foto: Jiří Víšek, se svolením/Jiří Víšek, předseda představenstva Sdružení pražských podnikatelů a živnostníků
ROZHOVOR: Malí obchodníci, podnikatelé a živnostníci jsou základním pilířem ekonomiky demokratického státu. „Platí to pořád, ve všech normálních zemích, jenom ne v Čechách. Stát by samozřejmě měl podporovat drobné a malé živnostníky, ale našim politikům na nich vůbec nezáleží. Starají se pouze o sebe,“ řekl serveru PrahaIN.cz Jiří Víšek, předseda pražských podnikatelů a živnostníků.
Hovořili jsme spolu před rokem o postavení OSVČ. Změnila se situace v této oblasti?
O tom bychom hned věděli. Nestalo se nic. Někteří živnostníci a OSVČ prožívají šílené situace. Vidím a slyším to kolem sebe. Představte si, že někdo pracuje od rána do večera, a to včetně víkendů a svátků. Vydělá nějaké peníze, ale pak musí celý balík odvést na poplatcích. A kvůli konkurenci nemůže zvednout ceny. Tak sice podniká, ale vlastně pouze přežívá a živoří. Ta situace je špatná. A myslím, že se bude ještě zhoršovat.
Jak situaci zvládá vaše firma?
Osobně se s podobným problémem nepotýkám. Poskytuji klientům služby v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany. Za celé ty roky už mám stálé zákazníky a mám nastavené paušály. Vzhledem k tomu, že se zvyšují ceny všech vstupů, tak pouze sleduji, jak se naší firmě snižují výdělky. Pro srovnání, v devadesátých letech jsme vydělali dvakrát tolik než nyní. Ten rozdíl je výrazný. Ceny ale zvyšovat zatím nechci.
Malí podnikatelé jsou prý základem ekonomiky...
No ano (smích). Malé podniky a živnostníci byli, jsou a budou páteří ekonomiky a základem její prosperity. O tom hovoří základní ekonomické příručky a učebnice. A platí to pořád, ve všech normálních zemích, jenom ne v Čechách. Jenom se rozhlédněte okolo. Jaké postavení tady mají malí obchodníci? Trh ovládly řetězce. A protože v obchodních centrech mají všechno pohromadě a ve velké nabídce, tak lidé nakupují tady. Ceny tam také rostou, ale lidé do malého krámu k živnostníkovi nejdou. Raději si zajedou do supermarketu, kde je široký sortiment. Dám příklad. Bydlím v Kolovratech, nedaleko jsou Říčany, kde je Lidl a Tesco. Když objedeme tyto dva supermarkety, máme kompletně všechno nakoupeno. Pro malé obchodníky to není dobrá situace. Přitom už několik let obchodní centra například v USA i v evropských zemích postupně mizí. Už nejsou v módě, přežily se. Předpokládám, že to přijde i k nám, ale několik let to bude trvat.
Ze strany politiků je pravidelně slyšet, že podnikání podporují. Je to pravda?
Všechno je jinak. Ano, stát by samozřejmě měl podporovat drobné a malé živnostníky. Ve skutečnosti, ale našim politikům na nich vůbec nezáleží. Starají se pouze o sebe a jde jim o to, aby měli dost peněz především pro sebe. Vždyť to vidíte. Teď si přidají sedm procent. To znamená, že měsíčně se jim zvedne příjem o sedm nebo deset tisíc. A živnostníci? Na ty se vykašlou, protože je nezajímají. A hlavně, podívejte se na lidi, kteří našim politikům radí. Oni neznají ani legislativu, která se na živnostníky váže. Nemají ani tušení o tom, jak je to třeba s platbami. Vykřikují, že živnostníci málo odvádějí, že pak mají malé důchody a nutné jim zvyšovat poplatky. Přitom je to lež a všechno je úplně jinak.
Psali jsme
ROZHOVOR: Série nečekaných úderů připravila těžké okamžiky nejednomu majiteli hotelu, restaurace nebo hospody. Situaci nám popsal restauratér, jehož…
Proč jsou tedy v Česku špatné podmínky pro podnikání živnostníků i menších firem?
Vysvětlení je prosté. V České republice jsou zavedeny nesmyslné a tvrdé podmínky pro podnikání. Jen se podívejte, kdo například radí vládě a ministrům v oblasti ekonomiky. Jsou to zaměstnanci neziskových organizací nebo bank, sociologové, zástupci politických stran, ekonomové, úředníci z ministerstev a odboráři. V tripartitě jsou pak zástupci vlády, odborů a velkých zaměstnavatelských svazů. Když vláda s někým jedná o podnikání, tak pouze se zástupci Hospodářské a Agrární komory, Svazu průmyslu a dopravy ČR. Drobné podnikání tak nemá vlastně nikde zastání. Kdo z těch, kdo radí a rozhodují, malému podnikání vůbec rozumí? Kdyby této oblasti skutečně rozuměli, tak by například nemohli tak razantně, až likvidačně, zvýšit sociální pojištění OSVČ. Přijde někomu zvýšení minimálního pojistného o 60 procent přiměřené?
To znamená, že OSVČ na tom jsou stále hůř?
Ano. Samozřejmě je jejich situace horší. Kdysi jsem podnikal jako živnostník, tím ale už nejsem více než patnáct let. Když jsem zjistil, jaké je postavení živnostníka v České republice, pochopil jsem, že to není ta správná varianta. Proto jsem založil se svou manželkou s.r.o. a od toho okamžiku jsem více v klidu, protože pro mě platí Zákoník práce se všemi výhodami i nevýhodami. To, s čím se potýkají OSVČ, ale velmi znám, vím, jaké mají šílené výdaje a podobně.
Jaké je tedy z vašeho pohledu postavení OSVČ a živnostníků v České republice?
V České republice jsou už od devadesátých let nastavené otřesné děsivosti a zvrhlosti, které se týkají živnostníků. Zatím je nikdo nezměnil, ani se k tomu nechystá. Například výpočty sociálního a zdravotního pojištění nejsou OSVČ stanoveny podle jejich výdělků. Jsou nastaveny podle nějakého hausnumera a imaginárního čísla průměrné mzdy. To je otřesné. Tím, jak se zvedá minimální mzda, se zároveň zvedají i tyto částky. Živnostníci pak nepochopitelně platí obrovské peníze na sociální a zdravotní pojištění. A co je úplně úžasné, když živnostník nevydělá ani korunu, což se v podnikání stává pravidelně, tak je musí stejně zaplatit. To není normální. To je ryze české.