba z dovolené, služební cesty a tak dále,“ vysvětlila PrahaIN.cz  Charlota Dědková z tiskového oddělení společnosti Vodafone.

„Co se týče systémového řešení spoofingu, problematika je poměrně složitá. Aktuálně se projednává na úrovni Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) a Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), kdy se zvažuje blokace hovorů ze všech českých fixních telefonních čísel přicházejících ze zahraničí s povolením pouze odůvodněných výjimek. Bude také potřeba provést určité legislativní úpravy, které zajistí, že všechna řešení nasazená operátory budou mít silnou oporu v zákoně o elektronických komunikacích, případně dalších podzákonných předpisech,“ vysvětlila nám dále Blanka Vokounová.

V souvislosti s nástupem umělé inteligence roste také například počet takzvaných ,,Spyloan“ aplikací. Jak uvedla pro server Seznam zprávy Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET: „Obecně se SpyLoan aplikace velmi podobají legitimním aplikacím pro poskytování půjček, používají například stejné slovní formulace i design,“ popisuje expertka. „Tato záměrná podobnost samozřejmě ztěžuje jejich odhalení.“ Ve skutečnosti ale jde o formu novodobé digitální lichvy, která si za půjčky účtuje extrémně vysoké úroky. To je ale jen jedno nebezpečí. Podvodníci totiž zároveň získávají i osobní a citlivé informace o obětech, které nainstalovaná aplikace odesílá na servery útočníků. Ti pak údaje využívají k obtěžování a vydírání uživatelů, kteří například nesplácí včas.“

Tyto aplikace v současné době experti nejvíce detekují v Střední a Jižní Americe a jihovýchodní Asii. Předpokládají ale, že by se v budoucnu mohly rozšířit i do dalších regionů.